Synové a dcery Jakuba skláře

To je tak krásně černobílé, až se mi tají dech. Jakkoli šlo přitom ve své době o odvážný a kontroverzní počin… Bylo by pochopitelně žádoucí, aby byli lidé, třeba jen někteří, takto krystalicky dobří, spravedliví, odvážní, zodpovědní a přímí, jako byl Jakub sklář (samozřejmě mimo první díly). Jen ta láska ke vzdělání by jim navíc slušela. Z dětství si pamatuji, že se mi seriál líbil. Jakubova velkorodina, kde sice ne vždy vše klape, ale všichni se navzájem podrží, je splněný sen. Seriál má skvělý námět i scénář, kvalitní režii, diverzifikované postavy, napětí mezi nimi tvoří čitelný děj, herci jsou mistři, i když nikoli ti sklářští… Nenudím se ani dnes. Dietlův poslední a určitě nejlepší seriál (dle mého lepší i než trochu rozvleklá – v duchu doby – ale jinak též skvělá Píseň pro Rudolfa III). (15.07.2023)

Ten seriál mám rád a viděl jsem ho několikrát. Jaroslavové Dietl a Dudek si vybrali časově rozsáhlou ságu čítající 54 let, v níž exceluje (ale nejenom) Luděk Munzar, který svým civilním herectvím patří mezi velikány a klasiky českého dramatického umění. Přesto bych měl k tomuto seriálu několik výtek. Především obsazení dětí Jakuba Cirkla do definitivních (dospěláckých) rolí na mě tenkrát působilo dost násilně, když si představím skutečný věkový rozdíl mezi Munzarem a Kostkou s Krampolem, dnes jsem si na to už zvykl. Jednotlivé díly seriálu jsou věnovány klíčovým místům naší historie, jenže se mi zdá, že mnohdy až příliš násilně. Nic proti postavě Floriána nebo německého brusiče v podání Rösnera. Ale některé věci tam působí dost násilně. (24.12.2017)

Výborně obsazená a skvěle zahraná rodinná sága, která si ale ukousla poněkud velké sousto. Vměstnat osudy tolika postav a v tak velkém časovém rozpětí do pouhých třinácti dílů, je samozřejmě zcela nemožné, a tak jsme svědky velkých časových skoků a spousty, ne vždy zcela dopracovaných zápletek. Po technické stránce mě zpracování seriálu, také celkem neoslovilo a všudypřítomná rudá propaganda, kterou je sága "obohacena" v množství daleko větším než obrovském, na celkovém dojmu také zrovna nepřidá. Nebýt herců a scénáře, seriál by se asi rychle ocitl v propadlišti dějin. Takhle to vydá alespoň na ty tři hvězdy. (09.07.2013)

ACHTUNG - SPOILERS! Tak MUSÍM změnit názor. Souhlasím, že je to životní role Jiřího Krampola (několikrát opakované vtipy v pořadu Nikdo není dokonalý mu zkrátka k duhu nejdou), na druhé straně tvrzení, že "nejméně sympatické postavy v seriálu byli komunisti" je chybné. Postava, kterou hraje Petr Kostka je jelimánek, kterého komanduje jeho žena (ať je pošťák, v odboji nebo na ministerstvu), ale rozhodně není nesympatický, či záporný, spíš jen hodný k politování. (A také se následně poučí z "krizového vývoje".) Postava Petra Haničince nikdy žádný komunista nebyla (jen převlékač kabátů) a taky s ním Stb řádně zatočila. Pokud se na to díváte jako na několikagenerační výpověď o lidských osudech (což uměl Dietl vždycky nejlíp), NEURAZÍ VÁS TO. Navíc Jakubův "práh života" nevidíme a přichází do městečka jako víc než dvacetiletý... (30.05.2006)

Pokud si odmyslíte politicky podbarvený závan, tak vás čeká velmi dobře napsaný, napínavý a dobře zahraný příběh jedné sklářské rodiny. Taková světová proslulost českého skla jak je to ukázáno v seriálu je už dnes také minulostí. Dobře propracovaná rodinná sága je dobrým námětem na zfilmování. I zde byly šťastné i méně šťastnější osudy všech členů rodiny Cirklů dobře zpracované a s laskavostí Jaroslava Dietla naservírované. Herecké výkony také mimořádné, především Luďka Munzara, Jiří Krampola, Daniely Kolářové, Jaroslavy Obermaierové a Jany Preissové. Svým půvabem okouzlila i Hana Maciuchová a pronikavým hlasem Uršula Kluková. Za pozornost stojí i osudy a herecké výkony Petra Haničince a Petra Kostky. Velmi povedené dílo vznikající za dob rozpadajícího se režimu... (31.12.2007)