Pippi Dlhá Pančucha

Jako dítě jsem jsem tuto roztomilou rusovlásku s dvěma culíky neuvěřitelně žral, také jsem chtěl dělat různé skotačinky tak jako ona, nechodit do školy, mít pro sebe jen tak celou vilu Vilekulu, penízky po otci pirátovi mořském vlku, a především tu úžasnou medvědí sílu a bláznivé nápady. Švédská spisovatelka Astrid Lindgrenová opravdu uměla pohladit na duši ,především dětské diváky, s kouzelnou fantazií napsal neuvěřitelně silnou knížku, která vyšla již v roce 1949 a prodává se dodnes. Filmové příběhy se jí myslím alespoň v tom zásadním na míru vyrovnají jsou přirozené a to je hlavní. Nevím jestli to zrovna bylo v tomto prvním celovečerním filmu o Pippi. Ale nejvíce se mě právě líbil ten díl s piráty, ale ten byl tuším buď samostatný a nebo později až jako seriál. Jak říkám příběhy s Pippi byly poté zfilmovány ještě mnohokrát, ať už v úspěšnějších a nebo v méně úspěšnějších pokračováních. Vždy ale se starými známými, a sice s Pipilotou Citónií Cimprlíny Mucholapky Punčochatý (jak znělo officiálně její celé právé jméno), s opičkou panem Nilsonem (typicky švédské jméno), puntíkovaným koněm, s přáteli Tomem a Anikou a hlavně se slečnou Rosenblomovou která vždy tak trpěla rozpustilými ale jinak moc zábavnými kousky zlobivé Pippi. Slečna Ambersonová by totiž Pippi nejraději viděla v dětském domově a to hned od začátku!Ale to by nebylo ono že..? Takže nakonec abych to konečně už nějak uzavřel no dávám určitě za 4* je to přeci jenom kus mého dětství. Ať si každý říká co chce, a to neznámkuji s odstupem času.Nehledně nato že každé dítě přeci jednou mělo chuť vždy alespoň na okamžik jen tak někam utéct být sám na svobodě, prostě být samostatný. (14.10.2006)

Kdo na základce nečetl Děti z Bullerbynu je budťo již hooodně starý anebo ji ještě navštěvuje. A kdo se kdy setkal s tímto švédským dětským bestsellerem, zaryla se mu zajisté do paměti i další severská knižní postava, která se již stala kultem. Pippi dlouhá punčocha je naprostou klasikou mezi rodinnými filmy a její šedesátková dobrodružství jsem jako malý na dévédé opravdu zbožňoval. Líbilo se mi, že jsem neřešil kvality onoho filmu vzhledem k tomu, kdy byl natočen. Většině dnešních dětí by to bohužel nejspíše vadilo. (09.09.2018)

Parchant jeden zrzavej, pihatej, nevychovanej, sociálně nepřizpůsobivej. Přitáhne si do kraje, vosquatuje volnej barák a eště kazí slušně vychovaný děcka ze sousedství. Lže a krade a nikdo jí nedá řemenem. A co děti? Pomyslel někdo z vás na děti? No chtěl bych vidět pokračování její životní poutě po deseti letech, mohlo by se jmenovat Pipi prázdná stříkačka. Divák by se konečně dozvěděl, jak negramotná bezdomovkyně Pipi v Perlovce sundala nejen punčochy (aby měla na perník), kradla se svým feťáckým přítelem, dostala AIDS a umřela mezi bezďákama někde pod mostem. Katka hadr. Točit by to mohl Troška, aby to mělo správně odstrašující efekt. (09.07.2014)

Pippi punčochatá z vily Vilekully. Velmi pěkné dobrodružství téhle dívenky ze Švédska. Pippi obývá svůj velký dům jenom s koněm a papouškem v malém městečku a čeká na svého otce. Zkamarádíse se sousedními dětmi, které zaučuje :-). Je to jeden z prvních pohádkových filmů, který by se mi vybavil, kdyby se mě někdo zeptal, který dobrodružný film se mi líbil v dětství. Film jsem viděl asi dvakrát. Prvně před 8 lety a podruhé nedávno a líbilo se mi to i dnes v mém už pokročilejším věku :-). Nezapomenu na scénu, kdy Pipi dokazuje jak je silná když zvedá svého koně a pak si hravě poradí s těmi zlodějíčky. (14.06.2008)

Knížka se mi jako dítěti velice líbila, film jako dospělému už trochu méně. Neříkám, že je špatný, ale hluboko v paměti se mi z dětství uchovala představa mé milované Pippi z knížky a ta je prostě lepší než Pippi ve filmu. Škoda, že jsem snímek neviděl jako malý, dnes bych na něj měl asi lepší vzpomínky a i po opakovaném shlédnutí by se mi líbil více. (20.09.2011)