Zvieracia kazajka

Nádhera. Vynikající film o cestování v čase. Podobně na mě zapůsobil neuvěřitelně kvalitní snímek Osudový dotek (Butterfly Effect). Svěrací kazajka samozřejmě až takových kvalit nedosahuje. Přesto musím dát plně hodnocení, neboť jsem byl unešen. Jak vizuální stránkou, tak i po stránce hereckých výkonů. Adrien Brody předvádí další ze svých úžasných výkonů (stejně jako ve Vesnici, či v Pianistovi), Keira Knightley je neuvěřitelně přitažlivá děvčica, která se mi líbila zatím ve všech snímcích, kde se objevila (např. Piráti z Karibiku). Stejně kvalitní je výkon Daniel Craiga. Ten ale zahrál maximum ve filmu Po krk v extázi, a ten už nejspíše nepřekoná... Kris Kristofferson se do své role nebývale hodí. Nedokážu si představit na místě vyšinutého chirurga nikoho jiného. O cestování v čase se natočila spousta snímků, tomuto tématu vévodí snímek Osudový dotek, který by jste měli všichni vidět. Nutno, říci, že Svěrací kazajka mu hodně šlape na paty... Zcela jasných ***** (13.06.2005)

Psal se rok 2005 a bylo mi sedmnáct let, když jsem poprvé zhlédla tento film. Velmi mě zaujalo jeho zpracování, originální příběh a herecké výkony. Pak, v roce 2009 jsem ho zhlédla podruhé a všimla jsem si v něm dvou herců, jež jsem při premiérovém zhlédnutí nepostřehla, neboť jejich jména pro mě byla v té době zcela neznámá. Poté jsem poznala, že jsou jimi Daniel Craig a Brad Renfro. Dojem z filmu a pocity z něj stále přetrvaly. Geniální Adrien Brody a svůdná Keira Knightley. Působivý film o jednom muži, chladícím boxu, času a smrti a vše je to krásně zabaleno do mrazivé, zimní přírody. (05.01.2006)

Svěrací kazajka má zajímavý nápad, láká na jména dobrých herců a tak trochu slibuje zážitek z té "vyšší filmové ligy". Já jí dávám tři lehounce nadprůměrné databázové hvězdy, a to hlavně za herecké výkony. Brody se pro podobné role snad narodil, Keira Knightley i Kris Kristofferson jsou také velmi přesvědčiví, ovšem všechny (z mého pohledu) zastínil Daniel Craig. Na relativně malém prostoru předvedl to, čemu se říká dokonalá proměna, je (nejen díky černým vlasům) takřka k nepoznání a roli si viditelně užívá. Co se týče příběhu, tady už mě Kazajka zklamala. Chyběly v něm jakékoliv zvraty, které by ho udělaly zajímavějším, až na pár scén nebyl takřka ani dramatický a ničím nepřekvapoval. Škoda, škoda, vypadalo to slibněji. Takhle se vlastně v polovině filmu od hlavního hrdiny dozvíte, jak to celé dopadne... A pak už jen čekáte, abyste se dozvěděli, že měl pravdu. (27.10.2010)

Cestujete ve své paměti rádi do minulosti? A chtěli byste někdy cestovat i do budoucnosti? Mnozí filmaři předpokládají že ano, těžko si jinak vysvětlit jejich téměř obsesivní posedlost komplikovanými sci-fi o cestování časem bez použití složitého perpetuum mobile. Svěrací kazajka kopíruje prvky z mnoha svých předchůdců, ale zároveň chce být natolik odlišná, až si sama škodí. V příběhu o vojákovi z Perského zálivu, který přijde o paměť i o svobodu, aby následně podnikal zprvu nedobrovolné výlety za hranice vlastního vnímání nebo něco v tom smyslu, lze vysledovat inspiraci filmy 12 opic, Donnie Darko, Osudový dotek, Frekvence, Přelet nad kukaččím hnízdem (odkud si pochopitelně nevypůjčil prvky týkající se časových paradoxů). Abych to konkretizoval: Adrien Brody neboli Jack Starks zemře hned na začátku filmu (který možná není začátkem filmu), jenže pak nečekaně obživne, stejně nečekaně je obviněn z vraždy a poslán do psychiatrické léčebny. Zde se jej ujímá doktor mendelovského ražení (Kris Kristofferson) usilující nejspíš o cenu „Nejnesmyslnější experiment na lidech“ – své obzvlášť oblíbené pacienty navleče do svěrací kazajky, nadopuje jakýmsi svinstvem a šoupne do boxu na mrtvoly, z čehož nevyvozuje žádné závěry, pacientů se neptá na jejich pocity během uvěznění a ani je nijak nepozoruje – že by rád mučil lidi jen tak, pro radost? Jacku Starksovi je toto „potěšeníčko“ dopřáno hned několikrát, přičemž hned napodruhé zjistí, že vně boxu dokáže cestovat do budoucnosti. Jenže cestuje jeho tělo, jeho duše, cestuje vůbec něco? Co když je Jack jenom schizofrenik? U filmů typu Svěrací kazajky čekáte všesjednocující, lehce šokující, pointu, takovou jakou měl Donnie Darko, nebo i horší, ale rozhodně nečekáte, že se ničeho nedočkáte. Což je svým způsobem šokující až až. Film ke konci inklinuje spíše k sentimentálnímu rodinnému dramatu a můj prvotní dojem z poslední minuty byl: „vida, happy end“ (scénář napsala žena, ale to zde nehraje roli). Jenže podobné filmy zpravidla happy endem nekončí, v něčem musí být zádrhel, ve skutečnosti jich byla spousta. Není snadné a snad ani možné orientovat se ve všech čtyřech časových rovinách, z nichž možná všechny a možná žádné, zobrazují realitu, nikoliv výplod Starksovi fantazie. Jak jsem si postupně začal klást stále více a více otázek, stále více a více jsem se blížil k závěru, že u takového filmu nemá smysl hledat vůbec žádné odpovědi, neboť se vždy najde někdo, kdo vám je s chutí zpochybní. Ale má vůbec smysl Svěrací kazajku vidět, je dobrým filmem? Ano i ne. Režie krom samotných scén uvnitř Brodyho hlavy, nenabízí zdaleka tak psychedelickou podívanou jako například Rekviem za sen nebo Domino, ač John Maybury začínal na klipech (a skončil na tripech :). Dokončení zde. 70% Zajímavé komentáře: Isherwood, anais, cineman, petero, Gardenboy (24.11.2006)

Když jsem film zhlédl poprvé, nevěděl jsem co ci o něm myslet. Avšak na druhý pokus jsem se přesvědčil o kvalitě tohoto díla. Pro mě tohle byl první film, kde jsem spatřil Adriana Brodyho a nezklamal mě. Látka filmu mi přišla velice zajímavá a zajistila i slušnou atmosféru. Těch 5* dávám za to, že jsem o filmu přemýšlel i dávno po jeho skončení. (16.12.2007)