Maxipes Fík

"Ten pes hraje dámu?" "Mizerně, že jo." Kdyby se dělal průzkum oblíbenosti psích ras, české děti by byly zvláštní výjimka - vítězil by bernardýn. Katedry plné sociologů a psychologů by si lámaly hlavy. Až by snad i oni přišli na to, že náš kapitán není pes, ale Maxipes! Vynikající večerníčky z dílny kvinteta virtuosů: Čechura - text, Šalamoun - obraz (ono by se to snad dětem ani nemělo líbit, je to přece ujetý a poťouchlý..., ale přesto to funguje ba umocňuje), Dvořák - vypravěč (podívejte se na koment PetrPan2 - scénka s dopraváky je prostě boží a s tím hlasem..., nemá chybu, "chachá, to by mohl říct každý!":-), Skoumal - hudba, Bedřich režie. Ty příběhy jsou správně střelený, rošťácký, fantazírující a znevažující svět dospělých přesně v té míře mírné taškařice v mezích zákona, jak to mají děti rádi. (A nejen ony!) Přesně takhle jak nás ukazuje Maxipes Fík, bysme se měli brát a chovat. Teď mě omluvte, musím nazout péra a skočit si pro pivo. HAF! (13.04.2010)

Stejně jako bych si nedokázal představit Křemílka a Vochomůrku bez Jiřiny Bohdalové, tak si nedokážu odmyslit pana Dvořáka u příběhů Áji a Maxipsa Fíka. Také jsem rád poslouchával na kazetách dobrodružství tohoto obrovského, ale dobráckého psa, možná ještě raději než Křemílka a Vochomůrku. Opět ve svém žánru patří k nejlepším. (29.03.2008)

"Copak, copak?"..."Ále divíme se, jak ten pes hraje dámu."...."Mizerně, že? Tuhle jednou zapomněl skákat." .... A to je jen jedna z epizod pro mě geniálního večerníčku, který jsem nemohla nikdy vynechat. Mám chuť si to zase pustit. Mám ještě jednu! "Za lesem je rybník a ve vodě - zajíc s prima fintou na myslivce." Jak říkám, klasika. (20.06.2013)

Není snad legendárnějšího Československého večerníčku než Maxipes Fík, kterého znala, zná a doufám že stále ještě bude každá generace dětí po celém světě (Když nepočítám Králíci z klobouku, Jen počkej zajíci, Mach a Šebestová, Bolek a Lolek, Pat a mat, Hurvínek). Pro mně sice není jeden z nejoblíbenějších (protože kromě hlasu pana Josefa Dvořáka, který tenhle večerníček nadaboval, mně Maxipes Fík co se nevešel do své psí boudy na zahradě a nakonec ani do domu svých páníčků moc nezaujal) ale přesto si zaslouží kladné hodnocení mít za tu legendárnost. (07.05.2024)

Asi jsem divná, ale jako malou mě to nebavilo,, takže jsem si na to nevytvořila takový ten správný návyk a teď, když jsem to shledla a můj chlap má z dětství i kazetky s mluveným slovem mě to nějak moc nezaujalo. Navíc mi tam hodně vadily nesmysly typu: Fík se podíval na dveře obchodu, kde byl přešrtnutý pes, tak dal ceduli pryč a nakreslil tam místo toho přeškrtnutého policajta. A když policajti přišli řekli si "Co to? My tam nemůžeme!" nebo vlastně úplně celý příběh Fíka, pružiny na nohou, koňské závody, prostě všechno. Tím, že jsem na tom nevyrůstala, nedokážu se na to dívat očima dítěte a očima dospělého mě Fík velmi irituje. (15.10.2012)