Love Story

Pre fanúšikov tragiromantiky to bude kľudne i lepšie ako Romeo a Júlia. Iní v tom môžu vidieť obyčajný ľúbostný príbeh, ktorý tlačí na city diváka. Ale v roku 1970 takýchto drám nebolo veľa, nie je to teda gýčovitá uplakaná romanca. Z tohto pohľadu sa podarilo z jednoduchého príbehu urobiť hodnotný príbeh s presahovými myšlienkami ako je napríklad spoločenské postavenie vs láska. (07.09.2018)

,,PÔJDE TAM SNÁĎ O VIAC?" ,,O MNOHO VIAC." __ Tento film u mňa zaujímavo zarezonoval. Je vlastne veľmi jednoduchý (už len názov), trocha priamočiary a máličko šablónovitý (bohatý chlapec ľúbi chudobné dievča a rodičom to zrovna nevoní - dnes toľkokrát obohraté v telenovelách) a od istej chvíle aj úplne predvídateľný a predsa sa ako celok posúva niekam ďalej. Asi je to ,,vďaka" záveru a celkovému vyzretiu. Možno aj pre herecký ambasábel, kde vyzeralo ako by boli Cavalleriová a Barry Lyndon do seba naozaj zaľúbení. A v neposlednej rade sa za nielen komerčný ale i oscarový úspech filmu dozaista postarali dobre napísané dialógy, melancholicko zasnený Lai a taktiež aj strih, ktorý love story servíruje už po pár minútach. A nechápem ako mohol byť John Marley za pár šteknutí a smutných pohľadov nominovaný akadémiou. Nahradil by som ho postavou kreténa Raya Millanda. (26.12.2009)

Bylo to bolestivé, ale krásné. Příběh o jedné fatalní lásce, která ani jinak skončit nemohla. To, co mě nakonec vtáhlo do děje, nebyla nějaká klasická limonáda o nějakém osudovém vztahu, ale ony propracované postavy. Zpočátku jsem si myslel, že si mé sympatie nemohou nikdy získat, zejména co se týče Olího. Tenhle nadržený a zbohatlický floutek by mohl stěží ode mě získat trochu toho soucitu. Ach jak já se mýlil. Už po dvaceti minutách jsem prožíval každý jejich krok vedle, každou jejich hádku a každý jejich čin jako svůj vlastní. O to byl pro mě zdrcující závěr. Svého času obrovský divácký hit, jemuž pár vrásek na kráse nikterak neubírá. (24.01.2007)

„Fakt to nebolí“ Je pozoruhodné, a vzhledem k doznívajícímu neklidu 60. let zároveň pochopitelné, o jak konzervativní melodrama projevili američtí diváci roku 1970 enormní zájem. Love Story představuje velmi opatrný návrat k jistotám. Spárováním dokonalých protikladů poukazuje na možnost překonání třídních rozdílů a následné obnovy ztracené rovnováhy. V 70. letech již poněkud archaický třídní rozdíl tvůrcům posloužil jako náhražka za palčivější společenské konflikty té doby – mezi různými etniky nebo příznivci odlišných politických směrů. Krásnou chudou dívku lze navíc snáze vydávat za bezchybný ideál. Jako křehké stvoření vybízí k opatrování, k vytváření pocitu finanční i jiné stability, kterou jí Oliver dokáže nabídnout. Ona ho na oplátku dostává od „zvířecí“ zábavy (hokej je ukázán jako dost agresivní hra) více mezi lidi. Vytvořením harmonického rodinného prostředí, které doma nenachází, Oliverovi poskytne podmínky pro nerušené studium. Sama přitom od sebe-zdokonalování upouští (už ostatně dokonalá je) a před kariérou dává přednost vidině rodinného života. City v jejím případě vítězí nad ambicemi, s nimiž ještě svést souboj Oliver. Jako v každém oidipovském dramatu, také zde je problematickou osobou otec – právě ten coby starý pragmatik syna nutí upřednostnit lepší společenské postavení před neziskovou láskou. Navzdory tušenému zvratu v poslední třetině je Love Story obdivuhodně bezbolestným filmem, měkkým, hebkým a voňavým jako čerstvě vyprané prádlo z televizní reklamy. Bez skutečně zlé postavy nebo negativní emoce je symptomem touhy po něčem čistém a nezkaženém, po nerealizovatelném návratu v čase (tuto nevratnost film také řeší). Ne v něm samotném, protože sám jakoukoli hloubku postrádá, ale v tom, co zosobňuje, spočívá opravdová tragičnost Hillerova filmu. 60% Zajímavé komentáře: Galadriel, DaViD´82, CheGuevara (09.11.2012)

Začínám si myslet, že jméno Jenny je do romantických filmů prokleté. Sice vytvoří ideál, pro který by mělo smysl žít, ale většinou skončí příliš brzy. Příběh tohoto snímku je natolik strhující a výkony herců tak silné, že ho nejde převyprávět.... musí se buď vidět anebo v tom horším případě prožít. Osud každého člověka je však takový, ... zažije lásku, pozná život, pohádá se s lidmi, se kterými by možná ani nechtěl a přijde mnohdy o ty nejbližší. To je to, co člověka činí člověkem, to je život, ve kterém se té nejhezčí etapě říká Love story .... (03.07.2012)