Shortbus

Možná zajímavý film, ale bohužel jenom na jedno použití. Veškeré žití a jeho smysl se tady smršťuje do jediného slova - sex. A to ještě nejlépe chlapi s chlapama a ženský se ženskýma. Já proti tomu nic nemám, ale takhle podané je to prostě nepřirozené. Závěrečná snaha tvůrců o divákovo zamyšlení mě minula, nechci se nad tím zamýšlet. Pravda, mohl jsem si to aspoň užít jako porno, ale když se mi to servíruje jako high art, tak to neberu. (15.10.2012)

Tolik sexualne zakomplexovanych lidi pohromade jsem ve filmu jeste nevidel a navic maji svuj klub. Nevadi mi ze se o tom toci, ale zpusob jakym je to natoceny mi prijde dost hloupy. Po shlednuti filmu to vypada jako snimek o lidech, kteri nemaji do ceho pichnout a tak se chodi odreagovat do nejakeho zaplivaneho klubu v NY. Tam uz maji do ceho pichnout a tam uz si moc nevybiraji. Dalo se to natocit daleko inteligentneji. Ale kdyz to porovnam s Ken parkem, tak musim rict ze mi Ken park pripomina neco, co jsem onehdy vyslapl na dvorku. (02.10.2007)

Ani ne tak šokující otevřenost jako spíš překvapivá scénáristická nemohoucnost v trapném obalu. Mitchellův balík bizarností se pokouší použít lidskou sexualitu jako cestu k zobrazení něčeho většího, jenže tohle - to není nic. Tady se totiž přitvrzuje a do pocitů postav dostává pomocí sexuálních praktik či přihlouplých frází typu "Nikdy jsem žádný orgasmus neměla" a na tom v mých očích není nic obdivuhodného či citlivého. Samotný klub Shortbus zde pak nepůsobí jako nějaké očistné místo, pouze jako budova, kam se zoufalí jedinci chodí vydovádět a shromažďovat kolem jediné přijatelné, ale trestuhodně nevyužité postavy majitele, ať už jde o běžný páteční večer či krizi při výpadku proudu v celém New Yorku. Zkrátka radši budu za puritána či snoba či cokoli podobného, než abych si osudové pravdy svého bytí uvědomoval právě tady. Vždycky jsem ve filmech hledal odpovědi, ale než dostávat tohle, tak radši navždy zůstanu jen u povrchní zábavy. (14.04.2007)

Jsou filmy, které jsou obdivovány všeobecně. Jsou filmy, které jsou všeobecně zamítány. A pak jsou filmy, u kterých se diváci nemohou dohodnout, kam jej zařadit. Shortbus patří do této kategorie filmů. Shortbus je jméno newyorského klubu, kam chodí všechny nešťastné existence. Zde neexistuje žádné pokrytectví, žádné falešné moralizování, jenom upřímnost a opravdovost. Režisér John Cameron Mitchell se rozodl vyprávět svůj film právě tímto způsobem. S upřímností jemu vlastní. Snímek vypráví mozaikovým způsobem příběhy několika lidí, kteří mají problémy v sexuálních vztazích. Příběh partnerů Jamieho a Jamieho, partnerské poradkyně Sofie, prostitutky Severin. Všichni tito lidé jsou nějakým způsobem nešťastni. Ačkoliv byl film českými médii prezentován jako erotický, není erotický ani trochu. Je především o životě každého z nás, o tom, že každý z nás potřebuje sex. Bez sexu zkrátka to není ten pravý život. A tímto se dostávám k tomu, kvůli čemu si Shortbus vytvořil kontroverzi. Samotným sexuálně otevřeným scénám. Ano, jsou velmi sexuálně otevřené, ovšem ne tak, abyste měli dojem, že sledujete amatérské porno. Je zde plno na první pohled bizarních nápadů, pokud se však vykašlete na předsudky, i tyto scény si užijete. Která to charakterizuje nejlépe? Zřejmě ta, která zobrazuje trojici kluků, kteří při sexu zpívají americkou hymnu. Nevím jak vy, ale já se u téhle scény válel smíchem. Tři nazí kluci se milují, provádějí si navzájem felaci a anální lízání a do toho zpívají americkou hymnu. "Už ti někdo zpíval hymnu do prdele?" je jedna z nejlepších hlášek posledních let. Zpátky k filmu jako takovému. Scénář disponuje velmi uvěřitelnými postavami, ve kterých poznáte buď sami sebe nebo někoho vašeho známého. Film má i vynikající soundtrack, písničky Scotta Mathewa si určitě oblíbíte, hlavně tedy závěrečné In the End. Zkrátka a dobře, tenhle film jsem si užil se vším všudy a určitě jej doporučuji všem, kterým je sex a muzika vlastní. (09.09.2009)

Dlho som rozmýšľal, či do môjho hodnotenia zapojiť aj subjektívne rozporuplné pocity, ktoré som mal z absolútnej sexuálnej otvorenosti, pretože bez nej by zostal film vlastne asi úplne nepovšimnutý. Aj keď rozoberá témy, ktoré sú pre iné filmy stále tabu. Tento odvážny prístup sa však cení, pokiaľ niekomu nie sú proti srsti aj detailnejšie zábery na partnerské súžitie a zostane filmu a jeho témam rovnako otvorený ako ja. A uvedomujem si, že takýto film už asi znova tak skoro neuvidím, takže aj preto tá pomerná spokojnosť. 75%. (25.02.2008)