Reklama

Reklama

Dekiru neko wa kjó mo júucu

(seriál)
  • Japonsko Dekiru Neko wa Kyō mo Yūutsu (viac)
Trailer 2

Epizódy(13)

Obsahy(1)

Jednoho sychravého zimního večera objevila mladá workoholička Saku v parku malé černé koťátko, které si rozhodla vzít domů a dát mu jméno Jukiči. Její byt je však v hrozném stavu, pro samou práci nemá čas si ani pořádně uklidit a sama přespává ve spacáku mezi všemi těmi krabicemi a pytli s odpadky. Ovšem i tak se hodlá Saku o Jukičiho řádně postarat. Jukiči však není jen tak obyčejný kocour a jeho snaha vrátit své paničce její laskavost časem přeroste jakékoli běžné rozměry, a to až tak, že se nakonec bude Jukiči starat o Saku… (Jeoffrey)

(viac)

Recenzie používateľa Jeoffrey k tomuto seriálu (1)

Dekiru neko wa kjó mo júucu (2023) 

Druhý "artový experiment" studia GoHands v této sezóně, takže veškeré výtky a nedostatky – prostě všechno, co vám mohlo vadit u anime o dívce, co si zapomíná brýle, najdete nejspíš i tady. Obzvlášť ta kombinace hyperrealistických dopravních prostředků (vlaky, auta) a kreslených lidí v nich zde vypadá hodně divně, jako když máte uvnitř papírové makety. Na druhou stranu, když mi zde neustále dokola podsouvají onen záběr (je zde i stejná repetitivnost), kdy hlavní hrdinka jednoho zimního večera našla našeho černého kocoura, tak mi to až tolik nevadí, protože ten se umělecky opravdu vyvedl (i s tím snímáním "rybím okem") a je hlavním kandidátem na pozadí pro vaše PC, který zde můžete najít. Co pro mě seriál hodně zvedá, a proč si ho nakonec cením víc než výše uvedeného GoHands romantického experimentu s (ne)obrýlenou dívkou, je samotný Jukiči. Dokonalí muži totiž neexistují, ale takový dokonalý kocour! Zkrátka nechte si svojí liščí utěšitelku Senko, já chci do své domácnosti jedině Jukičiho, ideální kombinace uklízečky, kuchaře, sluhy, prostě na co si jen vzpomenete a určitě není tak dobrý služebník jen proto, že je černý, co vás to napadá… Jukičiho nelze neobdivovat, nejde si ho neoblíbit i s jeho kouzelnou depresivní povahou, občasnými sarkastickými komentáři a zlatým srdíčkem, bez kterého by se na svou paničku, která by jinak shnila ve svém bytě někde mezi krabicemi a odpadky, již dávno vykašlal. Jako komedie na mě seriál také zabral, měl pár vážně zábavných okamžiků, fungují i emoce, obzvlášť když mi seriál prodává tu vděčnost a oddanost kocoura ke své paničce (aneb za plechovku kočičího žrádla šel bych světa kraj…). Takže vzít to do ruky jiné studio, které by to s tou uměleckou a animační onanií reálně umělo (podívejte se třeba na první díl Pokémon: Paldean Winds, co tam dělá s kamerou a animací studio WiT), mohl MasterCat dostat solidní 4*, ale takhle je jsou to za mě jen silné 3* = 6,3/10. ()

Reklama

Reklama