Gokudó kjófu daigekidžó: Gozu

Brať to ako šialenú a bizarnú paródiu na psychologický horor, tak by sa ešte dalo. Ale ak chcel Miike len samoúčelne šokovať ( čo sa mu možno u niekoho podarilo záverečnou scénou ), tak divácky veľmi neuspel. A už keď, tak to nemusel naťahovať na vražednú dĺžku vyše dvoch hodín ( pri takomto extravagantnom námete ). Bludný sen jedného kvalitného žánrového umelca. (01.10.2022)

Miike schválně škádlí divákův vkus a daří se mu to s pro mě až nepochpitelnou úspěšností, zajímavé je, že tak činí přes otázku "posvátného" mateřství, čímž vytváří dokonalý paradox, kdy láká pokrytce jak můry do plamene a adorované téma, od kterého by člověk čekal přirozené přijetí, se tak pro ně stává zdrojem podráždění a iritace. O velké filozofické dílo se ovšem nejdená, spíše o klasické horrorové postupy v mimořádně bizarní podobě, smíchané s opravdu freaky komedií (scéna s čivavou aspiruje mezi mé nejoblíbenější humorné scény vůbec). Sone v hlavní roli ujde, parádní je Renji Ishibashi jako jeho boss, nejlepší symbiózu s postavou (paranoidního Ozakiho) však předvádí jednoznačně Sho Aikawa. (16.02.2011)

Pro takové slušné a nezkušené děvče, jako jsem já, které si až do posledních chvil před projekcí čte Výlety pana Broučka, je to ohromná legrace. Při finálních scénách jsem už těžko mohla uvěřit, že jsem se na začátku pohoršovala nad takovou blbostí, jako bylo rozšmelcování čivavky (navíc vlastně neviděné). (07.05.2007)

Dekompozícia hororového žánru prvkami psychologickej drámy so surreálne temnou, lynchovskou atmosférou a drsným humorom, odvíjaná na príbehu dvoch bratov. Tak ako vie Miike zľahkosťou striedať spôsob nasnímania (od dlhých jázd kamerou až po ručné, roztrasené zábery), rovnako sa mu darí skvele nadväzovať sekvencie medzi reálnym a snovým stavom, pričom ich vyplňuje jemu vlastným, excentricky štylizovaním násilím a sexuálnymi prvkami. (11.02.2005)

Mladý jakuzák Minami dostane za úkol odvézt na vynucený odpočinek svého služebně staršího kolegu Ozakiho. Cesta však náhle končí v malém městečku, kde se Ozaki beze stopy ztratí a Minami při jeho hledání projde řadou surreálních setkání s tamějšími obskurními obyvateli. Jízda Lynch-landem je důmyslně vystavěnou metaforou pro coming out hlavního hrdiny vedoucí až k harmonii s jeho doposud potlačovanou podstatou. Psychoanalýza od profesora Miikeho se ale nepodobá neproniknutelné noční můře. Jeden z nejzábavnějších a zároveň interpretačně nejpodnětnějších snímků japonského režiséra útočí na podvědomí pomocí hravé absurdity a Miikeho typických provokativně konfrontačních ztřeštěností. (05.04.2011)