Zvieracia kazajka

Bylo mi 27 let, když jsem poprvé zemřel. Dneska v noci umřu. Je to můj osud. Velmi zajímavý filmový počin. Toto téma mám rád. Zvlášť, když na vás z každého milimetru psychiatrické léčebny dýchá depresivní nálada. Tomu odpovídá i hudba a především hlavní hrdina. Vzpomínky. Desiluze? Vše bylo dobře rozehráno, nastartováno. Ale v závěru tomu došel dech. A to je velká škoda. (18.05.2006)

Svojím výsledným pôsobením v intenciách kvality mi to silno pripomenulo The Machinist. Slušný rozjazd, dobré herecké výkony, zaujímavá zápletka - v rámci ktorej funguje vnútorná logika príbehu bez výrazných logických dier, ale žiaľ slabý záver, ktorý podlieha konvenciám hollywoodského mainstreamu a to na úkor orginality smerom k "bezproblémovému uhladeniu" a čo je ešte horšie - ide proti samotným princípom predtým vystavaného "vesmíru", v ktorom sa hlavný hrdina pohybuje. 3,5* (30.05.2005)

U podobně laděných mysteriózních kusů (třeba s time-travel tématikou) mě musí atmosféra chytnout za flígr a nepustit, což vede často k tomu, že si některé scény přehrávám znova a hledám napoprvé neodhalené nuance. Mayburymu, který mě navíc docela trápil nadpočtem detailů mluvících úst a Kristoffersonových zapadlých očních důlků, se tohle podařilo vnést až od druhé půle, kdy si pacient Starks začal uvědomovat své schopnosti, ale i tak to bylo pouze v záblescích. Oceňuji námět s nepříliš často užívaným směrem ohýbání proudu času (z přítomnosti se cestuje do budoucnosti) i na divákově fantazii závislé tři možné výklady (kouzelná kazajka/neuroleptika, halucinace psychicky nemocného člověka zavřeného v boxu a vůbec můj neoblíbenější - irácké lezení po Jakubově žebříku, k němuž mimo jiné ukazuje skutečnost, že Jackova dětského vraha i léčeného chlapce Babaka hrál jeden a tentýž herec). P.S.: Na blu-ray je vystřižená scéna, kdy se tulák Brody vrátí z jednoho ze svých výletů po hvězdách a poradí Craigovi, aby se odbarvil a nasoukal do smokingu. Nevím, co tím myslel.. (23.02.2017)

No nevím, z tohodle filmečku mám takový rozpolcený pocit. Scény v blázinci byly většinou vynikající a z prvního zavření Brodyho do boxu jsem měl docela depku. Potom ale přišlo na řadu jeho prapodivné cestování do budoucnosti a zde to byla pro mě jedna velká nuda. Jednak to asi bylo tím, že se Keira do této role vůbec nehodila. A asi to také bylo tím, že byli prostě nezajímavé a neměli potřebnou atmosféru. Příběh byl také možná občas až moc komplikovaný, ale to mi zase tak moc nevadilo. Herci byli taky dobří. Brody byl vynikající stejně jako Craig a potěšil i Kris Kristofferson. Zkrátka je to film se zajimavými nápady,ovšem krapet nedoladěný. (19.11.2006)

Svěrací kazajka určitě chtěla nabídnou hodně: krutost psychiatrické léčebny, cestování časem, prapodivnou romanci To vše slibovalo atmosféricky nikterak příjemnou podívanou, což se režisérovi Johnu Mayburymu víceméně daří. Částečnou kombinací obsahu Formanova Přeletu nad kukaččím hnízdem a namakané vizuální formy Requiem za sen Darrena Arronofského, předkládá syrovou podívanou, která překvapivě netrpí tím, že by byla někde ukradena. Oddělení dvou časových úseků je provedeno razantně, ale nenásilně, pouze za pomoci ustálení kamery a hlavně přítomností Keiry Knightley, která konečně předvádí i herecký výkon, který přebije i její vzhledové přednosti, protože na slečně, která každé potáhnutí z cigarety „chladí“ pořádným hltem procentuálně bohaté tekutiny, toho ke koukání moc není. Radikální zhubnutí Adriena Brodyho svědčí o jeho snaze pořádně se vžít do role, což se mu daří velmi dobře. Avšak z celé sbírky (polo)šílenců nejvíc stejně zaujme Daniel Craig, který i přes svoje kratší party dokázal okamžitě strhnout celou pozornost na sebe. Dlouho jsem se rozhodoval, jak Svěrací kazajku hodnotit. Definitivní rozhodnutí tří hvězdiček není ani tak výrazem „zlatého středu“, jako spíše rozumné hodnocení filmu, který ač nabízí hodně, nakonec stejně nic nedá. (04.08.2005)