Batman začína

Už dávno som nebol tak vďačný za film ako teraz Nolanovi. Podarilo sa mu to, čo bolo v očiach divákov skoro nemožné. Vrátiť Batmanovi zašlú slávu, ktorú neslávne potopil Joel Schumacher (nič proti nemu, na konte má pár filmových skvostov) a s akou ho vykreslil Burton a aká mu právom patrí. Bale je perfektný, štýl zobrazenia tohto komiksového hrdinu a celého Gotham City sa mi dokonca pozdáva oveľa viac ako ho načrtol Burton. No a herci, skvelý nápad, čo dodať. 100%. (10.11.2006)

Priznám sa, že Batman, ako jedna z veľkého množstva postáv komiksového univerza ma nikdy nezaujala (podobne ako ďalší velikán nakladateľstva DC - Superman). Preto si veľmi cením toho, ako si ma film dokázal získať už od úvodných minút. Najväčšia sila Batman Begins spočíva - podobne ako v X-men (hlavne v jeho druhom dejstve) v doslova až pitevnom psychologickom rozbore charakteru hlavnej postavy. Nolan mal oproti Singerovi navyše ešte veľkú výhodu v tom, že sa nemusel orientovať na skupinu postáv, ale iba na jednu hlavnú a zopár vedľajších. Sústredenie na motívy konania, ako i udalosti formujúce osobnosť, rodinné pozadie i okolnosti, ktoré viedli k vzniku "legendy" - to všetko vo filme funguje veľmi dobre a kompaktne (možno až príliš, pretože v tomto smere paradoxne prichádza aj moja prvá maličká výčitka - snaha o skĺbenie viacerých dejových vetiev do jednej pred akčným finále bola imho už mierne prekombinovaná). Vďaka tomu máme na plátne po charakterovej stránke plnohodnotne vykresleného hrdinu, ktorého reakcie chápeme a rozumieme im. Je potešujúce vidieť, že poväčšinou čiernobiely svet hrdinov v intenciách "dobro-zlo" dokáže mať aj dospelejšiu tvár, kde striktne dichotomické delenie bolo nahradené rozostrením hraníc medzi dobrom a zlom, resp. jeho vzájomným prelínaním (špecialita hlavne ázijskej kinematografie). K ďalším kladom filmu si ešte pridajte výborný soundtrack a celkovo zvuk (podtrhnutie netopierej orientácie), presvedčivého Balea (u mňa zďaleka - samozrejme aj vďaka scenáru, najpresvedčivejší Bruce Wayne) a do "realistického" tónu zahalenú výtvarnú stránku. Na druhej strane, slabinou (malým škrabancom) je pre mňa strih bojových sekvencií, resp. kontaktných súbojov, ktoré sú obrazovo komponované takmer výhradne iba polocelkami až detailami, čím výrazne trpí vaša orientácia počas ich sledovania (i keď uznávam, že znázorniť "neviditeľného" bojovníka je vec ťažká...). Výsledok? Jedna z najlepších komiksových adaptácii. P.S.: Povestnou čerešničkou na torte bol vydarený spôsob naviazania na Burtonovho Batmana ako i jeden konkrétny prvok v deji odkazujúci k Stokerovmu Draculovi (resp. jeho filmovým verziám, počnúc Murnauovou). (23.06.2005)

Batman začíná a je to úplně nová jízda než kdy dřív. Film sleduje Batmana a jeho putovaní za pomstou s mnoha flashbacky a pár záporáky. Podrobný příběh vynechám, ten je popsán jinde. Záporáci Ra's Al Ghul, Ducard a Scarecrow, jsou Batmanovi silnými protivníky, ale jeho táhne hněv, pomsta a strach. Po dvou Burtonech a dvou Schumacherech (zabte ho!!) vzal tuto komiksovou adaptaci do svých rukou Christopher Nolan. Režisér dokonalého Mementa a Insomnie. To, že scénaristou bude Goyer, který tak trochu může za úpadek filmů s Bladem (psal scénáře a poslední i natočil), mě lehce zneklidnilo, ale vše je nakonec v pořádku. Gotham už není komiksový ani neonový svět se svými záporáky, ale je to město podobné dnešním, které se v noci mění v tajemný noční les mrakodrapů a uliček. Christian Bale je nejlepší Batman z celé pentalogie a Michael Caince zase nejlepší Alfred (oslovenina Alfie mi připomíná ...). Herci jako Gary Oldman(ano on je kladná postava!), Morgan Freeman a nebo Liam Neelsen hodně překvapili a jsou skvělí. Celkově vzato jednoznačně nejlepší nový začátek jaký si mohl netopejr (vid hádankáři :) přát. Těším se na pokračování. (10.07.2005)

Sázka na větší realismus a výraznější inspiraci sociopolitickou realitou současného světa Nolanovi vyšla tak z poloviny. Prvnímu navléknutí netopýří masky předchází působivý dvojitý origin (paralelně sledujeme, jak se Bruce Wayne začal bát i jak svůj strach překonal): uvěřitelná psychologie postav, mnoho dialogů, místy vtipných, místy velmi trefně pojmenovávajících jisté nešvary naší přítomnosti a přesvědčujících nás o tom, že Batman není hrdina s nadpřirozenými schopnostmi, nýbrž pouze po spravedlnosti toužící miliardář s hromadou hi-tech hračiček. Jenže pak se objeví psychopat s ďábelským plánem, ve kterém dominuje halucinogenní plyn a obří mikrovlnka a z civilního hledání vnitřní stability se stává vysokodestrukční komiksová akce s dialogy, které polopaticky vysvětlují, o čem film vlastně je (o strachu, kdyby vás to zajímalo). Je pravda, že teprve spojením části, kde se věci víc řeší a části, kde se více koná, dochází k jakémusi dialektickému završení Nolanovy studie strachu. Přes množství postav, na něž jsou šikovně, bez vyloženě vatových scén, nabalovány postavy další, je film přes nadužívání střihu poměrně přehledný (líbí se mi Nolanova vyjadřovací úspornost, kdy například na vyřčenou otázku odpovídá patřičným obrazem, sdělujícím i dodatečné informace, aby se následně k opuštěnému dialogu vrátil). Kontaktní akční scény jdou s dobou a funguje i hororová atmosféra (děs je to přitom ambivalentní, neboť se často společně s padouchy bojíme ve tmě číhajícího temného rytíře). Z hlediska výpravy a vizuální nápaditosti se Batman začíná drží mnohem víc při zemi než Burtonovy extravagantní výpravy na stejné území, ale hereckými výkony (až na vykulenou Katie Holmes), semknutou vyprávěcí strukturou a srozumitelně motivovaným jednáním postav všechny předcházející batmanovské filmy snadno předčí. 80% Zajímavé komentáře: Gemini, Marigold, Adrian, kiddo, tron, gudaulin, Madison, mm13, Terminus, eye candy, PALINO, Andronikos, Petike, unclejack (02.09.2005)

V tomto pojetí je známý comicsový námět povýšen na skutečnou událost žánru. Životní příběh milionářského (miliardářského ?) dědice, jeho nacházení sebe sama i postupné přejímání poslání, které bere a volí ze své vlastní vůle, je nejen uvěřitelné, ale i divácky a mravně - to bych zvlášť zdůraznil - přitažlivé a strhující. Stará technickovědecká sci-fi, kořenící v ekologicky bezelstném světě, si ví se vším rady. Verneova pečeť převedená do svérázného remaku je nanejvýš zajímavá i pro evropského filmového diváka. Tvůrcům filmu je v tomto případě opravdu proč blahopřát k výsledkům jejich práce. Výsledkům, které přesahují svou kvalitou tradiční meze tohoto žánru. (15.08.2012)