Iba človek

Tak tento film mi sadol presne do noty! Španieli sa predviedli dokonale milou uštipačne-inteligentnou komédiou, ktorá si satiricky berie na mušku celosvetovo vážnu otázku nenávisti v oblasti Izraela. Perfektné skeče síce občas striedajú slepé uličky, no tých je minimum, takže som bol veľmi spokojný. Škoda, že sa nedozvieme, čo sa stalo káčatku :). 80%. (26.04.2007)

Ale, tak dalo se to no...sem tam jsem se i zasmála, ale čekala bych, že z tak zajímavého námětu jakým je střet dvou nepřátelských kultur a vzájemná láska mezi dvěma z nich, by se dalo vykřesat daleko víc vtipných situací. Navíc se našlo pár spíše infantilních gagů a například vedlejší linie s otcem Ernestem a šlapkou už mi přišla zcela zbytečná a nudná. Herci byli docela příjemní, ale to je asi tak vše. (29.04.2013)

Pohodová a rozhodně nápaditá komedie, která romantická příliš není, ale z malého problému dokáže udělat velký a co je hlavní dokáže pobavit. Příjemně, naléhavě, ale i pohodlně a dokonce má i co nabídnout. Přeci jenom vztah Palestince se židovkou je unikátum samo o sobě a když k tomu tento je okořeněn jednou ne příliš povedenou večeří, je o zábavu postaráno. Bavit se u toho dá a to je podstatné, ortodoxních legrácek jsem si při sledování totiž užil opravdu dost. Pozor jen jestli na to bude koukat někdo s podobném zaměření at islámským nebo židovským a nebude se mu to zamlouvat vždyt je to jenom člověk. --- Co dělá houser v koupelně? - Našel jsem ho v parku. Přijela rodinka a přejela ho teréním kočárkem. (25.07.2007)

Veľmi inteligentná a hlavne vtipná komédia, ktorá si berie na mušku nevraživosť medzi Arabmi a Židmi .... Toľko zvrhlých a "nesvätých" Židov pokope len tak nevidieť ... Radodajná dcéra, neukojená matka, i neofanatický synáčik panic .... Len škoda, že ten nadhľad a humor nebol aj v Izraelskej produkcii . A inak hlavnú úlohu v tomto filme má predsa len polievka .... (29.08.2007)

Podobně jako ve Fotr je lotr, i zde se snoubenec seznamuje s rodinou své nastávající. Není to však žádný Jebal, nýbrž Palestinec. A Palestinec v židovské rodině nevěstí nic dobrého, takže z toho může být stejně dobře komorní psychologické drama, jako potrhlá komedie. Dominic Harari se prozíravě rozhodl pro druhou možnost a natočil jednu z nejvtipnějších evropských komedií posledních let. Rodinka, do které je Rafi přiveden, není z těch nejnormálnějších: bratr, fanatický, dogmatický žid; jakože těhotná pětiletá neteř; sestra, nadržená nymfomanka; nevidomý a ozbrojený děda, válečný veterán; jen na oko úplně normální matka a nejspíš notoricky nevěrný otec. K tomu si přidejte jednu zmraženou polévku, ztrátu paměti a pochroumaného housera v bidetu – může tohle nebýt sranda? Kadence vtipů je pozvolna stupňovaná až k nevkusné, přesto enormně vtipné scéně s dědou a Rafim na toaletách – jde o pomyslný vrchol, kdy by snaha o extrémnější vyhrocenost celé situace mohla celý skeč rázem pohřbít, k čemuž však zde, ani jinde ve filmu nedojde. Jenom člověk se jakožto zástupce španělské kinematografie vyznačuje větší temperamentností i otevřeností v některých scénách (sem tam nějaké to sprosté slůvko či odhalené ženské ňadro). V poslední třetině vtipů ubývá a více pozornosti je věnováno kostlivcům ukrytým ve skříních jednotlivých členů rodiny. Film dokáže být v této rovině pro změnu vážný a citlivý, takže mnoho neřešící konec vyznívá hořkosladce. Důležité je každopádně několikrát zopakované „je to jenom člověk“. A tohle je jenom komedie. Ale jaká! 80% (20.02.2008)