Hukkle

Jeden z tých prípadov, keď je oficiálna synopsia presná, výstižná a vo svojej dokonalosti geniálna. Debut momentálne najlepšieho aktívneho maďarského režiséra a môjho obľúbenca, György Pálfiho, je pestrofarebnou mozaikou vidieku na všetkých úrovniach - od dedinskej komunity po ten najdrobnejší hmyz. Formálna stránka je na nebývalo vysokej úrovni (až je vlastne nielen na európsky film, ale aj samotný rok vzniku nadmieru uspokojivá) a dokumentaristický štýl s dôrazom na detail (vo všetkých filmových aj bežných zmysloch slova), ostrosť obrazu a absolútne špičkový zvuk je unikátnym prístupom k "civilnej" látke. Makro zábery na drobnú faunu a flóru strieda kamera vtierajúca sa do súkromia obyvateľov vykonávajúcich bežné činnosti, ktoré Pálfi zrovnáva so zvieratami a strojmi, čím ich stavia na rovnakú úroveň bez prítomnosti čo i len náznaku kontrastu. Práve tu vidím tú odvážnosť, ktorú spomína aj Douglas. Predstavu zvláštneho dokumentu dotvára aj absencia dialógov, resp. s výnimkou asi 3 scén hovoreného slova ako takého, vďaka čomu ešte viac vyniká obraz i zvuk. Hľadať tu príbeh je zbytočné, i keď len v náznakoch sa odohráva mnohé - napr. tu máme čosi vzdialene pripomínajúce kriminálny prípad a postavu policajta, ktorý sa ju pokúša vyriešiť a trávi tak čas medzi dedinčanmi. Nie, Hukkle je postavený na asociáciách a vzájomných prepojeniach medzi živočíšnou ríšou a ľudskou sociálnou štruktúrou, ktoré dohromady vytvárajú pomocou prebiehajúcich procesov zaberajúcich väčšie či menšie časové úseky (resp. obdobia, reprezentované charakteristickými časozbernými sekvenciami) ucelený a bezchybne fungujúci ekosystém. Do toho Pálfi využíva pokročilú animáciu a efekty (rentgen, konvalinka na hrobe), podsúva humorné prvky a opäť tradične rozdeľuje divácku obec na dva tábory. Ja sa s hrdosťou zaradím medzi tých, ktorých tvorba maďarského filmového mága neustále nadchýna a milo prekvapuje. K dokonalosti mi chýbal len možno ucelenejší príbeh, alebo aspoň pritlačenie v niektorých úsekoch. P.S.: Potitulkové zakončenie sa vracia scenáristickou okľukou k začiatku filmu - ako sa "príbeh" začína, tak sa aj končí - čím vzniká cielená harmónia a dokonalé rozuzlenie veľmi mierneho dramatického trojuholníka, tj. dodržiava správny filmový kompozičný postup. 85% (08.04.2014)

Výborně obrazově udělaný snímek. Přechody mez scénami, konkrétně ten rengen atd. a Matrixovská stíhačka. Nevím co bych k tomu mohl dodat, když už je vše vystihnuto. György Pálfi měl zajímavý nápad který zrealizoval, ale docela tím dost riskoval, protože kdo by šel na film ve kterém skoro nepadne ani slovo. Já se kouknul ze zvědavosti a stálo to za to. (03.06.2004)

Nádherná kamera, dost zajímavých nápadů (někdy často ne dokonale zužitkovaných) a pár náhodných souvislotí a záběrů, které pozorného diváka potěší, ale zárověň nevytrhnou z lehké nudy při absenci jakéhokoliv náznaku děje. Forma je velmi pěkná, ale vyvstává otázka: Co tím chtěl pan režisér říci? Tedy kromě ukázky (maďarské) vesnice a možnosti experimentu v současném filmu. (03.02.2011)

"Škyt! Škyt! Škyt!" Tohle byl oříšek. Nelze zapřít krásná kamera, zajímavé scénky (umírající kočka, švenk z žabí perpektivy, matrixovská akce se stíhačkou, atd, atd....), jenže všechny tyhle lahůdky ubíjí naprostá absence děje, člověk tak dlouho čeká, až se začne něco dít, až je konec. A že se načeká. Každopádně škytající dědula nemá chybu... a jinak je to vcelku snesitelná procházka maďarskou vesnicí s nějakým tím lehce hororovým prvkem. (01.06.2004)

45 % - Nějak jsem to asi nepochopil. Ten škytající dědek v traileru mě k tomu přilákal, ale při sledování jsem zjistil, že to bylo to jediný zajímavý. Ale přiznávám, nemám buňky na tyhle filmové experimenty a nebudu se stydět to říct :-) Lepší než si hrát na rádobymilovníka nemainstreamu a se zatnutými zuby se u takových věcí nudit :-) (17.01.2007)