Bournov mýtus

Režisér Greengrass nám naservíroval špionážní thriller, plný moderní techniky, rychlých střihů a perfektní ruční kamery. Navíc děj je velmi rychlý, dynamický a hlavně naprosto nepředvídatelný. Matt Damon je skvělý akční hrdina především proto, že na nějakého supertajného agenta na první pohled vůbec nevypadá, tudíž se s ním člověk může mnohem lépe ztotožnit. (11.02.2005)

Druhý díl, který si užijete i bez znalosti jedničky (jsem toho živým důkazem), jen budete možná mít trochu posunuté hodnocení:) Kromě propracované postavy hlavního hrdiny nabídne film spoustu charizmatických vedlejších postav - dvojka ze Středozemě Marton Csokas a Karl Urban, obtloustlé duo Julia Stiles a Brian Cox (ten je narozdíl od exštíhlé exmladičké exrebelky Julie jen vycpaný) a k nim ještě stále atraktivní dáma z Wooova Tváří V Tvář - Joan Allen. S akční hitovkou Face/Off Bournův Mýtus spojuje kromě výborně natočených akčních sekvencí ještě jméno famózního skladatele Johna Powella, který odvádí stejně vydařenou práci jako u OST k prvnímu Bourneovi. A možná právě kvůli Joan Allenové slyšíte hned ve dvou skladbách (a sice Goa a Atonement) závěrečnou scénu z Face/Off. Celkový dojem - 90%. (28.12.2005)

Pokud se vám líbila jednička, dvojka se vám bude líbit stoprocentně. Průběh filmu je jiný než v předchozím díle, jádro filmu ale zůstává stejné. Osamocený tajný agent beze jména nakopává zadky záporákům. Matt Damon se nebývale hodí do role tajného agenta a roli mu uvěříte. Stejně jako v jedničce, i zde je dobře zpracovaná rvačka, jedna či dvě exploze, velká automobilová honička (tentokrát ne v Paříži, ale v Moskvě) atd. Narozdíl od některých jedinců, mě se roztřepaná kamera líbila. Film poté vypadá reálněji. Dokonce si myslím, že některé scény jsou natočeny ruční kamerou. Je to samozřejmě o vkusu. Stejně, i když film nedostal Oscara za scénář, herectví atd., tak je to soldiní zábava. Nakonec ale tu pátou hvězdičku musím dát. A za co? Za hudbu. Tak kvalitní práci, jakou odvedl John Powell jsem od dob Skály neslyšel. (30.05.2005)

Bournův mýtus je film, který již víc než jednu dekádu natolik miluji a natolik jsem toužil jeho dynamice definitivně přijít na kloub, že i po stu a jednom zhlédnutí jsem se pustil do několikaměsíční práce na jeho analýze okénko po okénku a záběr po záběru. Výsledkem je studie Bournův mýtus: akční film pohybu, v níž je rozbor samotného snímku zarámováný do výkladu o proměnách (moderního) akčního filmu (s. 51-55, 87-91). Kromě vysvětlení rozmanitého množství filmařských taktik tohoto působivého díla v článku najdete i pasáž o výstavbě slavné automobilové honičky v Moskvě (s. 81-84). ___ (Jo a strašně moc se těším na letošní pokračování. ;)) (16.01.2016)

Greengrass to pochopil lépe než Liman. Takže jediné, v čem jeho autentický Bourne ztrácí, je choreografie jedné rvačky, jinak to, co v předchozím díle vypadalo jako přešlapování mezi dynamickým a drsným thrillerem a učesanou špiónkou ala MI je nahrazeno Paulovým typickým švihem a dokumentárním maelströmem obrazů. Výsledkem je Bourne, který kromě identity nachází především integritu, chybějící charisma se objevuje tam, kde se Bourne-člověk a Bourne-voják stávají jedním tělem a jednou osobností. Damon jakoby přišel postavě plně na chuť, a tak má Bourne jak ostré lokty, tak lidské rysy, aniž by si to nějak odporovalo. Skvostné automobilové honičky, napětí i v poklidných scénách, mnohem civilnější pojetí a samozřejmě 24karátová závěrečná moskevská naháněčka. Vytkl bych jen velkolepé gesto humanity ve finále, které je trochu přehnané, a občas předvídatelnost a dírky v logice. Ale jinak mě Jason Bourne začíná získávat na svou stranu. (14.02.2008)