Neporažení

Pro rivalitu jižanů a seveřanů po ukončení války mám slabost a tento snímek ji přináší v opravdu hojné míře. Prostředí, v němž se odehrává, je poměrně působivé, děj je jednoduchý, ale celkem zábavný, ovšem v něčem značně překombinovaný - např. různé armády, indiáni, bandité. Potěšil místy příjemný (občas však trapností zavánějící) humor, smysl pro férovost na straně jižanů i seveřanů, ale také romantická linie byla dobrým zpestřením. John Wayne je asi největším kladem McLaglenova snímku a díky němu se přikloním ke 4*. Kdyby byli Neporažení o dvacet minut kratší, bylo by hodnocení čistokrevnější. (12.02.2012)

Andrew V. McLaglen jakožto syn Fordova oblíbence Victora McLaglena svými Undefeated natočil asi nejvydařenější poctu slavným westernům Johna Forda. Sešla se tu velká část známé Fordovy "rodiny" - Johnem Waynem počínaje a Paulem Fixem, Benem Johnsonem nebo Harry Careym juniorem konče. Příběh je to dost chytlavý, sympatický a dynamický. Wayne a Hudson jako plukovníci nepřátelských stran z americké občanské války, kteří k sobě nacházejí cestu v Mexiku, zmítaném válkou mezi Juarezem a Maximilianem. Snímku nechybí výborné tempo, spousta humoru a povedených scén - třítisícové stádo koní upomíná i na Červenou řeku. Zajímavé je taky, jak se od dob Stopařů změnilo indiánské paradigma - Wayne tu má indiánského adoptivního syna, který si dokonce namluví jižanskou dívku. Politicky korektnější, ovšem o to méně realistické. (06.09.2006)

Zcela klasický Wayne, film ničím nevybočující z jeho běžné řady filmů, které tvořil v šedesátých letech. Zde je opět doplněn další hvězdou, tentokrát Rockem Hudsonem - zpočátku to vypadá, že budou stát proti sobě, ale když se jejich linie protnou, hned se spřátelí. Film se, jako vždycky, snaží nabídnout i něco víc. Ohledně konce občanské války a porážky Konfederace je poměrně přesvědčivý a zajímavý, ostatně režisér McLaglen si tohle téma už vyzkoušel o čtyři roky dřív v Shenandoah. Máme tu skupinu seveřanů se třemi nebo čtyřmi výraznějšími postavami, to samé na jihu. Bohužel, v čem film zcela selhává, je řešení všech nastíněných linek a konfliktů. Místo toho se zdržujeme nudnou a šílenou rvačkou všech proti všem během oslav. A když už v poslední půlhodině film řádně ztemní a zdrsní příchodem revolucionářů (kteří jsou zde oproti italské verzi vylíčeni jako sprostí vrazi), závěr prostě vyšumí do prázdna. (10.05.2016)

Zajímavý příběh o setkání veteránů americké občanské války, kteří bojovali na protilehlých stranách, ale v nové situaci a v Mexiku se stávají nečekanými spojenci. Nejlepší oslava 4. července, jakou mi kdy americký film předvedl. A hrdinní jižani, kteří se nevzdávají, ani když jsou poraženi. /9. 6. 15./ (09.06.2015)

Vždycky mi byl bližší pragmatický přístup Rhetta Butlera před snobským vlastenectvím, nevadil by mi lenivý jižanský luxus, kdyby jeho představitelé nabubřele nelpěli na otrokářském systému a netěžěli z něho, a respektovali technický pokrok. Proto mne silně znechutila plukovníkova hra na konfederaci za mexickými hranicemi, i když jsem jí rozuměla. Ale ve chvíli, kdy s tichou důstojností věnoval Rock Hudson hodinky černošskému předákovi a zápalil svůj dům, aby neskončil v rukou seveřanských kořistníků, měl můj hluboký respekt. Nebylo to špatné, jen politicky naivní, a část s Johnem Waynem byla vyvařená z podstatně lepších filmů.70% (09.12.2008)