Boogeyman

Námět sliboval daleko lepší mystery zážitek, přičemž začátek potvrdil spíše slabší zpracování. Ovšem stále žila naděje na nějaký výraznější filmový kousek. Poměrně smutnou podívanou vzápětí vyvolal fakt, že místo vizuálně okouzlujících efektů a toho správného psycho efektu, omezil se Boogeyman na pouhou maličkou a nevýrazňoučkou "lekačku". - Baf, baf, baf! Zesílený zvuk. Úúúú! - I přes značně amatérský přístup tvůrců, pořád se mi dařilo jakž takž nasávat děj a udržet svou pozornost při sledování, ovšem co držel slibný začátek a snesitelný střed, zazdil stupidní konec. Suma sumárum: Nic moc, ale neusnula jsem. (17.04.2011)

Boogeyman je slušný horor, ale aby byl něčím vyjímečný, musel by především splnovat určitá kritéria, která jsou zde ovšem plněna tak napůl. Není problém ani tak v hercích nebo v režii, ale spíše trikaři neodvedli svou práci dobře. Zvolna budované napětí funguje dobře a dokud bubáka není vidět je všechno fajn. V závěru se ovšem nepovedený digitální bubák zjeví na scéně v plné kráse a film ztratí to, co měl dosud pevně v rukou a začne být k smíchu. Ale i tak tento horor řadím k tomu lepšímu v hororovém žánru. 60% (18.01.2009)

We shall not all fall asleep but we will all be changed in an instant, in the blink of an eye. When my tongue rejoices, my body will rest in peace bcs you will not abadon me to the grave. For you, Lord, have delivered my soul to death (už se těším). My eyes from tears, my feet from stumbling. Thou knowest the secrets… Suffer us not in our last hour. Dust thou art and unto dust thou shalt return. To je Deschanelka? To je držka. Tory Mussett (další mrdavá Australanka). Film totální pýčovina s jednou povedenou scénou na začátku - přál jsem mu to, a pak s pár dobrými nápady (vana, vrána), který se nepodařilo naplno využít. (27.12.2020)

Bojíte se v noci po tmě? Usínáte při rozvsvícené lampičce? Díváte se před spaním pod postel, jestli tam nečíhá bubák? Co když na vás číhá v pootevřené skříni? Jestli vaše odpověď na všechny položené otázky zní ano, pak se právě zhmotnila vaše nejčernější noční můra. Timovi, když byl malý kluk, zabil jeden takový bubák ze skříně otce přímo před jeho očima. Nikdo mu to nechtěl věřit. Sám si pak začal myslet, že jeho táta prostě odešel. Tim už dospěl, ale jeho vzpomínky nikam nezmizely, pořád se vracejí a trápí ho. Psycholog mu poradí, aby odjel do rodného města a vypořádal se tak se svou minulostí. Musí se strachu podívat přímo do očí. Tvůrci se snažili o reklamní tah na branku v podobě herečky Lucy Lawles, který jim příliš nevyšel. Kdybych si její jméno nepřečetla v závěrečných titulkách, tak ji ani nepoznám. Asi ji pořád vidím jako neohroženou bojovnici Xenu. Hrála Timovu matku. (18.03.2010)

Ehm, ako to len slušne povedať, že tento film je na nerozoznanie k desiatke ďalších, jemu podobných a že aj napriek krátkej stopáži máte pocit, že ste pri ňom strávili viac ako dve hodiny ošívania a nudy? Scenár je oťažkaný žánrovými klišé viac ako vianočný stromček sladkosťami, herci plochí ako vyčistené klzisko, pričom do jedného predstavujú iba šachové figúrky, ktoré sa v nelogickom, nezáživnom a vopred odhadnuteľnom príbehu pohybujú neisto a chaoticky. Režisér so svojím tímom sa to potom snaží zachrániť audiovizuálom v štýle "MTV videoklip" s kopou farebných filtrov, dynamickou kamerou (tá jej ulietanosť v priestoroch domu až príliš okato odkazuje k Raimimo divokým kamerovým hrátkam v Evil Dead - ostatne film vznikol pod hlavičkou spoločnosti Ghost House - ktorej zakladateľmi sú práve "Raimi brothers"), divokým strihom a hlasnou ruchovou stopou, čo sa mu zadarí iba na pár miestach. Zbytok je potom nudná vata, ktorú musíte doslova pretrpieť. (12.02.2005)