Dotyk Medúzy

Souhlasím, tohle má úroveň. Richard Burton občas působí značně hrůzostrašně a Lino Ventura díky bohu není ve své roli francouzského vyšetřovatele vůbec vtipný. Technicky má DOTEK MEDÚZY jisté TV momenty. Dává to smysl, režisér Jack Gold pak už točil jen pro televizi. Méně strašidelná variace na THE OMEN. 70% (01.12.2009)

Až bude leden, pak jděte ven jen ve spodním prádle, vezměte si kýbl, naplňte ho ledem, stoupněte si do něj. Ale v zájmu svého zdraví si radši pusťte Dotek Medusy a dosáhnete stejného pocitu. Tohle je honě dobrý mrazivostní thriller v hávu klasickém, který i přes více jak 20tileté stáří ani zdaleka neztrácí na působivosti. Postupně budovaná atmosféra, využití starých záznamů o parapsychologii, skvělá hudba a hlavně takové podivně depresivní napětí, to jsou jen základní devizy celého filmu. Richard Burton by ani nemusel nijak extra hrát, stačí pouhý záběr do jeho očí a to zlo, to tajemné a svazující zlo mu prýští přímo z nitra. Lino Ventura jako vždy s kamennou tváří a chladně vypočítavým chováním mu tak jest velmi slušným protihráčem. A nesmím zapomenout ocenit ani Lee Remickovou, jenž zlu samotnému vytvořila křehký, avšak oduševnělý protipól. Závěr sám o sobě jest pompézním představením a dříve nakumulovaný strach zde dostává volný průchod, takže se výraz znepokojení ve tváři rozpíná, pozadí se zatlačuje neustále více a více do pohovky a oči vytřeštěně sledují pohybující se obraz. Takže ve výsledku jest divák strnulý, mírně zhouserovatělý (od té křeče), politý studeno potním výměškem a nevěřícně kroutí již předtím zablokovanou hlavou. Zkrátka skvělý thriller s prvky hororu a místy katastrofického filmu, se silnou mystickou atmosférou a pěti hvězdičkový hotel pro vaši napětí milující duši. (11.08.2004)

Spočiatku film tváriaci sa ako tuctová kriminálka zhruba od polovice naberá riadne na obrátkach a zabŕda do úplne nečakaných sfér. Feedbackový príbeh vyšetrovania pokusu o vraždu podivínského Morlara, pri ktorom je postupne vykreslované uvedomovania si nezvyčajného daru a zároveň hľadanie čoby len jedinej zpriaznenj duše, ktorá by mu uverila. A nech to stojí čo to stojí. Slovo beznádej sa pomaly prenáša celým filmom, či už to je v Butronovej postave, ktorá je okolím považovaná za blázna, diabla, kacíra a odmalička nepochopený žije len sám pre seba a svoje knížky užieraný výčitkami. Ako aj vo Venturovej detektíva, ktorého oprávnené obavy sú zcela logicky ingnorované a ani formulka dôvodné podozrenie nefunguje. Aj keď považujem snímok za formálne minimalistický, ťažiaci predovšetkým s inteligentných dialógov, sféra jeho pôsobnosti naberá najmä ku koncu obrovských rozmerov, či už geografických, alebo ideologických. A ako písané naokolo ... až zamrazí. (17.07.2005)

Tenhle film jsem viděl už jako malý kluk a musím se přiznat, že ve mně zanechal velmi citelný dojem. Na každého diváka z něj dýchne trocha nadpřirozena a taky lidské nenávisti. Richard Burton zde naprosto dokonale ztvárnil lidskou zrůdu, nad kterou nikdo neprojeví ani ždibec soucitu a ke konci filmu jsem ho nenáviděl jak jen to šlo. Tomuhle se říká dokonale zvládnutý žánr, protože i po letech je to pro mně jeden z nejskutečnějších thrillerů, které jsem kdy viděl. Myslím, že 90% vystihuje jeho kvalitu.. (07.02.2010)

"Dotek Medusy" je parádní film. Než jsem se dostala k jeho zhlédnutí, trochu jsem se obávala, že už si s ním pohrál zub času. Zaplať Pánbůh, nikoliv. Dostalo se mi 105 minut napětí, nervozity a příjemně nepříjemných pocitů. Snad malinko mě zklamalo, že jsem brzo uhádla, kdo se pokusil spisovatele Morlala zabít. Ale to přesto nemohlo ani na okamžik zastínit atmosféru snímku. Jestli se k němu ještě někdy dostanu, nenechám si ujít druhou projekci. (31.07.2005)