Partička B. D.

Konečně nějaký autor životopisného filmu pochopil co dělá člověka člověkem - není to jen to co člověk dělá a jak ho okolí vidí... člověk, to je jeho duše. Jeho myšlení, jeho pocity a jeho boj se světem a se sebou samým... to byl Bob Dylan... a to je každý z nás. Todd Haynes o něm a jeho duši jen natočil film... a díky jeho talentu, nápaditosti a hlavně myšlence a citu je I'm Not There nejlepší film o nějaké slavné osobnosti který kdy vznikl. Mnohem zajímavější než všechny ty generické příběhy Johnyho Cashe, Raye, LaMotty a mnoha dalších. 9/10 (26.03.2008)

Hned na začátku bych chtěl říct, že tohle není film pro každého. Ocení ho hlavně příznivci Boba Dylana (díkybohu, že jsem jeden z nich). Je to rozhodně originálně natočené, často jsem se však v ději (jestli se tak dá nazvat) ztrácel, možná mělo být nějak jednodušeji podané vystupování těch 5-6 herců, kteří měli hrát Dylana v různých životních obdobích. Rozhodně to však není špatný film, jen to chce se do něj ponořit, přemýšlet nad ním, nad charakterem všech postav...Některé ze situací však byly geniální - viz.povídání s Ginsbergem z jedoucího auta:) U mě by to bylo za 3*, hudba film však staví o stupínek výše. P.S. Osobně dám ale vždy radši přednost No Direction Home od Scorseseho...;) (16.01.2008)

Dekonstrukce. Demaskace. Pitva. - Překvapení. Narace. Fabulace. Konstrukce. - Vytržení. "Everybody knows I'm not folk singer." Šest transformací jedné osobnsti, 6 životních epoch. Hodně lidového moudra, přemýšlivého filosofování, plácání do a proti větru. Hodně alkoholu, amfetaminu, poezie. Nežánrový patvar zmítající se mezi: životopisný, hudební, dokumentární, fantastický... který pohltí svou perfektně vystavěnou sítí faktů a reálií. A je jedno, že to všechno se schovává za vymyšlená jména. Aj, toť lepivě lákavé lízátko. Ano, je to i magnet pro brutálně šťourající nihilisty. Hledám chyby, ale tak nějak mi to podvědomí zatrhlo. 90%. (17.01.2008)

Film má veľmi veľmi zaujímavé herecké obsadenie, preto som sa na I'm Not There tešil. Ale musím sa priznať, že som čakal niečo iné. Podľa môjho názoru to mohol Todd Haynes natočiť aj trošku lepšie. Bolo tam dosť veľa okamihov, pri ktorých som sa nudil. Možno ma film neoslovil a nudil preto, lebo život, hudba a aj celkovo osoba Boba Dylana mi nie je veľmi blízka. Tri hviezdičky sú u mňa vážne len za to herecké obsadenie. (09.12.2008)

Im not there je film určený pre priaznivcov Dylana, ktorí majú jeho životopis podrobne naštudovaný a jeho tuctový filmový prepis by im nič nedal. Jeho osoba v podaní Balea a Whishawa je introvert, ktorý si žije vo svojom svete, odtrhnutý od reality. V podaní Ledgera a Gerea je to normálny chlapík ako ja, no a v podaní Blanchett je to zase extrovertný cynik. Takže aký nakoniec v skutočnosti bol a je? Možno je posolstvo filmu práve v tom, že je každým z nich. Okrem zábavnosti, spočívajúcej v identifikácii Dylana v týchto hereckých kreáciách film zaujme aj identifikáciou známych tvárí vo vedľajších úlohách. Moju dilemu, či slávne filozofické výroky známych umeleckých osobností niečo znamenajú, alebo sú iba výplodami stavov spôsobených rôznymi látkami, tento film nevyriešil. Ovládam chaos, ale ovláda chaos aj mňa? Som rád, že je moja mysel zbavená podobných pochodov. O živote Dylana neviem zhola nič, takže mi určite uniklo mnoho biografických faktov a súvislostí. (04.12.2012)

oveľa lepšie ako "velvet goldmine" nielen preto, že rozoberaný žáner je mi tuto oveľa bližší. dokonalý casting, výborná muzika, šialene prepracovaná forma, úplne vymydlený koncept. najlepšia bola podľa mňa blanchett a hneď po nej ledger, ale všetky tváre a podoby jednej a tej istej osoby - provokatéra, revolucionára, básnika, pesničkára, tuláka, rebela, mesiáša a génia boli podané tak po stránke obsahovej aj formálnej nesmierne kvalitne. (03.07.2011)

Velmi zajímavě pojaté, herecky skvěle obsazené, skvělými písněmi nabité.. Vyzdvihl bych především Charlotte Gainsbourg, Cate Blanchett a Heath Ledgera. "Like a rolling stone.." (02.06.2010)

Po vynikajícím Velvet Goldmine si Todd Haynes vzal na paškál dalšího hudebního velikána. Jenomže tentokrát je to ještě dvakrát odvážnější a dvakrát originálnější. Absolutní demontáž provedená pomocí krásných hereckých výkonů. Jeden Dylan je lepší jak druhý, protože každý má v sobě něco zajímavého. Po celou dobu z filmu dýchá nostalgie, za což může hlavně vynikající výběr hudby a nápaditá vizuální stránka. Všechny hlášky a narážky pochopí asi jen Dylanův opravdový znalec, to mi ale nezabránilo abych celý tenhle experiment sežrala i s navijákem. Má to nápad, má to originalitu, vynikající herecké výkony a navíc poutavý příběh(y), pořád to ale nebude stravitelné pro každého. (13.01.2008)

Mám rád viacero skladieb Boba Dylana. O jeho živote veľa neviem a tento film je tým posledným zdrojom, ktorý by mi v tom pomohol. Nemám rád filmy, ktoré veci komplikujú namiesto toho, aby nám ich približovali. Po pol hodine snahy o pochopenie, čo nám to chce pán režisér vlastne povedať som sa obmedzil iba na zvuk, pretože Dylanovu hudbu som už dlhšiu dobu nepočul. Nezaujala ma ani plejáda slávnych hercov, pretože som už každého z nich videl v lepšej úlohe. (16.07.2020)

Souhlasím s většinou místních příspěvků. Takový výstřelek, originální paskvil, citová míchanice z šílených vajec zfetovaných slepic. Nelíbilo se mi, že každému příběhu byla dána rozdílná váha, rozdílný přístup. Nejvíc pak tedy z celého "dokumentu" vystoupili Heath Ledger a Cate Blanchett. Pěkná vzpomínka na hudební velikány při poslechu písní, citový rozpor při vyprávění jejich příběhů. Jako obraz Jacksona Pollocka, jako jazzová skladba. Smíchané a pozpřeházené, improvizované. Na úkor smysluplného a divácky přijatelnějšího děje nám tu zbyl poněkud přehnaný důraz na originalitu. Vcelku zábavné, ale jen jednou. Člověku to dojde, když už se blíží konec a z příběhu v něm moc nezůstane. 65% (10.02.2012)

„Pronikl do tolika duší. Nemůže se vrátit na scénu.“  Od Boba Dylana zatím znám pár slavných hitů (i to často díky českým coververzím Matušky, Neckáře atd.), takže po přečtení pár komentářů o zmateném počinu vhodném jen pro skalní znalce jsem začal mít obavy, co mi Haynesův snímek může dát... jenže mě to nečekaně naprosto nadchlo. U více scén se mi hlavou honily myšlenky nad záměrem, aneb když člověk proniká do mysle jiných lidí, kteří se s ním setkávají, každý ho může začít vnímat odlišně na základě vybraných situací a jiných zdrojů, jež mu tento obraz vytvořily... a co teprve, když se člověk činí v umění, vystupuje pod pseudonymem, nestává se už v té chvíli z něj již částečně jiná osobnost? ...a co když je to světová hvězda showbyznysu, o jaké leckdy v médiích padá spousta fám, slavný zpěvák, který bývá jinými imitován, může mít po světě své falešné dvojníky, zároveň herec, který ve filmu ztvárňuje roli úplně odlišnou oproti sobě samému? To už vzniká téměř nekonečný rozptyl obrazů o jedné osobnosti, nehledě na to, kolikrát může tento člověk měnit ve svém životě postoj k něčemu. Nejen ve vztahu k těmto úvahám mě bavilo sledovat filmový experiment, v němž slavnou osobnost Boba Dylana ztvárňuje snad 6 herců včetně černošského kluka nebo ženy v převleku a film nám ukazuje, jak si na slavnou hvězdu může hrát či ve filmu ji ztvárňovat téměř kdokoliv. Todd Haynes střídá v téhle mozaikové směsici hraný film ve stylu rodinného dramatu, jindy western, sekvence ve stylu videoklipů, dokument plný sestřihů (vč. ukázek z archivních rozhovorů a vystoupení skutečného Dylana)... Filozofování nad hudbou si dovolí vystřídat i mystifikací podobnou Petru Zelenkovi, surrealistickými scénami (za mě naprosto skvělá ta černobílá s producentovými přeludy na WC) nebo praštěnými vtipy jako z Hodinářovy svatební cesty (třeba záběr The Beatles coby brouků válejících se v trávě :D). Heath Ledger by se svým talentem býval jistě zvládl stejnou roli i v klasickém životopisném filmu, zatímco mnohé scény s Christianem Balem a nevyzpytatelnou Cate Blanchett mě bavily i coby zábavné ukázky velmi zdařilé imitace slavného zpěváka. Stylová mnohotvárnost snímku v několika liniích mi vůbec nevadila, když jsem časem zjistil, že snad každá z nich mě chytla, přináší vychytané momenty, jistou atmosféru a současně film doprovází spousta skvělé hudby, která celý zážitek pro mě v čistě pocitové rovině ještě zesílila. [90%] (27.07.2024)

O barvitém životě Boba Dylana by se jistě dal natočit tuctový film. Todd Haynes to naštěstí neudělal. Hlavní roli tak vytváří šestice rozdílných herců a liší se i materiál a styl snímání. Navíc má každá postava jiné jméno, z nichž ani jedno nemá iniciály B. D. Nejvíc pozornosti po zásluze strhává Cate Blanchett, která Dylana v jeho rockově-drogovém období nehrála, prostě se jím stala. Překvapením pro mne byl spíš Richard Gere, ze kterého se s pomocí maskérů také vyklubal velmi přesvědčivý (tentokrát post-westernový) odraz slavného zpěváka. Originální koláž, ve které dává stejný smysl, že Dylana hraje černošský chlapec, jako že ho uvidíme mrtvého. (14.08.2014)

Když jsem se dozvěděl, že se jedná o snímek kde bude hrát šest herců Boba Dylana opravdu mě zajímalo jak to chce režisér zrealizovat. Nápad to je vskutku zajímavý a režisér film pojal opravdu zajímavým způsobem. Je zde šest herců, které předvádějí různé dekády tohoto legendárního zpěváka. Je zde černošksý kluk, který prezentuje Dylanovo mladí a pak tu máme několik dalších herců (včetně Cate Blanchett), kteří nám předvádějí jeho bouřlivý život plný drog a životních krizí. Režisér dostal k ruce výborné herce a celý film natočel opravdu zručně avšak pro "normálního" diváka velice složitě. Film se odehrává na přeskáčku a divák se v něm může velice snadno ztratit. Já osobně se nepovažuji za odborníka na Dylanův život a ve chvíli kdy se ve filmu objeví postava Richarda Gerea jsem se začal docela nudit a jeho postavu jsem nepochopil. Kvůli tomu jsem začal na chvíli uvažovat o nižším hodnocení ale režisérův přístup k natáčení tohoto experimentálního díla, skvělé herecké výkony a výborné Dylanovi písně, které vyvrcholí mojí oblíbenou "Like a rolling stones" mě přesvědčili o tom, že se jedná o vyjímečný a hodně povedený film. (03.10.2008)

43rd KVIFF 2008 - HORIZONS - Horizonty, AUDIENCE AWARD - Divácká cena deníku Právo (Divácká cena: 1234) - 1.59/449 (23.08.2009)

Autoři vymysleli rafinovaný způsob, jak obejít základní kámen úrazu životopisných filmů, který tkví v zjednodušení, či zploštění dané osobnosti. Prostě a jednoduše Dylana hraje hned šest různých lidí (šesti různých "profesí", v šesti (ne vždy tak různých) časových obdobích). Avšak počítejte s tím, že film zdaleka není jen strohým životopisem, ale funguje i v rovině umělecké (lépe řečeno, i kdyby jste si odmysleli Dylana, pořád je to intenzivní zážitek). Nu a co říct na závěr? Cate Blanchett je naprosto boží (ostatně, kdy ona taky není, že:). (24.03.2016)

Originální námět, který drží herecké hvězdy velmi vysoko. 80 %. (26.04.2008)

Tušila jsem, že tento film nebude dobrá volba. Varováním měly být moje dvě předchozí neblahé zkušenosti s Toddem Haynesem a taky dost lhostejný postoj k tvorbě i osobě Boba Dylana. Naopak lákadlem se stala přítomnost mých hereckých oblíbenců a netradiční ztvárnění jedné osoby šesti protagonisty, navíc značně odlišnými, z nichž jeden Dylan je dokonce žena. Výsledkem byl totální chaos v mé hlavě, který jsem se průběžně snažila rovnat a třídit, místy jsem už už jásala, že vím, která bije, ale vzápětí mě události vrhly zpět do chaosu a blažené nevědomosti. Z toho plyne, že pokud bych chtěla porozumět a film si užít, nebylo by to zadarmo. Asi bych si musela pustit pár cédéček, přečíst nějakou tu životopisnou knihu a poshánět tak půl tuctu filmů, na které se zde odkazuje. (01.03.2009)

Film pro fanoušky. Pro ty, co z hlavy ví o Dylanových prosezených hodinách u legendy Woodyho Guthriea. O profláklém vypískání elektrických kytar. O předělávání autorské básnické sbírky Tarantule. O dokumentu z britského turné, kde zesměšňuje novináře. O románku s Warholovou Eddie. O Dylanově havárii na motorce, zdravotních komplikacích a příklonu k Bohu. A samozřejmě pro ty, kdo znají postavu Aliase z Patta Garreta a Billyho Kida.________Já to z hlavy nevím... (25.01.2009)

Zjavne môže byť umenie aj natočiť hudobný/životopisný film tak, aby ste sa nedozvedeli, kým vlastne zobrazovaná osobnosť bola. Možno za to môže rozporuplnosť tej osobnosti, možno réžie, ale ani jedno ma neprestávalo fascinovať. (06.03.2013)

Přestože má film přes dvě hodiny, jsou některé tváře Boba Dylana tristně nevyužité (mám namysli především výborného Christiana Balea). Jakožto fanoušek kytarové scény jsem si tento experiment vychutnal (i když ta stopáž byla i na mě docela velký sousto) a to ani nemusím patřit mezi bezmezné Dylanovi obdivovatele (a co jich po světě běhá, že? :)). Za pozornost rozhodně stojí Cate Blanchett a to ani ne kvůli tomu, že hraje postavu mužského pohlaví (stejně je ze všech těch představitelů Dylanovi fyzicky nejvíc podobná), jakožto spíš tím, kterak dokázala tohoto folkového básníka přesvědčivě zahrát (chvílemi od originálu skutečně nerozeznatelná). Po druhé bych to už asi nedal, ale i tak je to velmi velmi zajímavá podívaná, doporučuji. (04.01.2013)