Láska je Láska

Na tenhle seriál jsem byla hodně zvědavá. První série se mi líbila - byť k ní mám určité výhrady. Musím však říct, že po shlédnutí dalších 3 sérií mé nadšení opadlo a tuším, že tím to pro mě skončilo. Mé „postřehy“ shrnu do několika bodů: 1) Vztah dvou hlavních hrdinek Bette a Tiny mi připadal nepřesvědčivý. Z ničeho nebylo poznat, že by k sobě cítily lásku (kromě toho, že si to pořád říkaly). Možná to měly doložit erotické scény, jenže... – když se někdo na někoho neustále vrhá a cpe mu jazyk do pusy a šahá mu na prsa, nemám prostě dojem, že ho miluje. Nebylo tam žádné napětí, nic. 2) Postava Shane byla zvláštní, snad jediná (pro mě) vykazovala cosi jako „charakter“. 3) Femme fatale Marina k mému smutku zmizela po první sérii. Její avantýra s Jenny (jinak poměrně nesympatická osoba), měla pro mě jako jedna z mála erotický náboj. Marina mě prostě uchvátila. Nevím, proč jí scénář "přidělil" tak nemožnou životní družku – tu příšernou bábu, co vyraší v půlce první sady. 4) Dana a Alice mi připadaly nudné, tak o nich psát nebudu. 5) Po celou dobu mě štvalo, že hrdinky spolu vše rozebírají, všechno o sobě vědí, nemají žádné soukromí, slídí kdo s kým co a jak, atd. Mají "jakože" pochopení. Prostě moc mluví. A neměla jsem dojem, že by byly nějaký opravdový kamarádky. 6) Hlavně se mi nelíbil přístup k sexu obecně – všechno šlo hrozným fofrem, nazdar, šup do postele a zase nazdar. Bez rozhovorů, bez spřízněnosti, bez nápadu, bez ničeho… Nuda - šeď. První série byla dobrá, výše popsané výhrady sice platí, ale přesto jsem se pokaždé těšila na další díl. O dalších to říct nemůžu. (08.05.2009)

V době, kdy se tento seriál objevil na našich obrazovkách, tak působil jako zjevení. Byla jsem hodně překvapená. Z Shane mi poklesla čelist. Samozřejmě jsem byla faninkou Tibette. Těm dvěma jsem držela palce. Mám slabost pro Jennifer Beals. Tady jsem si ji užívala. Ovšem, i ostatní postavy stály za to. Dokonce došlo i na slzy. Měla jsem problém s Jenny. Nemohla jsem ji pořádně rozklíčovat. Alice mi přišla dost bláznivá. Postavy byly hezky vyprofilované. (12.02.2022)

Televizní stanice Showtime po queer seriálu Queer as Folk, kde byly ženské postavy zastoupeny spíše v menšině, připravila další teplou lahůdku, kde je tomu přesně naopak. Pittsburgh, kde chcíp pes, nahradí prosluněné L.A., Babylon jako hlavní podnik kalifornských leseb zase The Planet, ve dne kavárna a v noci hudebně-taneční bar. Méně aktivismu a drog, trochu míň sexu, více originálního přístupu, hlavně co se týče předznělkových scén, v každé sérii jinak tématicky zaměřených (moje oblíbené jsou filmové fantazie v páté sérii). Takový je The L Word. Teď trochu podrobněji (ale téměř spoiler-free) k jednotlivým sériím. Předně musím říct, že první, druhá (co proti ní všichni mají?) a čtvrtá jsou vážně vynikající a pouze s nimi bych neváhala, zda dát pět hvězdiček. Jenže - po dvou úvodních sériích přichází kámen úrazu v podobě třetí. Některé postavy naprosto mění své předchozí motivace a povahové rysy a tak nejsem zprvu na hysterickou, ufňukanou a zpola šílenou Alici, jejíž jednání mi ve výsledku nepřijde ani vtipné ani soucitu hodné, což by asi mělo, a pečující a "vyměklou" Helenu (tohle byl sice fajn krok do budoucna, ale stejně - po tom, co vyváděla v předchozí sérii?) vůbec zvědavá. Nejen ony, nejen zde. Závěr trojky je diskutabilní, mnou přijímán stoicky. Ve čtvrté sérii přichází nové postavy, což není vůbec na škodu, a kvalita opět stoupá. Pátá pak má své klady i zápory. Věc, která mi osobně vadí, je, že se jedna nejmenovaná postava zcela otevřeně stává bitch a outsiderem party (a to jsem ji, narozdíl od většinového zbytku divácké populace, do té doby měla celkem ráda) a nějaké sympatie k ní můžeme hledat pod lupou, což vyvrcholí úvodním dílem šesté série (zasvěcení vědí). Chování Shane zase někdy odporuje veškeré logice. Nejen její. Nejen zde. No a krimi zápletky, které se zdají být od pětky běžnou záležitostí? Prosím vás! V oblasti humoru si LesboLand vede přece jenom líp... Podobně musím odsoudit způsob, jakým seriál pojal transsexualitu, tj. téma, které se na televizních obrazovkách tak často neobjevuje, tudíž by si zasloužila poněkud důstojnější přístup. Snad nás tedy poslední, šestá série příliš nezklame. EDIT: Zklamala. R.I.P., TLW. Oblíbené postavy: Dana Fairbanks, Tasha Williams, Jenny Schecter (1. - 4. série); Howie Fairbanks, Ivan Aycock (05.02.2009)

Seriál The L Word byl od počátku považován za riskantní projekt. V podstatě se dalo jen těžko předpokládat, že příběhy žen, milujících výhradně ženy, budou dostatečně atraktivní pro většinové publikum. A přesto se tak stalo. Seriál se těší obrovské popularitě po celém světě. V našich televizích však vysílán s největší pravděpodobností nebude. Zajímavé je, že většina tvůrkyň (scenáristky, produkce, režie i některé z hereček) se hlásí k homosexuální orientaci. Hlavní hrdinky žijí v Los Angeles. Prožívají své lásky, zklamání, radosti i starosti běžného života a navzájem tvoří jednu velkou "rodinu". Také obsazení je víc než průměrné. Pokud už dlouho postrádáte na televizních obrazovkách Jeniffer Beals (Flashdance) věřte, že tady si ji užijete dost a dost. Dokončena už je třetí série tohoto seriálu a mně nezbývá než ho vřele doporučit. Dokážete-li se zbavit předsudků z nezvyklého prostředí a situací, nudit se rozhodně nebudete. (27.08.2006)

70/70 Po Queer as folku nejvýznamnější seriál s maintextovou LGBT+ tématikou vypráví o lesbické komunitě v západním Hollywoodu. Po odvysílání finální série následovaly ještě webyzody, které odkryly taková tajemství, která si ani nikdo nepřál odhalit... Dobrá byla jednorázová rekapitulace. A spin-off se nakonec transformoval do The Real L Wordu, což je docela fajn záležitost. Když jsem se seriálem začínala, měl na mě blahodárné účinky, první série byla opravdu jako blesk z čistého nebe. Milovala jsem Laru Perkins (mimo jiné také proto, že jsem díky její představitelce Lauren Lee Smith z Mutantu X TLW zkusila). Při druhé mi zamrzl úsměv. Ve třetí jsem docela trpěla, ale už jsem byla ve fandomu. Čtvrtá byla zase perfektní, pátá byla samozřejmost a šestá rozlučková... V průběhu let se některé ženy prostřídaly, jiné zůstaly. Postupně jsem si zamilovala hlavně z nedostatku Lary Helenu Peabody a její představitelku Rachel Shelley. Samozřejmě jsem propadla kouzlu Jennifer Flashdance Beals, dominantní Bette Porter. Objevila jsem zpětně její sestru Kit (Pam Grier) a Karina Lombard jako Marina Ferrer se stala i mou seriálovou nedostižnou ikonou. Oblíbila jsem si herectví Mii Kirshner (Jenny Schecter) a bylo mi docela dobře i při natáčení Lez Girls. Nyní nadšeně pokračuju s Generation Q. (25.01.2009)