Moebius

Pochopil -li sem to dobře, tento film natočili studenti. Natočili-li ho studenti, nezbývá mi, než smeknout. Moebius je po filmařské stránce velmi vyzrálým počinem. Práce s Atmosférou, světlem, hudbou... Způsob, jakým se jim podařilo natočit "zblázněný" semafor je úchvatný. Ačkoliv je Moebisu v podstatě sci-fi, nenajde se zde jediný trik, jedna jediná "akční" scéna, když se na hl. hrdinu vyřítí metro, tvůrci spoléhali na atmosféru (tunely metra plní svoji úlohu na výbornou - viz maďarští Revizoři) a na herecké výkony (velmi civilní a přesvědčivé). Taktéž dabing se povedl. Zůstává nám tu tedy akorát konec filmu, jehož smysl mi opět nějak uniká. Což ovšem nic nemění na faktu, že Moebius je naprostá špička v žánru "malých sci-fi" (20.07.2006)

Útrpné poznání, že studentský argentinský film vypadá jako řadový produkt německé produkce. Celou hodinku a půl mě z rutinní nudy nevytrhne jediná scéna a když se začne řešit podstata záhady v metru, stačí jen na chvíli dávat pozor, ozřejmit si pointu a znovu začít dřímat. Slaboulinká druhá hvězda jen za to, že rozuzlení film kompletně nezabíjí. Zbytečné vedlejší linie a nuloví herci ale ano. (05.02.2006)

Poviedka Podzemná dráha Mobius má cca 15 strán, takže nakrútiť na jej motívy celovečerný film nie je jednoduché. No a argentínski tvorcovia sa snažia čo to ide, ale nezakryjú fakt, že tento príbeh by sa viac vynímal v sérii typu Twilight Zone, kde sa príbehy rozprávajú do hodinky, ale aj menej. Napatie by sa dalo zvýšiť zábermi zo samotného vlaku, avšak my sa sústredime hlavne na vyšetrovanie. Záverečná dvadsaťminútovka je už ale skutočne príťažlivé sci-fi "se vším všudy". Nedostatok financií mi tu nechýbal, neviem si predstaviť, že by takto dokázali nakrútiť túto látku študenti VŠMU. (15.05.2020)

Temná zákoutí podchodů a podzemí, zvláště večer a v noci mě v reálu obvykle děsí a pokud možno se jim vyhýbám, ve filmech mě ale na oplátku dokážou fascinovat. Mystery z prostředí argentinské podzemní dráhy má jedinečnou atmosféru. Už samotná vizuální kombinace temna a silných světel z dálky má silný účinek, ale všechny ty zvuky a ruchy v pozadí atmosféru teprve úžasným způsobem zesilňují. Vůbec bych ani netipoval, že se vlastně jedná „pouze“ o studentský film, protože tvůrcům z řady filmových studentů se s nízkým rozpočtem podařilo stvořit vizuálně i technicky takřka dokonalý snímek s nápaditým příběhem, k tomu v adekvátní stopáži a s pořádnou dávkou napětí po celou dobu... zkrátka originální žánrový film špičkové úrovně, jakého se od řady profesionálních režisérů na oplátku v takové podobě ani nedočkáme. Přikován v první řadě propracovanou atmosférou a napínavou zápletkou zmizení podivného profesora i celé soupravy metra jsem napjatě očekával vyústění s uzemňující pointou,  kterou jsem dostal jen částečně. Ale nakonec se dokázal uspokojit i s čistě pocitovým vyvrcholením s procitnutím v alternativním světě fantazie a snů, aneb jak by řekl Rod Serling, ve světě druhé dimenze, který se ukrývá v Zóně soumraku... :-) ...a já podobná setkání rozhodně přivítám rád, zvlášť když jsou naplněny tak silnými tvůrčími kvality. [90%] (27.09.2021)

Velmi zajímavé dílo. O tom, že existuje nějaká "Moebiova páska", jsem se díky snímku dozvěděla poprvé. Ne že bych díky její definici byla schopna plně porozumět tomu, co se tam ve spletitém systému metra událo:) Poutavě natočený příběh s výbornou hudbou a osobitou atmosférou (nekonečna). Příjemně jsem byla potěšena přítomností dvou herců, které si už vždy budu pamatovat jako postavy mafiána Doménica Rizza a dedečka Sergia Costy z Divokého anděla:) Scéna setkání hlavní postavy s profesorem v metru, které se nikdy nezastaví, velmi působivá, s myšlenkou, která člověka podnítí k zamyšlení:) (15.10.2017)