Partička B. D.

Konečně nějaký autor životopisného filmu pochopil co dělá člověka člověkem - není to jen to co člověk dělá a jak ho okolí vidí... člověk, to je jeho duše. Jeho myšlení, jeho pocity a jeho boj se světem a se sebou samým... to byl Bob Dylan... a to je každý z nás. Todd Haynes o něm a jeho duši jen natočil film... a díky jeho talentu, nápaditosti a hlavně myšlence a citu je I'm Not There nejlepší film o nějaké slavné osobnosti který kdy vznikl. Mnohem zajímavější než všechny ty generické příběhy Johnyho Cashe, Raye, LaMotty a mnoha dalších. 9/10 (26.03.2008)

Bohužel, na film jsem šla ve Varech ve 23:59, takže jej budu moci lépe hodnotit až po dalším zhlédnutí :o) // Po druhém zhlédnutí stále 3*... Je to zajímavá studie života jednoho významného hudebníka, ale těžko se jí dostává pod slupku. K jádru - kdo vlastně je Bob Dylan - komplikovaná osobnost, zdroj inspirace mnoha zpěváků a kapel, hudební ikona... - jsem se v "jeho" Šesti tvářích nějak neprokousala. Jestliže je chyba čistě na mojí straně, o to větší škoda. Mám ovšem ten dojem, že bude chybka i jinde. Jinak ale nelze mít nejmenší nic proti V Y N I K A J Í C Í Cate Blanchett !!! Ještě teď mi tak zcela nedochází, že nejlepší alter ego mužské postavy ztvárnila žena :-)) (15.07.2008)

Pseudodokument o životě Boba Dylana bez Boba Dylana…. Zprvu se celý film tváří jako dokument doplněný o rozhovory a fotografie, avšak postupně se změní v sled střípků ze života hlavních představitelů, jenž se navzájem proplétají bez logické návaznosti. Naprostá absence dějové linie nutí diváky být stále ve střehu, film ale nenabízí žádný klíč k dekódování zprávy, jenž se ukrývá hluboko pod povrchem této nevšední hříčky, ani konečné vyznění, které by dalo divákovi možnost pochopit celkový koncept. Kdyby se jednou měl točit snímek o tom, jak to mohlo vypadat třeba v mé hlavě přál bych si, aby výsledná podoba byla takováto, neboť velryby v Mississippi, žirafy pobíhající na venkově a mezi tím umě vimplantované důležité okamžiky lidského života jsou naprosto impozantní. 8/10 (20.11.2008)

Když jsem se dozvěděl, že se jedná o snímek kde bude hrát šest herců Boba Dylana opravdu mě zajímalo jak to chce režisér zrealizovat. Nápad to je vskutku zajímavý a režisér film pojal opravdu zajímavým způsobem. Je zde šest herců, které předvádějí různé dekády tohoto legendárního zpěváka. Je zde černošksý kluk, který prezentuje Dylanovo mladí a pak tu máme několik dalších herců (včetně Cate Blanchett), kteří nám předvádějí jeho bouřlivý život plný drog a životních krizí. Režisér dostal k ruce výborné herce a celý film natočel opravdu zručně avšak pro "normálního" diváka velice složitě. Film se odehrává na přeskáčku a divák se v něm může velice snadno ztratit. Já osobně se nepovažuji za odborníka na Dylanův život a ve chvíli kdy se ve filmu objeví postava Richarda Gerea jsem se začal docela nudit a jeho postavu jsem nepochopil. Kvůli tomu jsem začal na chvíli uvažovat o nižším hodnocení ale režisérův přístup k natáčení tohoto experimentálního díla, skvělé herecké výkony a výborné Dylanovi písně, které vyvrcholí mojí oblíbenou "Like a rolling stones" mě přesvědčili o tom, že se jedná o vyjímečný a hodně povedený film. (03.10.2008)

Ups! Tak tu mám první velké zklamání letoška. Todd Hayness a jeho režie mi u Velvet Goldmine poměrně sedl, leč zde jde absolutně mimo mě. Snímek mě bohužel velkou část stopáže poměrně nudil a to i přes to, že máme na plátně hned pět hereckých osobností. Z nich mě skutečně zaujala (a to velmi) pouze Cate, kterou společně s povedenou (hlavně černobílou) kamerou a písněmi Boba Dylana, považuji za největší plus snímku a za nějaký čas asi jediné momenty, které se mi při vyslovení jména "I'm not there" vybaví. P.S. Heath chudák mohl jeden ze svých posledních hereckých výkonů věnovat jinému filmu, zde je IMHO zbytečný a nijak nevyniká. (30.01.2008)