Zmeškaný hovor

RINGU spôsobil, že sa začalo rojiť obrovské množstvo podobne ladených hororov. A musím povedať, že tento je viac ako dôstojný zástupca tejto vlny. Snímok vie občas až extrémne pritlačiť na pílu a sprostredkovať vám strach, ale to nebude to príjemné mrazenie na chrbte, ale drsný švih bičom. Atmosféra je tu takmer dokonalá a celkový námet patrí medzi tie najoriginálnejšie v hororovom žánri. Takže neváhať. (18.01.2011)

Zmeškaný hovor je tak nějak standardně zábavný duchařský horor ala Kruh a Miike nevypadá, že tohle by zrovna bylo to co umí nejlíp, každopádně by to ale nebyl Miike, kdyby se ve filmu neobjevily alespoň trošku ty jeho klasické hnusnárny. :) Takže jsou v maličké míře i tu, hlavně v tom šokovém závěru, kdy se bafá co to jde, co nejhnusněji a co nejstrašidelněji. Jinak je to hodně podle Kruhovského schématu s podivnými úmrtími, tentokrát za použití mobilu s hlasovými zprávami z budoucnosti. Nejde o herecké výkony a ani moc o samotný příběh, obojí je standard duchařského japonského hororu a vše postupuje dopředu přesně jak se to od tohoto žánru očekává a bez nějakých velkých inovací. Čím Miike straší nejvíc je především zvuk v různých nechutných podobách, kdy i úplně obyčejný zvuk z každodenního života najednou může být nepříjemný. V obrazové stránce toho nic moc nepředvádí, zlý duch je tradičně vlasatý a objevuje se až ke konci, kde ale o to víc bafá, a protože na režisérské stoličce sedí Miike, tak bafá o to hnusněji a ve fujtajblovém zeleném nasvícení :). A líbil se mi ten nápad s bonbonem. Takže až do konce takový průměrný vlasatý horor, který se v závěru přehoupne v hnusácký shocker až se nakonec vrátí do tradičního kruhovského závěru. :) (19.01.2010)

Ringu-Yoko-Ono-Poco-Loco... Až bude příště někde japonský horor za levno, asi ho tam nechám. Zmeškaný hovor je důkazem toho, že tsunami z východu opadá a je to dobře... Donedávna totiž mohli tvůrci profitovat z toho, že Japonosko je zemí exotickou a tak když zahrajete na flétnu a zaberete opuštěnou japonskou silnici s japonským domem na konci, bude to fungovat... A že to nedopadne dobře, protože ducha prostě ledničkou nepřiskřípnete... No... A dál? Nic dál... (23.02.2007)

Myslim, že pri horore je všeobecne tvorcom dosť zaťažko vymýšlať postavám inteligentné motivácie, aby sa dobrovolne vystavovali "strašidelným" situáciám a nevyzeralo to blbo. Miike to šikovne ofačil, tak že pri všetkom tom detektívnom balaste naokolo na to proste zabudnete. To je gut a v mojom prípade je gut aj to, že nemám veľmi napozerané ostanú hororovú tvorbu japončíkov posledných rokov. One Missed Call som si užival aj kriminálku (uplne nepochopenú) aj ako horor (skvelo vygradovaný). 80% (03.04.2008)

Rozhodně zajímavý horor, který je svým příběhem neskutečně blbý, ale svým zpracováním splňuje cíle hororu bravůrně a jedinečně. Takeshi Miike s tím rozhodně má zkušenosti, takže se přitroublý příběh hodí na druhou kolej a divák umírá v závanu duchovna a tajemna jen při pohledu na obrazovku a očekává to nejhorší, od hororu vždy jen to nejhorší. Škoda jen, že ten příběh byl hodně jednoduchý, možná se mohlo jít trochu do jeho hloubky a ne jen tak jednoduše nadhodit jeho základní kostru a pak už se nestarat. Fakt ale je, že jsem na pozorování příběhu neměl ani příliš času, když si mě režisér dokázal nastavit do nejtemnějšího koutu místnosti a trápit mě od začátku až do konce, ale o tom to přeci je. (24.10.2008)