Inženýrská odysea

V zásadě se tento seriál neliší od toho, co televize točí a vysílají dnes. Tzv. původní seriálová tvorba českých televizí bývá často postavena na "atraktivitě" prostředí určité profese (už jsme tu měli ortopedy, gynekology, zubaře, prodavačky, učitele, právníky, skláře, hospodské, kuchaře, novináře, vojáky, policajty, agenty, kombajnéry, teď konstruktéry a zahraniční obchodníky. Chybí uklizečky a popeláři, ale možná se pletu). Tyto seriály se pak vyznačují primitivním příběhem ("ze života" (?)), schematickým nekomplikovaným líčením postav (u nichž je hned zřejmé, jaký vztah si k nim má divák vytvořit), uklidňující statickou kamerou a hlavně odtržeností od reality (idealizace, chabá znalost prostředí, mazání medu kolem pusy apod.). Čest výjimkám (Nemocnice na kraji města). Že je v seriálu přítomný ideologický stín chlebodárce, je pochopitelné - bylo tomu tak tenkrát, je tomu tak i dnes. Navíc v IO ten stín není až tak zřetelný, jako u jiných seriálů. Inženýrská odysea je hrozná pitomost. Je to zmetek, který se tváří děsně zasvěceně a přitom líčí "lidské téma" v "reálném socialismu" takovým způsobem, že na to leckterá komedie prostě nemá. Díky své hlouposti je s odstupem 30ti let nechtěně legrační, ale oproti odpudivým strašlivinám typu Gottwald naprosto neškodný. Je mi ctí oznámit, že inženýři Kořínek, Pešek a Krnáč útočí na přední místa v mém Guilty Pleasure Chart. Prostě skvělá karikatura - proto ty 2* navíc! :-) (04.10.2011)

Neodolám... Je veřejným tajemstvím, že Jaroslav Dietl měl své slabší chvilky, ale komunistická sračka, samozřejmě, normalizační agitka, jistě, ale...ale! ALE!!! Ten seriál je tak UKRUTNÁ NUDA, že jsem to snad ještě v životě neviděl :-) To, co vždycky tvořilo v Dietlovi gró, to jest postavy a dialogy, je nyní vyblité jak zákon káže. Na nervy mi jde Petr Kostka se svým přehráváním a hlavně nejnejasnější je postava, kterou hraje Jaroslav Satoranský, o kterém nevíte, zda je to blázen, nebo blb, o kterého když se otře ženská (která je navíc pod vlivem alkoholu a rozešla se s přítelem), není ničeho shopen, anebo jen bulínek, který věří našemu socialistickému zřízení tak, že je schopen jak zajíček v své jamce čekat dvacet let v továrně na to, že mu konečně dají šanci. Nechápu to a upřímně - ani mě to nezajímá. (31.01.2006)

Když teď intenzivněji sleduji naše seriály 70. a 80. let, uvědomuji si, že nejsou zdaleka tak sterilní, jak jsem si vždycky představovala. Třeba právě Inženýrská odysea je text plný pnutí, nerovností a trhlin, nad kterými mě baví dumat, nebo se alespoň pozastavovat. Třeba jen pozorovat, jaké se tam nosí brýle nebo jak se oblékají jednotlivé sekretářky, je velice výživné. Když už jsem si říkala, že vrcholem celého seriálu je nepochybně Zbyňkův vztah s Veronikou a takřka horrorové scény v přeplácané vilce jejího tatíčka a mamičky, přišlo velké japonské finále, a to mě dorazilo úplně. V něčem je to opravdu dobré (Císler!), v něčem zábavné a v mnoha ohledech samozřejmě dementní. (14.02.2011)

Poměrně výstižný obraz doby s několika stranickými úlety mimo a pár tehdy neodhalenými protistranickými podpásovkami. Chápu nenávist některých uživatelů ke komunistickému režimu, i když je to směšné u mladších ročníků z nedisidentských rodin, ale tenhle seriál je třeba brát pouze jako nepříliš zručné zachycení stavu tehdejší společnosti. (09.12.2008)

Byli tři studenti. Žili studenstky, ale po studiu se už jejich cesty rozdělily a zase spojovali. ideály z časů studentských vizí, nastupuje realita. Každý z těch tří se věnuje tomu, co je mu nejbližší. Citát: "Ale já nemám čas dávat ti pořád čas, já se tady musím starat o to, aby bylo na výplaty, a nemohu pořád čekat, až konečně dokončíš ten svůj tkalcovský stroj. Japonci byli rychleji, vzali si od tebe co potřebovali, a rychleji dokončili to, co se tobě nepodařilo. Tak to musíš brát... Už na to zapomeň, a bude to dobře pro všechny, neb jinak to bude zase jen ostuda."...Ten seriál je hodně zajímavý, jak scenárista rozestavil postavy, jaké postavy použil, jakým vývojem procházejí, a především je to i dokumentem doby, nejen socialistické. Padají tam i názory jako třeba - a oni jen mění dizajn, to a ono je jakoby vylepšení, ale ve skutečnosti prodávají roky totéž. Připomíná nám to i dnešní dobu. ...Zajímavé ale taky je, jak pohlíží autor scénáře přesně na povolání, která jsou stále stejná i v dnešní době - strojírenský podnik a hierarchie v něm (potažmo jakýkoli podnik), školství, zubařina atd. Dále jsou zde i různé instituce...Psychologie postav jde do pozadí, takže jsou "logicky "statické" jinak by se v nich diváci "ztráceli...Každý seriál je pohádka, To Vám řekne třeba režisér H.Bočan, a jemu podobní, ale můžete si toho všimnout i Vy sami. (24.09.2010)