Krycí název Oděsa
The Odessa File
Réžia:
Ronald NeameScenár:
Kenneth RossKamera:
Oswald MorrisHudba:
Andrew Lloyd WebberHrajú:
Jon Voight, Maximilian Schell, Maria Schell, Mary Tamm, Derek Jacobi, Klaus Löwitsch, Kurt Meisel, Hans Caninenberg, Gunnar Möller, Georg Marischka (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Novinár Peter Miller sa rozhodne pátrať po stopách kapitána SS Roschmanna. Jeho zločiny v koncentračnom tábore v lotyšskej Rige sú popísané v denníku, ktorý po sebe zanechal starší židovský muž, ktorý spáchal samovraždu. Pátranie ho privedie až do srdca tajnej organizácie ODESSA, ktorá bola vytvorená na ochranu bývalých nacistov, skrývajúcich sa po celom svete. (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (57)
Bondovka po Německu se vyvedla pěkně, hlavně díky jakémusi morálnímu aspektu a věčně žhavému tématu vyvražďování Židů za 2. světové války. Jon Voight hraje německého novináře, který se náhodou dostává k informaci o tajné organizaci O.D.E.S.S.A. Ta už 20 let ukrývá uprchlé nacistické pohlaváry, dává jim novou identitu a nový život. Společnost se pomalu rozrůstá a chystá se udeřit znovu na izraelský národ. Jon Voight touží pomstít smrt jednoho židovského starce a odkrýt věci, které by neměly zůstat pod pokličkou. Nakonec i pro něho se boj stane osobním... ()
Jo investigativní žurnalistika to není žádná prdel. Zejména tehdy když se snažíte třeba vypátrat skrývající se válečný zločince. Pak se vám třeba může stát, že spadnete pod metro... Nicméně Jon Voight má pro strach uděláno no a my tu máme další klasický thrillerový kousek z doby která těmto filmům přála. Doba kdy režiséři nebyli videoklipový babráci a dokonce se psali i scénáře které dávali smysl. Pravda ta supertajná infiltrace do organizace která chrání nacisty je trochu sci-fi a to jak ke konci hlavnímu hrdinovy všechno vychází taky, ale čert to vem. Mám tyhle filmy a tuhle dobu rád. Co by jsme za podobně kvalitní kousky dali dneska.80% ()
Moc dobré. Tím vyčkáváním mi to hodně připomnělo Den Šakala, ačkoliv tady není lovec profesionál a ani žádná izraelská kontrarozvědka s tím nic neudělá. Strhující je scéna v tiskařské dílně, hodně dobře natočili i závěr v komnatě na zámku (tedy vyvarovali se obvyklých přeháněk, skoků k šuplíku za zbraní proti namířené pistoli atd). Mary Tamm kočka první třídy, líbila se mi angličtina některých postav (německý přízvuk) a vůbec nevadila absence titulků u německých dialogů z války. Možná škoda, že prorostlost tehdejší západoněmecké společnosti s nacistickou je jen naznačená a Peter Miller jim čelí vlastně jen na dálku. ()
Agniezska Holland na jednej svojej prednáške povedala, že podľa nej druhá svetová vojna dodnes neskončila. KNO je film, kotrý dokazuje, že v roku 1963 tomu tak skutočne bolo. Námet je výborný, prepája nacizmus s novodobou krvavou históriou blízkeho východu, o čom sa tak nejak všeobecne nerozpráva. Scenár však už ponúka skôr jednoduchšie dialógy, zo scén nie je ani zďaleka vyťažené maximum, očakával som napínavejší film. Celý čas som premýšľal nad skutočnou motiváciou hlavnej postavy, ktorá je nakoniec vysvetlená pomerne prekvapivou a myslím, že vydarenou pointou. Flashbacky sú síce skoro vždy rozprávačskou barličkou, ale tu nám dávajú aspoň pocítiť poriadnu nenávisť voči hlavnému záporákovi. ()
Reziser Ronald Neame /Nejlepsi leta slecny Jean Brodieove, Dobrodruzstvi Poseidonu/ natocil vyborny film o pohone na nacistov po skonceni poslednej svetovej vojny. Uvod divaka hned zaujme, a navnadia ho aj vyborne dialogy. Striedaju sa tu jemne sceny - kaviarenske posedenie - s drsnymi vyjavmi - vystup vaznov z dobytcich vagonov v koncentracnych taboroch. O co ale hlavne ide, je patranie po jednom kapitanovi Schutzstafeln. A na tom stoji a pada cely film. Kulisy su vyborne, ako som spominal, dialogy tiez a divak chtivy hereckych vykonov si tiez uzije svoje. najma, ked sa do toho opru herci ako Jon Voight /Nelitostny Souboj, Nepritel Statu, Anakonda/, dalej Maximillian Schell /Judgment at Nurenberg/ a vyborna Maria Schell Kral Drozdi Brada, Superman/. Za zaverecnu scenu, v ktorej reprezentant dobra Jon Voight zvitazi nad zlom /nacisticky kapitan/ musim dat vysokych 89 % - boj dobra so zlom, to kaze aj taky obstarozny mentalny invalid a spina tlsta dementna ako som ja. ()
Galéria (24)
Zaujímavosti (4)
- V roce 1975 jeden Argentinec sledoval španělskou verzi ve špinavém kině na pobřeží jižně od Buenos Aires, když vtom si uvědomil, že Eduard Roschmann, který byl natolik přesvědčený, že mu nic nehrozí a vrátil se ke svému jménu, bydlí v jeho ulici. A tak ho udal. Skutečný Eduard Roschmann tak byl díky exitenci tohoto filmu zatčen, ale následně propuštěn místním soudcem a prchal k paraguayským hranicím. Na přívozu uprostřed řeky jej stihl infarkt. Na paraguayském břehu odmítli tělo přijmout. Cestu do Argentiny a zpátky absolvoval čtyřikrát, než začal zapáchat. Identitu mrtvoly nakonec potvrdili dva detektivové z Vídně a tělo leží v neoznačeném hrobě na štěrkovém břehu vedle řeky. (BoXBe)
- Když Frederick Forsyth potřeboval pro napsáni románu „Spis ODESSA“ detaily, byl odkázán na Simona Wiesenthala, který představoval studnici informací pro lovce nacistů. Upozornil Forsytha, že mu může věnovat 20 minut; jeho archiv nakonec procházeli několik dní. Zápletka se měla točit kolem muže, který si změní jméno a zmizí přímo v srdci Německa s pomocí stejně utajených přátel. Herr Wiesenthal konstatoval, že volba bude obtížná ne proto, že jich je málo, ale kvůli tomu, že jich jsou tisíce. (BoXBe)
- „Chtěl bych vytvořit postavu vraha z nacistické éry, který svlékl uniformu, přijal novou totožnost, zmizel a s novým jménem získal v Německu práci, vliv a vážnost. Nejlépe velitele koncentračního tábora,“ řekl při přípravě knižní předlohy její autor Frederick Forsyth lovci nacistů Simonu Wiesenthalovi. Ten mávl rukou: „Proč byste ho měl vytvářet? Mám tady nejmíň deset skutečných.“ Prošli složky a shodli se na bývalém veliteli tábora v Rize, hlavním městě Lotyšska, známém jako řezník z Rigy. Jmenoval se Eduard Roschmann. (BoXBe)
Reklama