Réžia:
Martin Hollý ml.Scenár:
Jiří KřižanKamera:
Vladimír HolomekHudba:
Emil ViklickýHrajú:
Jakub Špalek, Jakub Wehrenberg, Luděk Munzar, Petr Štěpánek, Taťjana Medvecká, Daniela Kolářová, Milan Riehs, Martin Štěpánek, Jaroslav Weigel, Naďa Konvalinková, Jiří Holý, Ilja Racek, Jana Šulcová (viac)Epizódy(13)
-
Omyl krále Šalamouna (E01)
-
In dubio pro reo (E02)
-
Dobré mravy (E03)
-
Překvapení (E04)
-
Dům svědomí (E05)
-
Bílá síla (E06)
-
Dávka jedu (E07)
-
Dobří soudci dobře spí (E08)
-
Radost mladé soudkyně (E09)
-
Pohlednice z Baham (E10)
-
Padni komu padni (E11)
-
Sbohem, pane profesore (E12)
-
Může být soudce šťastný? (E13)
Obsahy(2)
Autor scenára využili svoje skúsenosti z oblasti justície, čiastočne sa inšpiroval prípadmi, ktoré vzrušili českú verejnosť na konci deväťdesiatych rokov. Tvorcovia priniesli pohľad na základnú inštitúciu súdneho systému – okresný súd. Sudcovia a sudcovia čakatelia, štátni zástupcovia a obhajcovia, vyšetrovatelia a policajti, vinníci i nevinní a tiež všetci ľudia okolo sú hlavnými postavami trinástich príbehov, kde vládne, resp. by mala vládnuť spravodlivosť. (RTVS)
(viac)Recenzie (38)
Tenhle seriál běžel právě v době, kdy jsem dobýval svou alma mater. Tudíž jsme s kolegy velmi živě a v míře neúměrné kvalitě seriálu jako takové rozebírali jeho "odbornou" stránku, jakož i chyby, které se v něm vyskytovaly. Díky tomu k němu mám poněkud shovívavější vztah, než si zaslouží. Výborně to vystihl sportovec, jen bych ho opakoval. ()
Myslím dost spektakulární záležitost. Některým lidem v tak reálném prostředí soudnictví lezl asi sokolník a bubáci z jeskyně dost na nervy, některým to zase dodalo roušku umělečnosti. Jako katalyzátor svědomí prodejných či jinak lstivých soudců a právníků, to však úlohu splnilo.Seriál byl velmi chladný, opravdu se s ničím příliš nemazal. Žádná bodrá kauza králík, ale obžaloba jako prase celého soudnictví, která poměrně na tvrdo poukázala na nejrůznější spektra nezákoných zákonitostí zákonodárství a musím říci, že to bylo mnohem lepší, než kopa amerických soudních seriálů. Odborné konzultace jsou nejsilnější stránkou filmu, který vlastně ani nemá čistě kladnou roli, protože i Jakub Kašpar byl v podstatě velmi příkrý. Chlad čiší i z totálně nelidských vztahů mezi justičními pracovníký. Není to odpočinkový seríál. 60% ()
Z velmi zajímavého námětu vyrovil režisér vcelku slabý odvar. Nedokázal překročit svůj stín a oprostit se od úlitby bohům. Zcela opominul ty nejzásadnější chyby a nedostatky našeho soudnictví, a nejen našeho, kde forma je povyšována nad obsah a soudci mají pramalou autoritu. Ale nejen soudci, celá související mašinerie, státní zástupci, policie, advokáti. Jediný kdo má autoritu jsou bohužel zločinci. Toto vše se autorovi nepovedlo hodnověrně zobrazit. ()
Nedoceněný příspěvek České televize k temnějším stránkám polistopadové skutečnosti je právě tak rozporuplný jako ona sama. Snaha - místy i velmi úspěšná - postihnout jak odborná, tak zejména mravní dubióza této části našeho veřejného života sice v některých případech jde k podstatě věci, ale právě tak často sklouzává k neorganickým mystickým vsuvkám, agitačním zkratům, černobílému vidění a planému prvoplánovému ideologizování. Poslední sklon jakoby byl přes kopírák opisován z předlistopadových dotazníků. I tak se ovšem jedná o alespoň náznak snahy oprostit se od překvapivě rychle naduřelých nových frází. Asi nejpravdivější je anatomie justičního mládí: poučeno nakaženou předlistopadovou rutinou starších, vyznačuje se i ono mravním a hodnotovým nihilismem cynismem. Druhým projevem agitačního sklonu jsou některé možná dobře míněné, ale v kontextu veřejného povědomí až neskutečně pohádkově působící judikáty. Existence takových soudců (Monika Křikavová) i judikátů je nezpochybnitelná; co však zůstává nejasným, je jejich skutečná váha v mase desítek a stovek tisíců ročně vynášených pravomocných i nepravomocných judikátů. A tak nabídnuté odpovědi na jeden druh dotazů automaticky indikují další, ještě hůře zodpověditelné otázky. ()
Neprávem pozapomenutý seriál z dob, kdy ještě Česká televize byla schopna produkovat díla hodná veřejnoprávní televize. Krásná sondáž do dob, kdy jsme si museli zvykat na státní zástupce chránící mladou demokracii a zapomenout na prokurátory chránící socialistické zřízení. Často byl problém si na to zvyknout, když to byli jedni a tíž lidé... pánové Špalek a Wehrenberg byli sympatičtí, Jan Novotný jako vždy perfektně civilní s oduševnělým projevem. Jan Teplý se opět role záporáka zhostil s grácií sobě vlastní. Jaroslav Sypal byl tradičně naprosto příšerný. Příjemná hudba. Panstvo Munzar, Medvecká, Konvalinková krásně předvedli, že nomenklaturní kádři se umí pohybovat i v novém prostředí a podmínkách. ()
Galéria (67)
Fotka © Česká televize
Zaujímavosti (6)
- Záhadný muž, který v seriálu působí jako majitel obchodu s fotoaparáty, se jmenuje D.A. Vidlynch (Ilja Racek). Soudci Jurkovi (Jan Novotný) jednou poradil, ať jeho jméno čte "bez těch teček". Jasnější důkaz o autorově inspiraci asi netřeba. Muž z obchodu je navíc Davidu Lynchovi vyjma vousů podobný. (Free_Rainer)
- Čerstvě jmenovaný soudce Sojka (Jakub Wehrenberg) osloví v posledním díle advokáta Ondrašíka staršího (Ladislav Županič) slovy "Soudruhu prokurátore", ten však podle mnoha předchozích zmínek působil za komunismu jako soudce, nikoliv jako prokurátor. (#47)
- Opakovaně zazní při oslovování: „Pane soudče“ a „pane zástupče.“ 1. a 5. pád jednotného čísla má správný tvar „soudce“ a „zástupce“. (sator)
Reklama