Batman začína

Christopher Nolan se rozhodl na Batmana podívat z jiné stránky, než ostatní tvůrci. Gotham nám ukazuje jako veliké a bohaté město, nechal zmizet původní temnost snímku a rozhodl se pro akčnější nářez ve stylu Spider-Mana... Nový díl Batmana ve mě vyvolává pocit melancholie. Vzpomínám si, jak jsem proklínal Joela Schumachera za to, že se mu podařilo netopýřího muže pohřbít. Bylo mi jasné, že po takovém propadáků již Batman žádné nové dobrodružství neprožije... Naštěstí jsem se však mýlil a na stříbrná plátna zavítal zcela nový přírůstek do netopýří rodiny. Warneři pustili k režii do té doby nepříliš slavného režiséra Nolana, kterému se navzdory všem pochybnostem podařilo vykouzlit nejlepší díl celé série. Vysvětlení Batmanova původu a soustředění se na psychologii jednotlivých postav je krok sice odvážný, ale zato velice povedený. Pod nepříliš originálním názvem se tak skrývá temný film, který hravě překonává všechny své předchůdce. Bale se do hlavní role hodí naprosto perfektně a předvádí excelentní herecký výkon, kterým zastínil i herectví Michaela Cainea a Morgana Freemana. Přečsto však dostává - i přesto že je hlavní postavou - trestuhodně málo prostoru pro svůj jedinečný herecký um. Pochvalu si zaslouží i scénáristé (Nolan, Goyer), tvůrci kostýmů – Batman si oblékl nový oblek – a architekti (Batmobil sice vypadá poněkud směšně, ale zase opravdověji než ten předchozí). Tomu všemu sekunduje skvělý hudební doprovod. Pokud ještě váháte o tom, zda si na tento skvostný snímek zajít, radím vám ... pokud se Vám líbili předchozí tři díly (snímek Batman a Robin samozřejmě nepočítám), tak jděte! Litovat nebudete. (19.11.2005)

Zapomeňte na Burtonův groteskní Gotham prvních dvou Batmanů. Zapomeňte na Schumachera a jeho.. Na co to máte vlastně zapomenout..? Nolan totiž stvořil hrdinu nového. Psychologicky ho vyprofiloval do mrtě a tím polidštěním ho odlišil od jeho bezchybných předchůdců. Škoda absence výraznějšího záporného hrdiny, nepřehlednosti akčních scén a utahaného závěru - jediných to záporů bránících označit zmrtvýchvstání netopýřího muže za dokonalé. Tvůrci však naštěstí neusnuli na neusušeném bobkovém listu a příletem Temného rytíře se stal z vzkříšeného alter ega Bruce Wayna jen malý neduživý netopýrek s poruchou ultrazvukové navigace. Zapomeňte na Batman Begins.. (29.08.2008)

Vyprávění o zrození legendy začíná Nolan celkem dost zeširoka. Právě první část filmu, v které se autoři zabývají výcvikem Bruce Waynea mi přišla poněkud zdlouhavá. Navíc Wayneova motivace pro to, aby "zkoumal" svět podsvětí a dostal se do vězení mi trochu uniká. Zajímavé naopak byly retrospektivy z dětství. Vrcholem ovšem jsou části, kdy se Wayne postupně proměňuje v Batmana a hlavně když pak coby Batman předvede co umí. Na filmu zaujme na komiks nezvyklá (a pro někoho možná až nepatřičná) snaha o realističnost. Podle mého názoru čistě komiksový Gotham Tima Burtona vypadal zajímavěji. V novém Batmanovi velmi potěší herci, Christian Bale svůj talent prokázal již mnohokrát a jeho ztvárnění netopýřího hrdiny se mi líbilo ze všech předchozích představitelů nejvíc. Herecké obsazení je ovšem velmi "vychytané" i ve vedlejších rolích: malý prostor získávají Ken Watanabe a Rutger Hauer naopak velmi potěšili Michael Caine nebo Gary Oldman. Překvapující a potěšující bylo i množství "hlášek" a humorných narážek v druhé části filmu. Co se akčních scén týče, měl jsem značný problém orientovat se v kontaktních soubojích - jsou natočeny poněkud nepřehledně, naopak strhující je honička za "tankem". Poslední slovo patří hudbě: Poprvé spojili své síly dlouholetí přátelé a výrazné osobnosti filmové hudby James Newton Howard a Hans Zimmer - výsledek jejich práce je ovšem značně průměrný. Daleko více je slyšet Zimmer než Howard a je to ten klasický Zimmer - hřmotný, hlasitý, v některých scénách příjemně rytmický, ale bez jediného výraznějšího motivu. Kde jsou skvělé motivy Elfmana nebo i Goldenthala! Když se objevila Batmanova silueta Elfmanův motiv mi hodně chyběl (anebo i nějaký nový originální). (12.08.2005)

V tomto pojetí je známý comicsový námět povýšen na skutečnou událost žánru. Životní příběh milionářského (miliardářského ?) dědice, jeho nacházení sebe sama i postupné přejímání poslání, které bere a volí ze své vlastní vůle, je nejen uvěřitelné, ale i divácky a mravně - to bych zvlášť zdůraznil - přitažlivé a strhující. Stará technickovědecká sci-fi, kořenící v ekologicky bezelstném světě, si ví se vším rady. Verneova pečeť převedená do svérázného remaku je nanejvýš zajímavá i pro evropského filmového diváka. Tvůrcům filmu je v tomto případě opravdu proč blahopřát k výsledkům jejich práce. Výsledkům, které přesahují svou kvalitou tradiční meze tohoto žánru. (15.08.2012)