Shortbus

Jsou filmy, které jsou obdivovány všeobecně. Jsou filmy, které jsou všeobecně zamítány. A pak jsou filmy, u kterých se diváci nemohou dohodnout, kam jej zařadit. Shortbus patří do této kategorie filmů. Shortbus je jméno newyorského klubu, kam chodí všechny nešťastné existence. Zde neexistuje žádné pokrytectví, žádné falešné moralizování, jenom upřímnost a opravdovost. Režisér John Cameron Mitchell se rozodl vyprávět svůj film právě tímto způsobem. S upřímností jemu vlastní. Snímek vypráví mozaikovým způsobem příběhy několika lidí, kteří mají problémy v sexuálních vztazích. Příběh partnerů Jamieho a Jamieho, partnerské poradkyně Sofie, prostitutky Severin. Všichni tito lidé jsou nějakým způsobem nešťastni. Ačkoliv byl film českými médii prezentován jako erotický, není erotický ani trochu. Je především o životě každého z nás, o tom, že každý z nás potřebuje sex. Bez sexu zkrátka to není ten pravý život. A tímto se dostávám k tomu, kvůli čemu si Shortbus vytvořil kontroverzi. Samotným sexuálně otevřeným scénám. Ano, jsou velmi sexuálně otevřené, ovšem ne tak, abyste měli dojem, že sledujete amatérské porno. Je zde plno na první pohled bizarních nápadů, pokud se však vykašlete na předsudky, i tyto scény si užijete. Která to charakterizuje nejlépe? Zřejmě ta, která zobrazuje trojici kluků, kteří při sexu zpívají americkou hymnu. Nevím jak vy, ale já se u téhle scény válel smíchem. Tři nazí kluci se milují, provádějí si navzájem felaci a anální lízání a do toho zpívají americkou hymnu. "Už ti někdo zpíval hymnu do prdele?" je jedna z nejlepších hlášek posledních let. Zpátky k filmu jako takovému. Scénář disponuje velmi uvěřitelnými postavami, ve kterých poznáte buď sami sebe nebo někoho vašeho známého. Film má i vynikající soundtrack, písničky Scotta Mathewa si určitě oblíbíte, hlavně tedy závěrečné In the End. Zkrátka a dobře, tenhle film jsem si užil se vším všudy a určitě jej doporučuji všem, kterým je sex a muzika vlastní. (09.09.2009)

„ ‚Uzel v sukni‘ rozkoš hledá, vlezla do Shortbusu, běda. Kdyby Omnibusem jela, desetkrát už by „to“ měla!" Věř, kdo chceš :-). LGBT v EPKP, Encyklopedickém Péčku s Kulervoucím Příběhem? Chápu, hluboké artové myšlenky vyžadují hluboké zásuny a šikovný scenárista se neobejde bez šikovné sebefelace, včetně sebeochutnávky. Já, starý hippísák, staré prase i starý liberál, v zásadě nemám nic proti. Nicméně, jak říkávaly už naše babičky: VŠEHO S MÍROU! Mraky zpocených lidiček, s jasnými instrukcemi od režiséra: Přej a bude ti přáno, dej a bude ti dáno, kuř a bude ti kouřeno... to vše v desítkách detailních záběrů in natura? Opravdu zbytečně přetažená struna. Ochotné komparsistky, s bobrem i bez a naši komparsisti, s tvrdým či jen s žížalou, zodpovědně zasouvali, vysouvali či aspoň snaživě kvedlali. Ve výsledku se na velké hromadě po sobě váleli jak housky na krámě, až náš příběh natolik zalehli, že ho, už tak chudáčka chcípáčka, úplně udusili. Tři hvězdy nakonec jo, ale jsou jen a jen pro naši MUDr. Uzel v sukni, preorgasmickou sexuální terapeutku Sofii, z velice tradiční čínsko - kanadské rodiny (nikoli japonské, info pro uživa-tele Djkoma). Nakonec zjistila, že orgasmus není žádná Lochneska, opravdu existuje a dokonce se dá i ulovit! Čímž vyrazila pojistky v celém městě, i u nás v činžáku. Zavládla tma, nešla televize, takže... začaly vrzat postele a všechno dobře dopadlo. (25.06.2020)

Ani sa necudujem, ze tento film vzbudil na filmovom festivale v Cannes najväcsie diskusie, pretoze tu si reziser John Cameron Mitchell podobne ako Larry Clark pri filme KEN PARK nedal ziadne servitky pred usta. Vlastne sa cudujem, ze sa vobec takyto film na festival dostal, pretoze toto naozaj nie je film pre kazdeho. Mozno asi tak na 60% pre gayov kvoli hlavnym hrdinom a ich problemami a tych zvysnych 40% nechcem radsej zaradit. Jasne, ze okrem soft pecka tu ide aj o psychologiu postav, ale aj o cinskej sexualnej terapeuticke Sophii, ktora nikdy nemala orgazmus a pocas celeho filmu sa snazila prist na to, ako ten orgazmus dostat :-) Pre mna to bolo dost nudne, ale mozno pre mnohych to bude aj zaujimave alebo skor nechutne kvoli odvaznym scenam, pre ktore maju reziser a herci moj obdiv............ 14.08.2008 ______ Sook-Yin Lee - (Sofia) +++ Paul Dawson - (James) +++ PJ DeBoy - (Jamie) +++ Lindsay Beamish - (Severin) +++ Raphael Barker - (Rob) +++ Hudba: Yo La Tengo +++ (14.08.2008)

Totální ujetina, která baví celou dobu velmi slušně, ale na druhou stranu někdy si člověk říkal, na co se to sakra kouká a že to zas tak dobré není, jako to působí v těch výborných momentech. A proto jsou to ty 3*. Protože na jednu stranu bych tomu dala i 5* za geniální nápady, ale na druhou stranu 1* za naprostou nijakost a podivnost. A taky potom, že prostě sama nevím, jestli se mi to líbilo nebo ne:D Na jednu stranu jsem chcala smíchy u "zpívání americké hymny do zadku" na druhou stranu mi přišlo neuvěřitelně trapné to mezi Jamesem a nevímjaksejmenoval,co ho stalkoval. Na jednu stranu jsem chrochtala blahem nad zpracováním města (myslím ty animované pasáže a vlety do oken), na druhou zase ta scéna, kdy Sophia běžela tím lesem bo co to bylo, tak bylo hrozně divné... No ale stříkanec na "Pollocově" obrazu byl bomba a konec byl zase něco ve stylu "Co to sakra je za blbost? Prostě si všichni zazpíváme, ne?" Takže fakt 3*. (07.06.2014)

Ani ne tak šokující otevřenost jako spíš překvapivá scénáristická nemohoucnost v trapném obalu. Mitchellův balík bizarností se pokouší použít lidskou sexualitu jako cestu k zobrazení něčeho většího, jenže tohle - to není nic. Tady se totiž přitvrzuje a do pocitů postav dostává pomocí sexuálních praktik či přihlouplých frází typu "Nikdy jsem žádný orgasmus neměla" a na tom v mých očích není nic obdivuhodného či citlivého. Samotný klub Shortbus zde pak nepůsobí jako nějaké očistné místo, pouze jako budova, kam se zoufalí jedinci chodí vydovádět a shromažďovat kolem jediné přijatelné, ale trestuhodně nevyužité postavy majitele, ať už jde o běžný páteční večer či krizi při výpadku proudu v celém New Yorku. Zkrátka radši budu za puritána či snoba či cokoli podobného, než abych si osudové pravdy svého bytí uvědomoval právě tady. Vždycky jsem ve filmech hledal odpovědi, ale než dostávat tohle, tak radši navždy zůstanu jen u povrchní zábavy. (14.04.2007)