Detské hry

Taký kreatívne romanticky francúzsky film, skrátka divný. Len tentokrát tú divnosť nemyslím úplne najpozitívnejšie. Niektoré scény sú sami o sebe tak nápadité a silné, že človek ich z hlavy len tak nevytlčie (najmä to "zamilované zabetónovanie naveky":) Kiežby bol celý film tak silný. Tá "detská" časť mi prišla silená, so zlými malými prehrávajúcimi hercami, nástupom Marion sa to samozrejme lepší, no sínusoida pretrváva. Aj po troch dňoch vo mne ostávajú skôr rozpaky a akoby nedotiahnutý potenciál. (11.02.2014)

Je to chvilkama dost krutý a de fakto je to i dost pravdivý. Dá se to brát jako metafora života. Protože celý život spolu lidi hrají hry. Na začátku, v dětství, jsou ty hry ještě docela nevinný, ale jak stárneme, začínají být krutější a krutější. Všecko, celý život je vlastně jenom hra o to, co si kdo ke komu může dovolit, aniž by ho ten druhý zastavil a přiznal, že mu to vadí. (27.01.2013)

Zvláštní film, který poměrně rychle střídá polohy a výtvarné pojetí. Děj je z počátku příjemně natočenou dětskou pohádkou, po přechodu do dospělosti hlavních hrdinů začne být čím dál více psychologickým dramatem se znepokojujícími podtóny, které se naplno rozvinou v silném závěru. Vyzdvihnout je třeba i herce, především Marion zde předvádí asi nejlepší výkon, co jsem měl zatím možnost vidět. 80 % (02.05.2012)

I navzdory přítomnosti vitamínů M a C se jedná o poměrně ztřeštěnou a, akademicky řečeno, těžkou píčovinu. Ale na druhou stranu to nuda není a snaha o originalitu je patrná. Dokoukat se tedy film dá, ale jedná se opravdu o obrovské WTF. Někdo tento "zázrak" přirovnává k Amélii z Montmartru a já s touto tezí souhlasím. Asi díky tomu, že i ona u mě dopadla takřka totožně. (05.02.2017)

Vadí nevadí. Zajímavá reflexe toho, kam až může zajít původně dětská hra. Úkoly se stupňují, nejdřív nejde o nic, pak o lásku a nakonec i o život. V podivně ostrém kontrastu k jisté drsnosti příběhu je styl vyprávění. Humorné vnitřní monology, ostré střihy, divoké jízdy kamery, cukrárenská barevnost obrazu a okaté užívání kulis ve scénách představ a snů - ala Michel Gondry. Důsledkem toho se celý film pohybuje někde mezi Naukou o snech (forma), Amélií z Montmarteru (laskavost) a nekompromisní osudovostí Dokonalého triku. (08.03.2010)