Cementová zahrada
The Cement Garden
Der Zementgarten
Réžia:
Andrew BirkinScenár:
Andrew BirkinKamera:
Stephen BlackmanHudba:
Edward ShearmurHrajú:
Andrew Robertson, Charlotte Gainsbourg, Alice Coulthard, Ned Birkin, Sinéad Cusack, Hanns Zischler, Jochen Horst, William HootkinsObsahy(1)
Snímek scénáristy a režiséra Andrewa Birkina CEMENTOVÁ ZAHRADA je adaptací známé novely současného britského spisovatele Iana McEwana. Mysteriózní a místy bizarní příběh, vyprávěný z pohledu pubertálního chlapce, překvapuje svou originalitou, otevřeností a dokonalým zvládnutím látky. Zachycuje situaci čtyř sourozenců, kteří v osamělém domě po náhlé smrti otce pohřbí ve sklepě do betonu zemřelou matku, aby mohli zůstat pohromadě jako "páni" domu a neskončili v sociálním ústavu. Děj se odehrává v několika horkých letních týdnech v nevábném prostředí zanedbané periferie. Všudepřítomná atmosféra zmaru a nehybnosti obklopuje dětské postavy, které prožívají zcela všední, drobné epizody. Musejí se však vyrovnat s obrovským vnitřním tlakem, s nelehkým údělem dětství a puberty. Nejstarší sourozenci, Jack a Julie, nakonec dospívají ke incestu (krvesmilstvu), přičemž si uvědomují, že se tím uzavírá patrně nejvýznamnější etapa jejich života. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (165)
Dokud se tam neobjevil Derek, bylo to na plnej. I tak ale celkově velmi působivý film, nádherná práce kamery, hudby, střih báječně a logicky posouvá děj dál, líbí se mi záběry plné slunce a k tomu kontrast domu, co zepředu vypadá jako sklad železářství. Chemie mezi Julií a Jackem je patrná téměř od prvních minut, takže jejich intimní vztah (před kamerou) může vyvolat na konci až zklamání. Nejvíc vzrušující je scéna natírání krémem. ()
Film, který předčil všechna má očekávání. Dlouho jsem otálela než jsem si to pustila, protože kniha Iana McEwana je něco fantastického a smekám, filmová adaptace je taktéž báječná. Pro skvělý zážitek (filmový i knižní), pokud je povedený (jako právě tady), stačí skutečně málo; film 105 min., kniha 103 stran. ()
Strejda Andrew zřejmě tušil proč má do jedné z hlavních rolí obsadit svou neteř Charlotte. Tady mi to ani nepřišlo nijak zvrácené, naopak vnímala jsem jen křehkost a něhu. Naprosto přirozená touha neztratit svůj jediný domov a zůstat spolu za každou cenu. Láska má mnoho různých podob a i tohle je jedna z nich. ()
Mám pocit, jako bych něco přehlédl. Mám pocit, že jsem hledal, co jsem hledat neměl. To je prostě tak, když cokoliv - poučeni třebas textem distributora - sledujete optikou: hmm, tak tady v tomhle filmu by se mělo objevit to a to; a pak se chtě nechtě sami sebe tážete: kdy už, jak a proč k tomu dojde? Nechci možnému nepoučenému čtenáři tohoto komentáře a zájemci o tento film v jednom spoilerovat (i když: není Betonová zahrada jedním z těch filmů, u kterého každý ví, do čeho jde?), tak proto dřív ta neurčitá, očividně krkolomná větná konstrukce. Co však s tím? Druhá projekce? Nebráním se ji! Dřív se však seznámím s McEwanovou předlouhou, už jsem si ji vypůjčil (pro pocit něco nedokončeného, co ještě nesmím opustit) a vážně se na ni těším. 80% ()
O incestu vkusně a citlivě? Ano, jde to. Betonová zahrada vás o tom dozajista přesvědší. Žádné přehané moralizování, ani prvoplánová provokace... Spíše pomalu plynoucí děj, jenž vás pohltí svou komplexností. Rodina se pomalu ale jistě mění, tíží jí hrozivé tajemství... Které všechny její členy izoluje od okolí, ale zároveň spojí a proplete dohromady. Jen oni jsou schopni čelit nové situaci a vzájemně se podporovat, pochopit a to i za cenu porušení společenských i morálních konvencí. Člověk zkrátka musí pochopit onu hrozivou samotu a touhu po lásce... A jako vždy dokonalá Charlotte Gainsbourg. ()
Reklama