Arrested Development

To bych doporučil všem těm milovníkům vyumělkovaných rádoby vtipných sitcomů o zamilovaných gayích, aby se podívali pravdě do očí. Seriál o jedné povedené rodině, kde každý je hajzl, tak jak to známe z reálu a to navíc vše natočeno jistým dokumentárním stylem, je rozhodně něco, co lze bez skrupulí postavit na piedestal top komediálních rodinných seriálů. Portia de Rossi je prostě sexy a navíc mrcha s idiotským manželem, zdrojem jejího komplexu a pro nás závdavkem pro kadenci vtipů bez zábran a omezení. Ano skutečně její manžel GAY (zatím nepotvrzeno) je prostě jednou z nejlepších postav seriálu. Takový charakter (postava) se jen tak nevidí. Rodina plná nemakačenků má ovšem dalšího favorita na postavu roku a tím je Will Arnet, amatérský iluzionista. A otec, defraudant ve vězení, s manželkou jako solidní krávou také. Oscarová rodinka, kterou drží pohromadě jediný pracující syn Jason Bateman, na jehož hlavu padají niterné problémy všech zúčastněných v tomto exklusivně vtipném seriálu, je prostě něco, co rád zkouknu znovu a znovu. (29.11.2011)

První 3 série představují kultovní seriál s dost specifickým humorem, na který je potřeba si zvyknout a určitě není pro každého, ovšem když na něj přistoupíte, čeká vás neskutečná jízda, která je s každým znovu-shlédnutím vtipnější a vtipnější. Největšími přednostmi jsou určitě originalita, žádný laugh track, ale hlavně a především geniální postavy a herci. Za mě rozhodně vede Gob, ale také jsem si hodně oblíbila i obě Lucille a Lindsay. |||||| 4. série mění celý koncept a sleduje v každém díle vždy jen jednu postavu, což samo o sobě ještě není tragédie, protože jednotlivé příběhy se postupně začnou proplétat dohromady a právě v těchto momentech to bývá nejzábavnější. Ne, největším záporem je celkový ústup humoru, který se objevuje jen místy a už to prostě není ta nenáročná pohoda (upřímně některé díly jsou celkem dost depresivní). I tak nemůžu říct, že by se mi tato řada vyloženě nelíbila, ale jednou nejspíš stačilo. (30.06.2018)

George Bluth (Jeffrey Tambor), hlava bohaté rodiny i rodinného byznysu, spáchal všelijaké podvody, jejich vinou tak rodina přišla o všechno. Její jediný svědomitý člen, syn Michael (Jason Bateman), proto nemá jinou možnost, než v zájmu rodiny i podniku převzít otěže. Jeho snahy ovšem (byť většinou neúmyslně) hatí barvitá sorta ostatních zábavných příbuzných, od matky, manipulativní alkoholičky a profesionální urážečky Lucille (Jessica Walter), přes sourozence – zakomplexovaný starší bratr, mág poloamatér a vášnivý řidič segwaye Gob (Will Arnett), rozmazlený dětinský mamánek Buster (Tony Hale), nejistá, líná a povrchní sestra-dvojče Lindsay (Portia De Rossi); přes rodinu Lindsay – její manžel, věčnými dvojsmysly mluvící neúspěšný herec a první světový analrapist Tobias (David Cross), jejich dcera, natvrdlá a přitom vyčůraná, o pozornost rodičů žadoníci Maeby (Alia Shawkat); až po jeho vlastního syna George Michaela (Michael Cera), který je sice zdánlivě vzorem ctnosti, zároveň ale tajně chová milostné city ke své sestřence Maeby. Charaktery jsou do jednoho pokřivené, sobecké a ve svojí podstatě nesympatické, což je paradoxně činí sympaticky upřímnými a lidskými. Herecky se potom jedná snad o tu nejnadanější sitcomovou sortu, Walter, Arnett, De Rossi či Cross předvádějí nezapomenutelné kreace, a ani takový Cera, kterého jsem nikdy neměl rád, za nimi v Arrested Development nijak výrazně nezaostává, zaryté seriálové a filmové fandy navíc potěší neobyčejně hvězdné obsazení vedlejších rolí či camea (výborná Liza Minnelli, Carl Weathers, Julia Louis-Dreyfus, Zach Braff, Charlize Theron). S čím ale AD stojí a padá, čím se odlišuje od ostatních, to je jeho koncept a humor. Sitcom jako žánr je všeobecně považovaný za učebnicovou definici odpočinkové podívané, sledující formulku „vypnout mozek, polechtat bránici“. AD ovšem bránici s největší pravděpodobností nepolechtá, dokud nebude mozek pracovat na plné obrátky. Slovní hrátky, fraška, satira, držkopády, dvojsmysly, trapasy, chicken dance, a hlavně přehršel odkazů a narážek na vlastní děj a dřívější vtípky, AD kombinuje všechny druhy humoru, nic mu není cizí, a nikdy nepřestává zahrnovat návalem nečekaných zvratů děje ani osvěžujícími pointami vtipů. Spolu s opakovaným sledováním tak nejeden vtip dostane další rozměr, je totiž jednoduše nemožné všechno stihnout napoprvé, byť se ostrovtipný vypravěč (Ron Howard) snaží diváka zuby nehty udržet v obraze. Zkrátka a dobře, Arrested Development nemá na seriálovém poli konkurenci jednoduše proto, že se jedná o tak specifický výtvor. Po třech komplet zopakováních seriálu jasná srdcovka. PS pokud neumíte výborně anglicky, tak se o to radši nepokoušejte, domnívám se, že by to celé vyznělo jako jeden velký neúmyslný trapas. (27.05.2008)

Další nenápadné, avšak geniální dílko - nijak vtírávý, inteligentní a decentní sitcom, který nepotřebuje okatě a křečovitě tlačit na divácké bránice a přesto dokáže královsky pobavit. Síla AD tkví především v charakterech, jejich originalitě a různorodosti, každý je něčím výrazně specifický, avšak i při své ujetosti zůstává věrohodný a přirozený. O nejlegračnější momenty se určitě postará Tobias a k zahození není ani právník Barry jako předobraz Dr. Spacemana z 30 Rock. Dohromady se tato nezaměnitelná rodinka skvěle doplňuje, či naopak konfrontuje v neobvykle důmyslně vypointovaných scénách... 9/10 PS: Bohužel výše uvedené neplatí pro 4. a 5. řadu, které představují comeback spíše s hořkou pachutí v ústech... (07.11.2009)

1. – 3. série – 85% - Uhozené téměř přes čáru, při větší divákově nepozornosti pravděpodobně nepochopitelné a díky gradujícím zápletkám a tvůrčí odvaze čím dál originálnější. Někdo si stejně jako já zamiluje rádoby důmyslného iluzionistu Goba, někdo chladný krk rodiny Lucille a někdo třeba věčně rozpačitého George Michaela. Tak jako tak je ale radost sledovat rodinu, kde ryze obyčejného člena aby pohledal. Některé scénáristické finty jsou u Bluthových pravými diamanty (průběžné vtipy v čele s chicken dance) a jediné, co mi kazí radost, jsou opletačky s uvězněním George staršího či Oscara a s tím související řešení nejrůznějších rodinných podvodů. Jinak jsou ale tyhle tři zbytečně krátké sezónky pravým pokladem pro všechny, kteří v sitcomech hledají něco dosud nepoznaného. 4. série – 70% - Vymodlený návrat, který určitě není pro každého. Koncept propletenosti je doveden na hranici divácké snesitelnosti, některé hlavní postavy působí spíše jako vedlejší (což v pozdějších epizodách nejvíc ubližuje mojí favoritce Lindsay) a Mitchell Hurwitz si pro jistotu rozehrává několik stop pro budoucí počiny. Nové sezóně tak proto chybí ucelenost starších dílů, ale neznamená to, že by s Bluth family nebyla legrace. Jen je zkrátka jiná a velmi, velmi specifická - a s fenomenální Islou Fisher jako novým, téměř již neoddělitelným novým charakterem. 5. série - 60% - Labutí píseň, u níž bylo nejvtipnější čekání na ni a neustálé ujišťování, že se co nevidět začne točit. Tedy to samé ujišťování, které nakonec trvalo několik let. Způsob jejího naservírování ve dvou částech se nakonec ukázal poněkud macešským rozhodnutím, ale to je ta nejmenší starost. Navazování na původní poetiku je totiž plné křeče, za kterou může jak spousta problémů v zákulisí z posledních let, které ani při největší snaze nejdou zcela odfiltrovat (chování Jeffreyho Tambora vůči Jessice Walter, rasista Cross, alkoholem očividně čím dál zničenější Will Arnett). Dlouhodobé linky jsou buď natažené příliš (Fakeblock, zeď, Lucille Austero) nebo zoufale nudné a mám chuť je přetáčet (bohužel víceméně cokoli s Tobiasem). Naštěstí ani tohle smutné trápení nedokáže zabít potenciál vděčných running joků (The Final Countdown je dokonalá, i kdyby byla použitá stokrát) nebo chemii hlavního ansámblu. O to víc mě mrzí násilně roubované flashbacky nebo nepřítomnost Lindsay a s tím související do očí bijící green screen. Arrested se tak loučí po svém rozhodně nejslabším období, které ale nedokáže zničit vzpomínky na původní koncept - a stejně tak nutí diváka posmutněle přemítat, kam až mohl seriál růst, kdyby při svých začátcích dostal takovou šanci, jakou dostat měl. (23.03.2014)