Zvieracia kazajka

Lehce nadprůměrný thriller u kterého se spíš než cokoliv jiného budete nudit. Příběh se okatě inspiruje Butterfly effectem a i když ho Jacket herecky překonává, scénářem mu nesahá ani po kotníky. Celý příběh je hodně nedotažený - klouzá po povrchu, ale nikdy se nepokusí zajít hlouběji. Scény ze skupinové terapie ve mě silně evokovaly vzpomínky na Přelet nad kukaččím hnízdem. Adrien je dobrý, ale občas mi jeho podivné úsměvy ve filmu neseděly, Keira je hezká, Krisovy oči strašidelné, celkově tak 65%. P.S. Jméno Boback v anglické výslovnosti je opravdu prdel;). (23.10.2005)

Kleopatra ve svém komentáři pěje oslavné ódy na Adriena Brodyho, a já, byť mám tohoto herce také velmi rád, se zas opřu o herecký výkon jeho sekundantky Keiry Knightley. Přiznávám, nejedná se o kdovíjaký herecký koncert, neprošla si takovou psychickou degradací mysli, jako právě Adrien, ale prostě z jejího hereckého projevu číší úplná radost a zápal pro věc. A je povznášející vidět ji zase jako dívku, která za sebou netahá kilometrový závoj v dobových filmech či jako nervově ztrápenou ženu, jejíž milý odešel do války. Byťi v těchto filmech měla něco do sebe. Jenže její Jackie milující punk, nosící černě nalakované nehty + by ze všeho nejraději podpalovala vánoční věnce, poněvadž tento svátek ji přivádí stavy deprese, je úplně jiná. A neberu to jenom z pohledu Keiry filmografie. Prostě u mě doma má dvěře dokořán a budu rád, když bude v jedné ruce držet cígo a v druhé skleničku kořalky. Protože právě tyto dvě věcičky ukázali, že zmiňovaná slečna...pardon- dáma, rozhodně nepatří ke svým hollywoodským kámoškám. Ona narozdíl od nich, ví, co znamená věta: hrát až do úplného vyčerpání..... (11.10.2008)

Scénář: Massy Tadjedin .. Svěrací kazajka se směle řadí vedle, podobně si s divákem hrajících snímků jako Osudový dotek či Donnie Darko, kde se mění časoprostory a paralelní světy jako na běžícím páse. Opět žánrově těžko uchopitelné, ale dlouho slibující depresivní podívanou, zvláště díky syrové atmosféře a nevábnému prostředí psychiatrické léčebny. Konec vše nakonec staví do trochu jiného světla a vyznívá i přes dosavadní průběh velmi pozitivně. Mezi dvěma zmíněnými snímky je kvalitou uprostřed nich, ale musím zmínit, že tato časoprostorová tématika nijak zvláště nesedí a opět nechává poměrně chladným. Tento podivný žánr nijak nezatracuji, určitě stojí za vidění a má mnoho fandů. Ale něco mají všechny tři zmíněné snímky společného – herecké výkony, bez nichž by to nestálo za nejmenší pozornost. Zde kraluje výtečný Adrien Brody a skvěle sekundující a okouzlující Keira Knightley (15.11.2005)

O tématu jsem předem vůbec nic nevěděl a tak jsem se zpočátku trošku ztrácel. Jakmile ale začal působit "faktor budoucnosti", tak už jsem byl "doma", protože tenhle žánr mám rád. Přestože je tam několik logických děr (jako v každém filmu s cestováním v čase), musím přiznat, že se mi to celkově dost líbilo.... Je to tak 70%, ale za výkon Brodyho se přikloním nahoru :) (01.06.2005)

Málokdo považuje psychiatrickou léčebnu za místo, kde si člověk odpočine a kde si s ním příjemní lékaři budou láskyplně povídat. Ovšem zařízení, ve kterém se díky verdiktu soudu ocitnul Jack, je přece jenom o hodně horší, než jaká panuje všeobecná představa. Nadopovat, nacpat do svěrací kazajky a nechat uležet v boxu márnice. Jeho zmatená mysl se „léčbě“ brání útěky do minulosti a budoucnosti. Jenže ani budoucnost nevěstí nic dobrého. Další film o cestování v čase, další film zabývající se věčnou otázkou, jestli je možné změnit budoucnost?......... „Občas žijeme, abychom mohli být jiní.“ Pro mě příjemné překvapení. (10.08.2005)