Betonová zahrada

Zvrhlost, perverze, nechutnosti. Každý si pod těmito pojmy představuje něco jiného. Co teprve, když žebříčkem hodnot 4 sourozenců, dvou starších a dvou mladších (vždy kluk-holka), zahýbe, když jim v nepříliš dlouhé době umřou oba rodiče, už tak uzavírající se do sebe, žijící v betonové kostce a budující pustinnou betonovou zahradu, už tak obklopenou spoustou betonu z okolí. Audiovizuální zpracování je adekvátní formě, málo střihu, klidné prostředí, občasný černý "humor", film si spokojeně plyne a není ani příliš dlouhý. I tak se tam ale pořád něco děje a divák musí dávat pozor, neb chvilkové odhlédnutí od obrazovky by ho mohlo dohnat ke kompletnímu ztracení se v ději. Co se týče scénáře, potažmo knižní předlohy, obešel bych se bez Andrew Robertsona, Jacka, jehož herec i postava mi byly krajně nesympatické. To vše v kontrastu s mladičkou Charlotte Gainsbourg, vesele morbidním Tomem, hrajícím si na Jacka a Julie a Sue, píšící své mrtvé matce, které jsem měl rád. I Dereka, který rozuzlil příběh a dovedl ho do konce. Za zpracování a vše ostatní 4 hvězdičky, ale za herce/postavu Jacka snižuji na velice silné tři hvězdy. (29.05.2010)

Od Iana McEwana jsem něco málo četl a bavilo mě to. Především hloubka psychologie jeho postav, kterou dokázal vždy skvěle popsat, byla obdivuhodná a vtahující. Ať už postavy řešily nějaké banality, či extrémní situace, vždy bylo zajímavé pozorovat jejich vnitřní svět a vývoj. Proč se tak rozepisuju u knih autora předlohy? Protože to stejné mi přišlo jako hlavní plus filmu Betonová zahrada, který je další filmovou adaptací jeho knihy. Námět silného příběhu je dostatečně známý: čtyři sourozenci ve věku zhruba deset až dvacet let zatají smrt svých rodičů, aby je nesebrala sociálka. Téma jako stvořené pro ponoření se do psychologie postav. Režisér Andrew Birkin stvořil komorní snímek o pár postavách s velmi dusnou atmosférou jednoho horkého léta. Počasí je spalující, situace někde mezi beznadějnou a zoufalou a čtyři mladí hrdinou se s tím vyrovnávají každý po svém. Herecké výkony jsou přesvědčivé a vůbec celý snímek na mě působí hodně autenticky. Je to další z řady filmů, na kterém lze ocenit kvalitu všech složek, fungující celek a přesto z něj nebudete mít dobrý pocit. (17.01.2024)

Nesmírně sugestivní film o těžké situaci přišlé v nejkřehčím okamžiku života člověka - v době dospívání. Podle mě zatím nejlépe napsaná i zahraná role šestnáctiletého vzdoru, pocitu ohrožení, vnitřních nejistot, zmatku, vybudovaných bariér kolem sebe, hledání vlastní identity, ale také druhého člověka, jenž by to zvláštní prázdno mohl zaplnit. (22.07.2008)

Občas sugestívnejšie a morbídnejšie ako samotná predloha, Julie bola ešte lepšia ako v knihe, pôsobila až veľmi magicky. Nesedela mi akurát zmena Derekovho pozadia (vek a "zamestanie"). Jeho motivácie mi prišli s takým pozadím menej uveriteľnejšie. Zato rozvitie niektorých tém som uvítal. Atmosféra bola pohlcujúco depresívna. (20.01.2009)

Měla jsem divný, rozpačitý pocit neskutečna, ne z incestu, který nám byl předestřen, ale z toho, jak se vlastně dospělý kluk a dívka nedokáží ani na milimetr přiblížit realitě a zcela uvědomněle k němu kráčí s radostí v srdci, vždyť je to přirozené, když tu není milovaná maminka, dali jsme ji jen tak ve sklepě do betonu, aby nám nechyběla. A že její další dva potomci si poněkud divněji hrají též, to jako starší sourozenci chápeme také, potřebují zaplnit citovou prázdnotu a nás si berou za příklad , vždyť na tom není vůbec nic divného a tak to má být..... Oceňuji herecký výkon obou hlavních představitelů, toť vše. (15.08.2013)