Batman začína

Vizuální mág Burton stvořil legendu, mistr filmového narativu Christopher Nolan ji našel motivaci. Až tak jednoduše funguje prequel Batmana, komiksové legendy, která zapustila na filmovém plátně hodně hluboké kořeny. Na klasické první dva snímky se dvakrát pokoušeli navázat roztodivní matlalové, ale výsledkem je fakt, že Nolan zachraňuje hasnoucí legendu a nutno říci, že zachraňuje věru ve velkém. Jeho střízlivá, realistická, potemnělá a psychologizující jízda válcuje diváka především v první polovině režisérovými známými esy: skvěle utříděným vyprávěním, sugestivitou, pečlivě otesanými hereckými výkony (např. epizodní scéna v opeře je mistrovské dílo!). Druhá, o poznání akčnější polovina, ve které už je symbol stvořen a je čas boje, není tak oslnivá, protože tam, kde Burton vytahoval těžké vizuální kalibry, je Nolan přeci jen trochu neobratný (zejména akční scény v jeho podání trpí až přílišnou zmatečností). Jenže: Netopýří muž vychází při závěrečných titulcích jako vítěz a jeho režisér s ním. Prostě proto, že pod hlavním proudem omletého komiksového klišé boje dobra proti zlu zurčí skvěle regulovaný spodní proud, který má svou hloubku. Je to psychologie hrdiny, anatomie strachu a zla, které chce konat pochybné dobro. Nástrojem spodního proudu jsou jak skvostná rytmizace záběrů a gradace nenápadného napětí, tak výborné herecké provedení. Christian Bale je skutečně nejlepším muže v černé masce, Michael Caine je se svým suchým cynismem vpravdě neodolatelný, Liam Neeson "pouze" přesvědčivý a Gary Oldman k nepoznání jiný... Zamrzí hodně křečovitá Katie Holmes, ale to se bezpečně ztrácí. Otázku, zda Nolan překonal Burtona, bych vůbec neotevíral. Jeho Batman je jiný. Má zcela svébytnou atmosféru a zcela svojský styl. Raději se dívá do tváře než na divoké přestřelky. To je sice moc dobře, ale přeci jen, vnáší to do filmu určitý a pochopitelný vnitřní rozpor, jehož nositelem je poněkud rozervaná režie. Mezi komiksovými filmy však potvrzuje Netopýří muž pozici skutečného šlechtice a Nolan zase, že "ex-nezávislákům" se daří věc nemožná – točit inteligentní a neprefabrikované špektákly za těžkou hollywoodskou vatu. ___ po druhém shlédnutí jednoznačně horuji pro plný počet hvězdiček. Veškeré námitky platí, avšak ne natolik, abych si nevšiml, že při dalším sledování film neztrácí, ale získává... (20.07.2005)

Už dávno som nebol tak vďačný za film ako teraz Nolanovi. Podarilo sa mu to, čo bolo v očiach divákov skoro nemožné. Vrátiť Batmanovi zašlú slávu, ktorú neslávne potopil Joel Schumacher (nič proti nemu, na konte má pár filmových skvostov) a s akou ho vykreslil Burton a aká mu právom patrí. Bale je perfektný, štýl zobrazenia tohto komiksového hrdinu a celého Gotham City sa mi dokonca pozdáva oveľa viac ako ho načrtol Burton. No a herci, skvelý nápad, čo dodať. 100%. (10.11.2006)

U čtyř hvězdiček jsem zůstal vlastně jenom kvůli první, dejme tomu třetině, kdy se s "budoucím Batmanem" jenom tak seznamujeme a on nastupuje na svou cestu. Díky hercům (Bale, Neeson), kteří nepřehrávají, je to dobré. Pak začíná ta část, která mě u superhrdinských filmů baví nejvíc. "Přerod." Pak to začalo. Ani humor nebyl špatný. Na konci jsem téměř vrněl blahem. Jen jedna zásadní připomínka - nejlepší herec jako představitel Batmana je pro mě Michael Keaton - zatím pořád... (19.08.2005)

"Ste v tom sám?" - "Teraz už sme dvaja." Nolan zatiaľ najlepšie spomedzi všetkých pochopil Batmana. O tom nemôže pochybovať nikto, kto sa v komiksoch vyzná. Už ten krásne dlhý priestor, na akom sa venuje Bruceovmu realistickému a pritom príjemne mystickému výcviku v horách. Toto je kľúčová vec, ktorú Burton úplne odignoroval, Bruce bol uňho proste akčným hrdinom "len tak", mávnutím čarovnej paličky. Nolan predstavil úchvatný reštart netopierej ságy, ktorú prizabil Schumacher Batmanom navždy a úplne zabil Batmanom a Robinom. Bombastický rozpočet umožnil režisérovi nízkorozpočtového Mementa (!) byť síce stokrát civilnejší, ako Burton, nevraviac o šialenom, z reťaze odtrhnutom Joelovi. Ale zároveň nezabudne jasne ukázať, do čoho peniaze putovali. Ibaže afektovane nevrážajú do očí pri prvej príležitosti, ale boli použité na nenápadné vylepšenie výpravy, bojových scén, či do presvedčivého stvárnenia Gothamu, ktorý je ponurý a temný, ale zároveň hmatateľný a uveriteľný, čosi medzi New Yorkom a Chicagom. Nolan zašiel tak ďaleko, že maska ústredného zlosyna je staré vrece na zemiaky. Snímka má veľmi chladnú atmosféru. Ľudskosť do studeného sveta vnášajú profesionáli Michael Caine a Morgan Freeman so svojimi džentlmenskými, hravými úsmevmi, ktorí sa s Bruceom doberajú na veľmi vtipnej a pôvabnej úrovni. Určite poteší silné zlo (pošahaný psychiater diabolsky krehkého Íra Cilliana Murphyho je ako z hororu). Na rozdiel od predchádzajúcich batmanoviek je tentokrát zaujímavo psychologicky prepracovanou postavou i samotný Batman. Film mohol byť smiešny (výcvik v horách) a trápne filozofujúci. Nakoniec to ale Nolan ustál a vety „takúto moc si nekúpiš, to je moc strachu“ fungujú na jednotku a nútia diváka rozmýšľať o systéme, policajnom zbore, politike, korupcii, svete zločinu atď. Nolanovi nečakane vyšlo i „porealističnenie“ veľmi nerealistických komiksových prvkov. Batmobil nevyzerá, ako tank. JE to tank. A potom už len „drobnosti“: od výborného Liama Neesona cez nečakané zvraty (identita Ra´s al Ghula) až po kvalitné hlášky („Nezabijem vás, ale ani vás nezachránim.“) a skvelé žmurknutia pre fanúšikov komiksu (čítal som stovky batmanovských príbehov, ale Scarecrown pracujúci pre Ra´s al Ghula, ktorého sa bojí aj sám mocný mafián Falcone, to je skutočne parádne divoká kombinácia, s akou som sa jakživ nestretol, potešilo i cameo šialeného vraha Zsasza). Nolan siahol po neokukaných Batmanových súperoch, vďaka čomu Batman začína rozhodne nie je len ďalší nudný origin, ale plnokrvné, životom a bolesťou tepúce svieže dielo. Moja najobľúbenejšia časť z trilógie (ale áno, akcia je fakt dosť mizerná, našťastie o ňu paradoxne temer vôbec nejde). (08.10.2005)

V tomto pojetí je známý comicsový námět povýšen na skutečnou událost žánru. Životní příběh milionářského (miliardářského ?) dědice, jeho nacházení sebe sama i postupné přejímání poslání, které bere a volí ze své vlastní vůle, je nejen uvěřitelné, ale i divácky a mravně - to bych zvlášť zdůraznil - přitažlivé a strhující. Stará technickovědecká sci-fi, kořenící v ekologicky bezelstném světě, si ví se vším rady. Verneova pečeť převedená do svérázného remaku je nanejvýš zajímavá i pro evropského filmového diváka. Tvůrcům filmu je v tomto případě opravdu proč blahopřát k výsledkům jejich práce. Výsledkům, které přesahují svou kvalitou tradiční meze tohoto žánru. (15.08.2012)