Love Story

Na 1. máje je takřka povinností pro filmového maniaka mého formátu se podívat na nějaký dobrý romantický film. Dle všeobecného hodnocení snímek Love Story vypadal na tu správnou směsici hezkých i smutných okamžiků. V tom rozhodně nezklamal, v jednotlivých scénách spolu o místo na výsluní bojují jadrné laškování, vtipné komentáře a téměř památné věty obou hlavních protagonistů. Ali MacGraw svýma šibalskýma očima a širokým úsměvem okouzluje ze všech filmových záběrů. V závěrečných minutách je to ale trošku kontraproduktivní, protože to, v jakém by měla být stavu, s jejím vzezřením moc nekorespondovalo. Ryan O’Neal v roli sympatického mladíka s blonďatou hřívou neposlušných vlasů je zkrátka nevinnost sama. A tak se mu jen těžko věří role bouřliváka a „černé ovce“ rodiny, kterého už ho nebaví poslouchat otcovy příkazy. I tak mě ale víc zajímal právě vztah mezi těmito dvěma titány, než až trošku kýčovitá láska mezi dvěma rozdílnými sociálními třídami. Celkově jsem měla problém najít si cestu k zamilovanému páru. Ani v poslední třetině snímku jsem neměla pocit, že s nimi soucítím jako s jinými. Minimálně mé oko zůstalo suché, což už něco znamená. Možná tomu dám ještě někdy v budoucnu druhou šanci a najdu správné propojení, ale momentálně mě film minul docela zásadním obloukem. Průměr pak hodně napravuje hudba (Francis Lai), která je naprosto famózní a právem byla oceněna u odborné veřejnosti (rozuměj, dostala Oscara za "Original Score"). (01.05.2013)

Veľa som od filmu nečakal, ale rozložil ma. V mnohom pripomenie rovnako kvalitnú kórejskú love story , kde nájdete veľmi mnoho spoločného. Starší rok výroby asi mnohých odradí, ale ja osobne mám pre film iba samú chválu. Od sympatických hercov, cez krásny hudobný motív, až po výborne prepracované postavy, napätý vzťah otca so synom a celkovo nádherný príbeh s výbornými a hlavne uveriteľnými dialógmi. Doják rovnako silný a účinný ako ten kórejský. ibaže tento vznikol o 33 rokov skôr a to si cením. Jeden z najlepších a najsilnejších príbehov o láske aké som videl. A to som toho už videl dosť...100%. (04.04.2013)

Z filmu jsem viděl akorát poslední 2 minuty a titulky, protože jsem přišel pozdě k televizi. Ale i tak mně to kupodivu dojalo. // No tak jsem to viděl celý a nemůžu říct, že bych byl nějak uchvácenej. Jsou to hezký lidi, mladý a svěží, taky pěkně oblečený, taky tam hraje pěkná hudba. Ale příběh je vlastně dost plochej a nic moc se tam nestane (on chce, ona ne, pak jo, pak nechce otec, pak se mají rádi). (29.12.2009)

Právem oscarová hudba posouvá vyznění každé scény z obyčejné romance v něco mnohem důležitějšího a tragičtějšího. Přesto mi vadilo, že spousta důležitých témat byla jen načrtnuta, úvodní seznámení dvou sebevědomých a sarkastických lidí příliš samozřejmé (pro něj to možná mohla být výzva, já bych šel řpíště do jiné knihovny, jenomže žádný podrobnější popis film nenabídne) a závěr, od momentu, kdy se Oliver dozví pravdu, klouže od jednoho rantlu k druhému a my zůstáváme nezasvěceni a mimo pojetí času. (31.12.2009)

Jak účinně zkazit požitek z filmu? Prozradit jeho zakončení už na začátku. Ne, já tyhle „klasiky“ prostě nechápu. Úhlavní dvojice mi byla značně nesympatická už od začátku. Jejich vztah založený na vzájemném skoro až urážení se mi rozhodně nesedl a nedokázal jsem si k nim tedy udělat silnější vztah. Do poloviny jsem se nudil a skoro ani nevnímal - v podstatě jsem nemusel, dějový posun byl na hranici minimalističnosti. Druhou polovina, kde už „šlo o život“, jsem si už užíval trochu víc, ale ta přímočarost, s jakou film přišel a že v podstatě svůj úvod nijak víc nerozšířil, mi přišla až směšná. Asi jsem zhýčkaný filmy, které mají nějaké skutečné poslání, charismatické hrdiny a hlavně děj, do nějž se dá vžít. Jelikož tohle Love Story dle mého názoru rozhodně nemá. /// Viděno na Prima MAX. (06.07.2022)