Hnüs

Na pohodu životopisnej film, kde se kolem tvrdé muziky točí hudebně nadaní idioti, chlast, kurvy, drogy a zase idioti. Chápu, že je to divokej styl života, stejně jako jejich hudba, ale přesně proto mi ta hudba nikdy nepřiroste k srdci, znám od nich tak dva songy. Bavil mě Ivan Rheon a stylistickej podmaz, jinak obyčejnej dokument o obyčejně neobyčejné kapele, která rozhodně měla víc štěstí než rozumu. Technicky nadprůměr. Všichni to srovnávají s Bohemian Rhapsody, jako by to šlo, když je premisa a hudba jen to, co to spojuje. Jinak je to někde jinde. Tohle je samozřejmě míň komerčně přístupný, kdo nemusí metal, tohle si nepustí. Kdo má rád hudbu, Bohemian si pustí. 4* a.k.a 70% (06.06.2020)

Až na ty strašný paruky úžasný film. Možná dokonce nejlepší o hudební skupině, co jsem kdy viděl. Vtipné a k divákovi spravedlivé bylo občasné pomrkávání do kamery, co se stalo, co ne, co případně ve filmu chybí. Jak nemám rád filmy o feťácích a jejich trápení, tak tady si nikdo na nic nestěžuje. Prostě to chvíli pěkně srali a později si to uvědomili. Hudebně je film skvělý a to Mötley neposlouchám a dokonce jsem na fesťáku ani nešel na Vince Neila. Což mě nyní s odstupem času celkem mrzí. No ale k filmu samotnému. Bylo kouzelné to poselství kamarádství. Hodně bylo umocněno temnějšími a více či méně smutnými životními momenty všech čtyř členů kapely. (09.02.2021)

Bohemian Rhapsody ať se jde zahrabat. Ačkoli Queen miluju už odmala a naopak od Motley znám tak tři písničky, The Dirt je prostě víc cool. Kde Bohemian Rhapsody vás nutila sednout si k filmu s rodinou a na konci filmu uronit slzičku, The Dirt doufá že na film budete čumět s kámošema, strašně se vožerete a pak si půjdete do bordelu zapíchat :) (04.04.2019)

Od Bohemian Rhapsody se nějak uchytil trend životopisných filmů s nějakou legendární hudební postavičkou nebo kapelou. Tentokrát šli na paškál homofetky Mötley Crüe, kteří vládli hlavně v osmdesátkách. Byť jsem to období nezažil a ještě jsem přeskakoval z varlete do varlete, Dr. Feelgood jsem hrnul do uší ještě když jsem hovnu říkal koko a už tenkrát mi mohlo jasný, že jinak než na drogách to celé vzniknout nemohlo. Heslo sex, drogy a rock'n'roll je v The Dirt vystihnuto fakt výsostně. Vypravovací systém různých postav nebyl zmatený a drželo se to správnýho tempa a laikovi je pak kapela krásně představena v nejjasnějším světle. S Ozzym, který jim v určitou chvíli dodal manuál Etikety a společenského chování pak proháněli rypáky a žíly všelijakým sajrajtem a ukázali světu, zač je toho party. (31.05.2019)

Tohle je hudba, co jde absolutně mimo mne. O této kapele jsem za celý svůj život neslyšela, a že jsem na světové hudbě odkojená... Nicméně - ani po tomto filmu mi tato muzika nic neříká. Osudy ale měli pestré a dokázali porazit všechny své ďábly - všechna čest, to se při slávě a penězích těžko zvládá - musí zde být motivace z venku - manažer etc. - někdo, kdo vám natluče do hlavy, že vaše sláva a peníze nejsou věčné a nelze se ufetovávat donekonečna. Sami to totiž nepochopíte. Se závislostmi se potýkala každá kapela, protože kdo na čisté hlavě vytvoří hit... Takoví The Doors a jejich alternativní psychedelické songy - z těch jste sjetí životem jen si je pustíte. Hnüs neměl dobré obsazení. Herci byli nemastní. Ten blonďák Vince vypadal jak Kurt Cobain. Iwan Rheon ze Zmetků má univerzální "mimo" výraz, se kterým mě už se_e. Machine Gun Kelly nakonec není takovej vůl, holt má v reálu jen 32, odpouštím mu tedy jeho módní kreace na veřejnosti. Stejně ale nevím, kam Megan Fox dala oči. Jako film pěkný. Nebo spíš - zajímavé osudy, zpracování a obsazení filmu je totiž slabota. (22.05.2022)