Dotyk Medúzy

Zlý film o zlém chlápkovi, který svými myšlenkami ničil zlou společnost? Ano, byly chvíle, kdy jsem si říkal: "Ty máš pravdu, Johne" a nebyl to jen vychytralý alibismus vedoucí k tomu, aby pan Morlar svůj nepříjemný pohled upřel na někoho jiného. Skvěle mrazivý zážitek mi navíc umocnilo vědomí, že v mém okolí existuje člověk s podobně telekinetickým potenciálem a já mám vlastně strach z toho, co se bude dít, až jednoho krásného dne odhodí svůj nekonečný optimismus. (15.02.2012)

"Televize bude zkáza při vyšetřování zločinu." "Jak to, inspektore?" "Nikdo už nic neuslyší." Film z dob, kdy jsem ještě chodila do kina s pětikačkou v ruce a občankou v zadní kapse od riflí. I po letech dobrá podívaná, přesto, že je konec známý. Vyobrazení katastrof jen s náznakem, žádný pohled na zohavená těla nebo roztříštěnou lebku, jak je tomu zvykem dnes. Přesto (nebo právě proto) působivé drama s hororovými prvky. (29.07.2014)

Jak je to jednoduché....natočit kvalitní psychologický krimi-thriller. Přitom stačí „tak málo“. Silná původní myšlenka, která s postupujícím časem v člověku stále více a více hlodá, noří se mu hlouběji a hlouběji do mysli a vkrádá mu do úst slova: Co kdyby přeci jenom..... Potom už stačí „tak málo“. Mistrným způsobem postupně gradovat atmosféru, silný průvodní hudební doprovod a „ souboj“ dvou velikánů a Pánů herců. Lino Ventury ( coby inspektora Brunela) a uhrančivého Richarda Burtona, jehož hypnotický pohled by mu mohly závidět samotné sfingy (coby spisovatel e Johna Morlara). The Medusa Touch je s každou další ubíhající minutou lepší a lepší a graduje vskutku působivým závěrem. Tenhle snímek by se měl na seminářích pouštět všem začínajícím režisérům, aby pochopili, jak se má správně dávkovat a gradovat ATMOSFÉRA. Smekám Jacku Golde a musím konstatovat, že ani po více jak 30-ti letech snímek neztrácí nic na své působivosti ( ba právě zcela naopak ). 89% (09.02.2011)

"Všichni jsme děti ďábla. Zjistíme, co pohání slunce a uděláme bombu. Stvoříme bohatství a hned jsme posedlí lakotou. Získáme moc a zešílíme. Pořád ničíme." - Já jsem muž s mocí stvořit katastrofu. Celou dobu sledujeme umně natočený detektivní příběh, plný tajemného zla, uhrančivého démona Richarda Burtona a atmosféry v rozsahu od Hitchcocka po Přichází Satan!. A celou dobu by to bylo na velmi zasloužených 8/10. Jenže pak přijdou závěrečné zhruba dvě minuty, které by u jiného filmu působily jako dobrý vtípek, nicméně v Doteku Medúzy jsou zakončením bezmála geniálním. Absolutorium, schopné přimrazit k židli - alespoň já to tak mám pokaždé. Aneb jak se Medusa diváka opravdu dotkla... (02.01.2007)

Absolutně neuvěřitelné dílo. Tímto filmem Richard Burton podal opět důkaz, že je Pan Herec. Člověk, který dokáže zahrát opravdu cokoliv (bohémský Petruccio, zamilovaný Antonio, trojitý agent major Jonathan Smith a pak samozřejmě démonický John Morlar a mnoho jiných). Ano, to je to nejlepší přízvisko k tomuto filmu - démonický. Tím je vlastně shrnuto vše. Představte si tu nejdémoničtější vě na světě a pak k tomu přidejte neuvěřitelnej hlas a zjev Richarda Burtona a sakra hutnou atmosféru. A pak se vás dotkne medůza. (01.02.2006)