Hnüs

Znám Tommyho Lee jenom z bulváru, kvůli blonďatým manželkám :) , Ozzyho samozřejmě taky znám, jinak mi název kapely nebyl ani povědomý. Žánrově mě míjí. To ale není podstatné, protože takto má vypadat film o glammetalové partičce, která to uměla "rozbalit" ve velkém stylu. Sice více než na pódiu dělali bordel všude, kde se objevili, každopádně pozornost upoutat uměli. Film je jízda jak se sluší a patří, bude bavit i diváka, který o nich ví kulové. Jedinou výtku bych měla akorát k tomu, že když si perou svinstvo do žíly na ruce, měl by někdo za kamerou aktérům poradit, že vždy se to píchá směrem k srdci, nikoli k periferii. :) Souhlasím s názory, že úspěšný, i mnou chválený, film Bohemian Rhapsody, vedle The Dirt působí zbytečně sterilně. (18.04.2019)

Mötley Crüe... já--- já prostě nevím co říct. Jejich muziku nijak moc neposlouchám, ale jakýkoliv audiovizuální počin o nich je naprosto neuvěřitelné živelné zjevení - minimálně Pam a Tommy a tohle bylo. Šílený, moc dobře natočený, chytrý, explicitní a neuctivý, vtipný a bůhví co vše ještě... tohle prostě nejde takhle popsat. Oni jsou prostě zjevení osmdesátkových amerických rockerů a a i přes to, že nejsou úplně mými největšími oblíbenci, tak tohle jsem si opravdu oblíbil. A rozhodně není lží, že je toto jeden z nejlepších netflixovských filmů. Ústřední čtveřice Daniel Webber (Vince Neil), Machine Gun Kelly (Tommy Lee), Douglas Booth (Nikki Sixx) a Iwan Rheon (Mick Mars - sakra, proč tu není a nejde označit?!!!) jsou prostě živly a tu šílenost a rockový duch dokázal předat na maximum, za pomoci dravého vizuálu a hrátek s příběhem. A fakt čumim. Tohle je rock'n'roll baby, co víc říct. Takhle má vypadat životopisný film o kapele. (02.12.2023)

Akademicky bych kariéru Mötley Crüe označil jako bouřivou nebo kontroverzní. Ale kdo viděl The Dirt už ví, že to byly naprostý hovada. Ovšem ta chemie, která byla mezi herci, vede k výbornému filmu. Nechyběly emocemi nabité scény, ani srandovní prasárny všeho druhu. Jo a dámy feministky, radši si pusťte něco jinýho. (18.06.2019)

O co lepší je bezstarostná našlapaná úvodní polovina "fuck life, fuck us, fuck everybody", o to horší je sentimentální druhá, kdy nastává jakože krutá srážka s realitou života na dluh. Dokud má jackassácký Tremaine točit nevázané eskapády prolamující čtvrtou stěnu v alkoholickém drogovém sexuálním rauši, tak to energicky šlape jedna báseň. Jakmile má v útržcích pokrýt s vážnou tváří (a pod producentským přísným okem kapely samotné) bezmála dekádu osobních tragédií bez jasného cíle nad rámec "dieselovské rodiny", tak se mu to rozpadá pod rukama. Což je škoda, protože zpočátku to šlape neskutečně dobře. Každopádně hned několik scén (především "den na turné" a opalovačka s Ozzákem) má na rozdíl od filmu samotného parametry nezapomenutelnosti, kdy za deset dvacet let budete vzpomínat, ty vole, taková ta scéna, co si ji živě vybavuju, z jakého jen je filmu? (08.10.2020)

Film, který má přesně tu esenci, která chyběla Bohemian Rhapsody, ale kterému chybí mnoho jiného. Mnohem lépe vystihuje atmosféry a divoké životy, ovšem scenáristicky a herecky je to slabší kousek, který kompletně opomíjí Mötley Crüe jako interprety a ukazuje pouze jejich eskapády, místo hudby. Herecky nic výjimečného, neprospívá tomu, že scénář nemá hlavní postavu a jediná inovace je "prolomení" třetí strany k divákovi, kdy na něj postavy mluví. (26.04.2019)