Spy Kids: Armageddon

Restart, o který asi nikdo na světě nestál. Ale Netflix cítí prachy, tak dal Rodriguezovi šanci, aby oživil svou sérii rodinných špionážních blbin, které svůj potenciál už dávno promrhaly. Tentokrát s ještě ošklivějším vizuálem a ještě mnohem (MNOHEM) horšími dětskými herci. Nekoukejte na to. A pokud máte doma děti, udělejte všechno pro to, abyste před nimi existenci tohohle hnusu utajili. (28.09.2023)

Pamatujete si ještě špionážní Disneyho Spy Kids, které vyšli před více než dvaceti lety? Točil je Robert Rodriguez, který stojí za letošním Hypnotikem a se sérií Spy Kids zůstal až do tohoto pátého dílu. Film se snaží o restart po kvalitativně postupně padajících dílech a opět to nevychází. Netflix se opět honil jen za penězi a nerespektoval již odepsanou sérii. Dětští herci jsou strašní a vizuál je snad nejhorší co jsem v těchto filmech viděl. Tahle značka už prostě nemá co nabídnout a projevuje se to každým dalším filmem. (13.10.2023)

Dcérka mala včera desať rokov, tak prečo si to nepozrieť, že? Odjakživa, keď bola malá, hovorila, že má agentúru ako agentka a to vtedy Spy Kids ani nepoznala, poznala animovanú Čarovnú lienku a čierneho kocúra. Jasné, pre dospelých je to nuda a človek chce spať, ale casting fajn, technicky to opäť poskočilo oproti starším filmom, tak prečo neurobiť dcérke radosť? Už to aj tak dlho nebude pozerávať, takže za tri hviezdy, zostávam verný svojim predchádzajúcim hodnoteniam. (08.10.2023)

Tohle je průšvih... Nebudu tvrdit, že původní Spy Kids jsou mistrovským dílem. Přestože mám u prvních třech dílů nahozené tři hvězdy, je mi jasné, že tam hraje velkou roli nostalgie a fakt, že jsem to viděl v tom správném věku. Právě kvůli tomu jsem se snažil být vůči rebootu otevřený a připravený trochu přimhouřit oko. Ale tohle jsem fakt nečekal. Naprosto nechápu, že se pod tento paskvil podepsal Robert Rodriguez, který stál za předchozími díly. Noví Spy Kids jsou definicí toho, když někdo chce jenom vyždímat značku. Scénář je totální bullshit. Celé to našroubování na videohry je totálně mimo, protože asi nikdo ze štábu v životě hru nehrál a snad ani neviděl. To samé platí pro technologie. Jeden příklad za všechny je omílaný algoritmus. Pokud kód rozdělíte na dvě poloviny a máte jen jednu, opravdu se nestane to, že bude fungovat jen na půlce zařízeních, ten program prostě spadne, tečka! Motivace postav taky nedávají smysl a nejsou pořádně vysvětlené. Záporák celou dobu mele o tom, že chce svět vyléčit algoritmem videohry, ale za celou dobu to nevysvětlí. Pořád opakuje, že lidstvo jde zachránit jen silou, ale když ho vidíme konat, tak maže kódy k jaderným hlavicím? To je ta velká hrozba, která je potřeba zastavit? Člověk, který v podstatě odstaví atomové bomby? Můžeme si dál promluvit třeba o vizuálu. Většina interiérů je tu digitální. A když už tu vidíme interiér reálný, je prázdný a působí naprosto nepřirozeně. Digitálnost platí i pro posluhovače záporáka a technologické gadgety. A všechny ty efekty vypadají naprosto tragicky. O humoru pak není moc co říct, je zkrátka zaměřen na ty nejmenší, nechci ho proto úplně hodnotit. Celkově tu ale není co chválit a mohl bych obdobně pokračovat do aleluja. Myslím ale, že jsem už napsal dost. Během filmu se mi střídaly dva stavy - záchvat smíchu a vztek, že někdo může vůbec vypustit něco tak tragického na stream. Nazývat tohle filmem je výsměch celému filmařskému průmyslu. Asi jsou z mého zhodnocení hodně cítit emoce, které jsou opravdu hodně čerstvé. Většinou si nechám věci trochu proležet v hlavě, než něco napíšu. Myslím si ale, že tady právě ty čerstvé emoce dokonale reprezentují, co jsou noví Spy Kids zač. Doufám, že jsem odradil alespoň jednoho člověka, aby novým rebootem ztrácel čas. (21.10.2023)

Jelikož jde o reboot po letech, je o to snazší porovnávat, jak noví Spy Kids stojí ve všem totálně za hovno. To samozřejmě neznamená, že by ti staří byli kdovíjak oslnivou filmařinou, ovšem ve zpětném zrcátku se zdají být jako naprosto solidní a pohodová jízda, která i po letech zaujme některými svými (nejen vizuálními) nápady a smysl dávajícím příběhem. Armageddon naopak nepřekvapí svojí totální až toxickou debilitou. Scény, kde seriózně dvě záporné postavy vchází do budovy nouzovým východem, na základě čehož Zachary Levi usoudí, že “jsou to fakt profíci,” či hrdinové stojící v srdci nepřátelské základny a vyprávějící si svoje zážitky zavání tolikerou scenáristickou demencí a amatérismem, že diváka přepadají pochyby, zda se nejedná o nějakou pedo-porno parodii. Poučení ve stylu “zlí lidé jsou zlí jen proto, že jim nenosíte kytky a hezky se na ně neusmíváte” či “udílet zákazy a omezení dětem není v pořádku, ba naopak je to kurevsky v nepořádku, protože jednou by se jim ty tisíce hodin u Counter Strikeu mohly hodit a udělat z nich lepší lidi” jsou pak samozřejmě poplatné dnešní retardované společenské ageNdě. Ústřední dětští hrdinové diváka donutí vzpomínat s láskou na Sabaru a PenaVegu, protože s jedním konstantním výrazem předříkávají text jako básničku, nedokážou zahrát jakoukoliv emoci, charakter ba ani uvěřitelnou akční kreaci (přitom jde jen o legrační padání a kotrmelce). A nutno dodat, že dospělá stafáž jim nijak zdatně nesekunduje, většinou je zde zredukována jen na nemotorné mentály, co mají někam srandovně zahučet nebo si nechat od dětí všechno vysvětlit, protože to jsou blbí boomeři, co můžou možná tak vynášet popelnice před barák. Vypolišovaná ošklivá výprava z cirkusu Klaun Mentos, vyblitý green screen, scénář z Bohnic a nálož pochybných a podivně podaných hovnot udělali pospolu tento plesnivý břichabol “dvacet let poté”, který, kdyby byl dvakrát lepší, dal by se s trochou nadsázky nazvat ochotnickým divadlem a střelit na LEO TV. 2/10 (28.09.2023)