Odložený prípad

Neuvěřitelné. Odložené případy se na veden prezentují jako nepřímý následovník série CSI, odpovídá tomu vizuální look, který dává připomenout prvním dvěma řádám (které považuji za vrchol krimánální tvorby - pak to šlo se seriálem od desíti k pěti) výše zmíněné Kriminálky Las Vegas, pod kterým se ovšem skrývá tak primitivní schéma, až to bolí. Z nějakého důvodu tu ovšem toto snadné prokouknutí není problémem. Odložené případy se mi líbí, nejsou sice nijak rafinované, ale přesto je považuji za sympatický nenáročný seriál o vyšetřovatelce, které stopy padají do klína. (14.03.2007)

Některé díly byly opravdu fantastické (namátkou např. díl o mrtvém fanouškovi Kurta Cobeina, o mladé ženě, které ukradli miminko nebo o zločinu z 30. let) a navíc nádherná hudba. Píseň "You are my sunshine" ze zmíněného dílu s mladou matkou mi tehdy vehnala slzy do očí... Nové díly už ale nesleduji. (09.02.2011)

Za dechberoucí, na televizní tvorbu, považuju tu až pedantskou snahu najít k sobě dva herce, kteří ztvární postavu ze současnosti a zároveň jeho protějšek z doby, kdy došlo ke zločinu, což je někdy i 60 let. Jakmile se to ale okouká, zbyde už jen uznalé sledování dobové atmosféry, která se tvůrcům též povedla. A až pomine i to, zbudou jen detektivové a tam už se to trochu rozmělňuje. Ale pořád je to takový odpolednový televizní nadstandart. (14.02.2013)

Nevím, co to je, ale prostě z tohoto seriálu sálá určitá aura novosti a originality, která mě téměř vždy dostane a donutí mě sledovat obrazovku tak bedlivě, jako dítě sleduje lízátko. Všechny díly jsou prakticky podle jedné základní šablony, což mě u některých seriálů vytáčí. Tady mi to přijde jako obyčejná a hotová věc. A ještě se zde najde místo na řešení osobních problémů hlavních hrdinů. Strašně se mi líbí ty přechody mezi obdobími - jak si mnohdy nechají tvůrci záležet na podobě lidí, jak dokážou skvěle uměle vytvořit dobovou atmosféru díky oblečení a hudbě atd. Prostě seriál na úrovni, který si získal mé sympatie a zatím dost pochybuji o tom, že by mě někdy přestal bavit. P.S. Také miluju ty skvělé konce, doprovázené jen prostřihy a hudbou. (30.08.2009)

V prvom rade dávam do pozornosti jednu zvláštnosť, ktorá priamo nesúvisí s mojim ďalším hodnotením. V slovenských programových vestníkoch je zaužívané označovať jedným druhom farby série a seriály a ďalším zasa filmy. COLD CASE všade figuruje ako film a počet epizód je takisto utajený. Asi preto, aby sa v prípade nízkej sledovanosti nikto "nepídil" po ďalšom vysielaní tohto "skvostu". Ale to len tak na okraj ... Odhliadnuc od toho, že táto pseudokrimi je len úbohou kópiou tejto kanadskej klasiky nájdeme v každej epizóde rovnakú schému: policajtka, ktorá by sa rada zaoberala niečím akútnym je zhodou náhod (zúfalá matka, z ničohonič sa objavený svedok, ...) zaangažovaná do prípadu ktorý dlhé roky ležal ladom. Emancipovaná sufražetka ho samozrejme vyrieši. To by mi ani tak nevadilo, lenže forma akou sú prípady prezentované divákovi je nemenná a drží sa jedinej odporne schematickej šablóny. Do omrzenia sa tu prelína súčasnosť a minulosť, vyložene chaoticky a nevkusne sú použité tzv. dobové hity ale vrcholom je samotný záver epizódy kde za zvukov jedného takého hitu je vinník zatknutý a v spomalenom zábere vidíme všetkých podozrivých, svedkov aj obeť(e) ktoré sa tu akoby náhodou "nachomejtli". A toto sa stále opakuje ! V každej epizóde ! Skrátka - neinvenčná, nevkusná zlátanina s dosť nesympatickou hlavnou predstaviteľkou (vrátane ostatných "hercov"). (11.2.2005) --------------------------------------------------------------------------------- Epizóda, ktorú som dnes videl na NOVE "BABOČKOVÉ ODLÉTAJÍ" ma dostala a maximálne emocionálne rozložila. A už minule ma zaujala epizóda "HALLEYOVA KOMETA". Beriem teda svoje pôvodné hodnotenie ODPAD! späť. Ten schematizmus je postupne vyvážený naozaj silnými a realistickými prípadmi/príbehmi. (17.1.2011) (11.02.2005)