Love Story

Jak všední název film dostal, tak i absolutně obyčejné zápletky a děje se zuby nehty drží. A je pro mě překvapivé, že funguje. To je zapříčiněno hlavně přesnými herci, jež se drží skvěle napsaných charakterů, kterým je nemožno nefandit a nepřát lásku. Vždyť korejskou romantickou klasiku A Moment to Remember můžeme považovat za remake melodramatu Love Story z roku 1970. 80 % (19.03.2011)

Je moje blbost, že se na to koukám, když tyhle romanticko-ubrečený filmy nemám vůbec rád. Ale zrovna jsem na to náhodou natrefil v televizi, tak jsem to zkouknul. Výhoda filmu je v tom, že hned v první větě je divákovi vyzrazeno, jak to dopadne, takže pokud vás tento typ filmů nebere, můžete to klidně hned po tom úvodnim monologu vypnout a cca 1,5 hod času si ušetřit. Jinak se jedná o celkem obyčejný romantický drama. On je bohatej, ona chudá, on ji chce, ona si myslí, že je blb, nakonec se daj dohromady a žijou spolu šťastně až do smrti. Akorát ta smrt přijde nečekaně rychle. Nejzajímavější z celýho filmu pro mě byl asi debutující Tommy Lee Jones. Jinak mě na tom vůbec nic nezaujalo. (29.01.2020)

„Fakt to nebolí“ Je pozoruhodné, a vzhledem k doznívajícímu neklidu 60. let zároveň pochopitelné, o jak konzervativní melodrama projevili američtí diváci roku 1970 enormní zájem. Love Story představuje velmi opatrný návrat k jistotám. Spárováním dokonalých protikladů poukazuje na možnost překonání třídních rozdílů a následné obnovy ztracené rovnováhy. V 70. letech již poněkud archaický třídní rozdíl tvůrcům posloužil jako náhražka za palčivější společenské konflikty té doby – mezi různými etniky nebo příznivci odlišných politických směrů. Krásnou chudou dívku lze navíc snáze vydávat za bezchybný ideál. Jako křehké stvoření vybízí k opatrování, k vytváření pocitu finanční i jiné stability, kterou jí Oliver dokáže nabídnout. Ona ho na oplátku dostává od „zvířecí“ zábavy (hokej je ukázán jako dost agresivní hra) více mezi lidi. Vytvořením harmonického rodinného prostředí, které doma nenachází, Oliverovi poskytne podmínky pro nerušené studium. Sama přitom od sebe-zdokonalování upouští (už ostatně dokonalá je) a před kariérou dává přednost vidině rodinného života. City v jejím případě vítězí nad ambicemi, s nimiž ještě svést souboj Oliver. Jako v každém oidipovském dramatu, také zde je problematickou osobou otec – právě ten coby starý pragmatik syna nutí upřednostnit lepší společenské postavení před neziskovou láskou. Navzdory tušenému zvratu v poslední třetině je Love Story obdivuhodně bezbolestným filmem, měkkým, hebkým a voňavým jako čerstvě vyprané prádlo z televizní reklamy. Bez skutečně zlé postavy nebo negativní emoce je symptomem touhy po něčem čistém a nezkaženém, po nerealizovatelném návratu v čase (tuto nevratnost film také řeší). Ne v něm samotném, protože sám jakoukoli hloubku postrádá, ale v tom, co zosobňuje, spočívá opravdová tragičnost Hillerova filmu. 60% Zajímavé komentáře: Galadriel, DaViD´82, CheGuevara (09.11.2012)

Úžasný příběh jedné lásky. Treba vidieť! Maximální hodnocení nediskutabilní. ■ Zajímavost: V době příprav filmu nikdo nevěřil. Režisér musel producentům přísahat, že s náklady nepůjde nad dva milióny dolarů. ■ S odstupem roku a půl: Jedna z mála love story, která se vyrovná romancím z Jižní Koreje a Japonska. (28.03.2011)

Obrovský hit, pri ktorom si diváčky po celom svete takmer vyplakali oči. Arthur Hiller vynikajúco natočil tendenčný scenár a Ryan O´Neall s Ally MacGraw stelesnili nadmieru sympatický pár, ktorému sa dalo fandiť a prežívať s nimi ich príbeh . Oscar za nádhernú hudbu Francisa Laia a šesť ďalších nominácií rozhodne neboli výsledkom nesmierneho diváckeho dopadu tohto diela, ale reálnym odzrkadlením kvalít. Svoj debut na plátnach si tu absolvoval Tommy Lee Jones. (16.03.2016)