Koloběžka první

Viděl jsme teď v poslední době na ČT. V podobnou dobu jsem viděl i "Princové jsou na draka" a "O princezně, která ráčkovala" a tahle mě bavila nejvíc. Je vtipná, má některé pěkné písničky (Jitka Molavcová FTW!) a není tak stupidní jako druhé dvě jmenované. Mnohem víc se mi taky líbili kulisy, asi díky tomu, že pohádka obsahuje narozdíl od ostatních pěkné, neumělé, exteriéry. Dáda je v pohodě, respektive téměř v životní formě. Také mi přijde, že kostýmy nejsou tak hloupé a oči rvoucí. (10.07.2011)

Ale jóó. Jedna z lepších pohádek. Mám jen pár věcných: 1) Když Kostka říká, že Zdeničce (Patrasový) je 18 let, tak jsem smíchy málem spadnul z gauče - fakt nejlepší fór. 2) Ty děti na konci v džínách na moderních koloběžkách ... já nevím, dost to tu pohádku snižuje, je to divný. Jinak, abych jen nekritizoval, ke zbytku nemám nejmenší výhradu. A tak: "Kdybych byla vlašťovkou, měěělaaa křííídla hbitááá....". (21.12.2009)

Kromě dojmu, že se vše odehrává v příměstském parku (jak výstižně podotýká Šandík), sráží Koloběžku zejména nutnost brát Čenského vážně (čehož se tvůrci o dva roky pozdější kultovky prozíravě vyvarovali). Body naopak přidává nevšední možnost sledovat moudrou Dádu. Královské regé to sice není, ale zásluhou šílené aristokratky Molavcové se i toto dílo stává nesmrtelným příspěvkem k dnes žel již opomíjenému žánru logopedické pohádky. Navíc lze konstatovat, že werichizovaný duch klasického motivu se zcela nevytratil, viz A_FISH. Sám to nechám na dvou, nicméně očekávám, že některá z příštích generací tento kus náležitě docení. (25.10.2014)

Jsou tam samí titěráci. Je to jedna z Werichových novodobých pohádek, je to vtipné např. J.Molavcová kompletně či vtipné hlášky s trojnásobnými nadávkami (trulant, trumbera ... ). Konečně vím, kde bývalá kolegyně v práci a kamarádka Janík sebrala sousloví oddaná poddaná teda asi ? musím se jí zeptat. (19.06.2011)

Tuhle pohádku si rytířka z Trychtýřovic urvala pro sebe. "Střízlivý střízlík stříbro střádá" nebo "budeme hrát společenské hry a žužlat cukrlata" vstoupilo do mé mluvy již v dětském věku. Základ je Werichův inteligentní příběh pro děti přetavený v duchaplný scénář a s dobrými herci (Dádu jsem neměl rád už jako dítě, ale každá výjimka má své pravidlo. Nebo naopak). (20.12.2009)