A 105 p. c. Alibi
Réžia:
Vladimír ČechKamera:
Josef StřechaHudba:
Štěpán LuckýHrajú:
Karel Höger, Josef Bek, Otto Lackovič, Josef Vinklář, Vladimír Menšík, František Vnouček, Eva Kubešová, Miloš Vavruška, Dagmar Zikánová, Jana Štěpánková (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Český detektivní film, ve kterém jde o dvojnásobnou vraždu, krádež vítězného losu a pokus zaretušovat velké manko. Na snímek volně navazovaly další dva díly. Když dvojice mladíků ukradne los, vyhrávající dokonce auto, ještě netuší, že se zaplete do dvojnásobné vraždy. Detektivní zápletka i vypravěčský um sice sotva uspokojí, často převažuje nezáměrná naivita, avšak v dobovém kontextu má tento film značný význam - zcela se obešel bez ideologických podtextů. Mezi nejpřitažlivější herecké položky patří podvodnický číšník jako vždy výřečného Vladimíra Menšíka. V české kinematografii se vynořili dva uvážliví kriminalisté (Karel Höger, Josef Bek), kteří přešli ještě do několika dalších filmů. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (105)
První detektivka z třídílné série s kapitánem Tůmou (Karlem Högerem) a poručíkem Líbalem (Josef Bek). Jde o zcela tradiční a standadní kriminálku, kterých se natočilo stovky. Karel Höger není nijak oslnivý, Josef Bek hraje druhé housle, hlavní roli má hlavně Otto Lackovič v roli mladého muže, který pravdu ne a ne říct, i když by mu výrazně pomohla. Zajímavý je ještě Menšíkův vklad do filmografie, protože tak úlisného už jsem ho dlouho neviděl. Čistý průměr mezi kriminálkami - nezklame, ale ani nenadchne. Hudba: Štěpán Lucký ()
Je to malý zázrak, že režisér Vladimír Čech mohl natočit v roce 1959, tedy v ponuré dekádě 50. let, kterou umělecky odráží monolit schematické tvorby, skutečnou detektivku založenou na prosté podstatě politicky nemotivovaného kriminálního činu, byť mírná ideologická motivace by se v třídním původu pachatele přece jen našla. Přesto je s podivem, že tvůrci nemuseli do příběhu implantovat západní protistátní centrály vysílající přes hranice diverzanty a jiné protistátní živly, jelikož ostatní filmy tohoto žánru se jimi jen hemží. První ze série detektivek s kapitánem Tůmou (v podání intelektuálně vyznívajícího Karla Högera) a poručíkem Líbalem (představovaného bodrým Josefem Bekem) je zajímavá jak svým hereckým obsazením, tak i fungující linkou dějové osy, především ale se znalostí dobového kontextu coby možnost nahlédnout do filmovým pásem zakonzervované ,,reality" temné doby - je krátce po československé měnové reformě, celou společnost svírá tuhý totalitní režim, situace je opravdu neutěšená ekonomicky, sociálně i politicky...toužení po získání losu a výhře auta je velmi pochopitelná motivace... ()
Na tú dobu plnú sračkových propagandistických filmov to mohlo byť celkom fajn. Temná krimi s prvkami noir. Po čase je to ale taká slabšia jednohubka. Najviac mi vadil na filme Hoger, ktorý sa na tú úlohu vôbec nehodil. Ostatní boli fajn. Dokonca aj Bek, ktorý mi vo všetkých filmoch pripadá ukričane a primitívne, tuto hral výborne a pôsobil konečne ako naozajstný herec. ()
Zvláštní kombinace kriminálky (kdy jakoby víme, kdo je vrah) a detektivky (to, když zjistíme, že vraha vůbec netušíme). S několika vtipnými dialogy mezi Högerem a Bekem, když už odezní menší napínák z úvodní části. Skvěle se povedlo film zařadit do hornického města (Kralův Dvůr dnes už bez komínů a těžebních věží, ale také část Hradce Králové) a jakoby jeho okolí (zvláště přehrada s chatou a převozníkem). Herecky velmi na výši - například Eduard Kohout na naprosto minimálním prostoru dokáže vystihnout skutečnou tragédii účetního a celého jeho života. Potěšily mne hvězdy čs. filmů 30. let - jak Eman Fiala, tak především ve větší roli František Vnouček, kterého známe nejspíše jako spravedlivého mladého učitele z Cesty do hlubin študákovy duše. Překvapilo mne, jak nádhernou dívkou je Štěpánková, které stačilo hrát velkýma, rádoby naivníma očima. A dokonce i Menšík se zde krotí a svou roli sice pojal ve světákovském stylu, ale velmi uvěřitelně. Samotné vyšetřování připomíná precizní vyšetřování jako ze současného seriálu Případů 1. oddělení, žádné unáhlené hypotézy ani intuice, ale poctivá práce a skládání střípků. Divák v každé chvíli ví přesně to, co vědí i vyšetřovatelé. Líbilo se mi i zatčení s těmi jazzovými rytmy na pozadí a bubnem. Nebo poslední Högerova hláška: "A máme po detektivce." Oba mladíci, zahraní překvapivě ne tak jistým Lackovičem a poněkud civilnějším a uvěřitelnějším Vinklářem, nakonec mají stanout před lidovým soudem, a možná je škoda, že nevíme, jak dopadl - za podobné prohřešky proti socialistickému myšlení a řádu se posílalo i do uranových dolů. ()
Zajímavé by bylo spočítat kolik ve filmu dohromady herci vykouřili cigaret značky Lípa. Jinak jako 1. film z trilogie docela slušná práce. Pobavili mě tedy moc účesy z těch let zvláště u některých hereček , zde už začíná být jasné , kde se Jarda Jágr inspiroval se svým mulletem. Dokonce Vladimír Menšík alias Kici tam měl zřejmě hlavu odbarvenou na zrzavo , ale vzhledem k černobílému formátu se to můžeme jen domnívat. ()
Galéria (9)
Zaujímavosti (7)
- Nadporučík Líbal v podání Karla Högera říká: „Někdo na to přijde sám, že si na toho Spartaka může ušetřit.“ Vůz Spartak stál ve své době 27 450 korun za standardní model. To v době, kdy průměrná měsíční mzda byla po měnové reformě, jež v roce 1953 znehodnotila úspory většiny lidí, kolem 1 200 korun. Spartak si mohl navíc pořídit jen ten, kdo dostal zvláštní poukaz, rozdělovaný vybraným pracovníkům většinou odborovou organizací. (sator)
- V kanceláři kriminálky visí obraz z pohraničníkem u hraničního mezníku a sedící mladou matkou. Stejný obraz daroval strýc major (Ilja Prachař) novomanželům v komedii Svatba jako řemen (1967). (Ganglion)
- V jedné z verzí scénáře je Tůma (Karel Höger) vedle své profese amatérským spisovatelem detektivek, které však nakladatelství odmítá uveřejnit pro jejich vykonstruovanost a nepravděpodobnost a paradoxně navrhuje Tůmovi odborného konzultanta z VB. Rovněž je v několika scénách přítomna starostlivá manželka, se kterou Tůma probírá pracovní problémy v prostředí ložnice. (snaked)
Reklama