Noc ve Varennes
La Nuit de Varennes
Il mondo nuovo
That Night in Varennes
That Night in Varennes
Réžia:
Ettore ScolaKamera:
Armando NannuzziHudba:
Armando TrovajoliHrajú:
Jean-Louis Barrault, Marcello Mastroianni, Hanna Schygulla, Harvey Keitel, Jean-Claude Brialy, Andréa Ferréol, Dora Doll, Jean-Louis Trintignant (viac)Obsahy(2)
Je jún 1791 a francúzska revolúcia je v plnom prúde. V dostavníku, odchádzajúcom z Paríža, sa stretávajú rôzni ľudia, reprezentujúci vzorku vtedajšej francúzskej vyššej spoločnosti - spisovateľ, speváčka s milencom, dvorná dáma Marie Antoinetty, ale i známy zvodca Casanova a americký mysliteľ Thomas Paine. Len niektorí z nich vedia, že dostavník ide v stopách kráľovského páru na úteku. (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (38)
Tenhle film nelze pouze zhlédnout, nýbrž nasát. Vysát až na dřeň tu atmosféru doby, která prakticky změnila svět a rozloučila se smutně s královskou romantikou a monarchismem, tak jako se i my ve filmu pomalu loučíme se stárnoucím Giacomem Cassanovou. Jen tak se zaposlouchat do navždy pravdivých slov moudrého Thomase Paynea, poslechnout si vášnivé vyprávění spisovatele Restifa a obdivné ódy dvorní dámy na krále. To není film, jak ho známe, to je obrázek - obrázek doby pečlivě sestavený pomocí výborných dialogů. Závan zašlé minulosti, která je na(ne)štěstí už dávno pryč… ()
Zdařilý vhled do dobového myšlení a poměrů. 1) Konverzační víc psychologický než dramatický snímek je, myslím, zdařilým vhledem do dobového myšlení a poměrů._____ 2) Film ztělesňuje a zvýrazňuje ty prvky francouzské povahy, které nemám rád. Vychcanost prostého lidu tu kontrastuje s nadutostí vyšších vrstev._____ 3) Dílo ocení zejména ti, kteří o francouzské revoluci něco vědí - čím více, tím lépe. Neumím si moc představit, jak na sáhodlouhé dialogy bude reagovat někdo historií nepolíbený, ale ten si pravděpodobně film ani nepustí._____ 4) Oceňuji zejména propracované detaily cesty dostavníkem - tehdy jediným prostředkem veřejné hromadné přepravy po souši._____ 5) A nedejte se mýlit, o králův útěk tu vůbec nejde._____ 6) Francouzština herců je krásně srozumitelná a divadelně příkladná._____ 7) Film je ovšem hrozně užvaněný, dlouhý a chvílemi dost nudný, což mi brání dát vyšší hodnocení. Možná po dalším zhlédnutí..._____ 8) Pěkný doplňující koment: tomtomtoma*****. Pěkná charakteristika filmu: RAiken****. ()
Půvabně svěží film, kde se setkávají nejrozmanitější postavy, kde ženy vzdychají po velkých milovnících, kde bohatí pohrdají intelektem a chudobou a kde chudí krvelačně touží po spravedlnosti. Jízda dostavníkem z Paříže do Mét se tak stává velmi zábavnou a dobrodružnou a vytrácí se zde jeden ideál za druhým. Spisovatel Nicolas Edmé Restif de la Bretonne (Jean-Louis Barraul) je velký milovník žen, ale především zvědavým čmuchalem s detektivními sklony a touhou dopátrat se senzačních pravd. Casanova (skvělý Marcello Mastroianni) je už stařík, který trpí nemocemi, baví společnost historkami, ale také si udržeje stále svůj šarm a s grácií odvracuje každý slovní útok proti své osobě. Komtesa sophie de la Borde (Hanna Schygulla) postupně zrácí své ideály ve víru ve francouzského krále a společně se svým kadeřníkem Jacobem (dobrý Jean-Claude Brialy) i svoji vznešenou přezíravost. Filozof Thomas Paine (Harvey Keitel) zpochybňuje téměř vše, neboť vše možné směry, vlády a revoluce ve své pravé tváři touhy po moci a tyranii. Operní pěvkyně Virginia Capacelli (Laura Betti) se ráda nechává unášet krásami života. A samozřejmě další cestující. Půvabnou roličkou je pan Sauce (Jean-Louis Trintignant), který snad nechtěně a proti své vůli zajme francouzského krále s celou rodinou. Je to krásně škodolibě poťouchlý film. ()
Necelých 24 hodin rámovaných dramatickým útěkem francouzského krále z Paříže a jeho dopadením ve vesničce Varennes posloužilo režiséru Scolovi jako východisko k feliniovské podívané, kde pestré osazenstvo jednoho dostavníku obsazeného zástupci nejrůznějších politických a společenských vrstev vede vzrušené intelektuální a společenské debaty o své době a divák může sledovat, jakým způsobem se rodila moderní společnost. Luxusní herecké obsazení, kde např. takový vynikající herec jako Jean-Louis Trintignant dostal drobnou roličku starosty obce a na plátně se mihnul stěží na pět minut. Oproti Felinimu ale Scola pokulhává po vizuální stránce, film s výjimkou prologu, který se odehrává mezi potulnými komedianty, táhnou především dialogy. Prostřednictvím Casanovy je ve filmu zmíněno i prostředí Čech, kam se stárnoucí Casanova uchýlil na dvůr k Valdštejnovi. Noc ve Varennes je film, který se snaží zachytit myšlenkový a společenský kvas své doby, a po většinu času se mu to více méně daří. Dialogy, které se týkají postavy spisovatele píšícího o lechtivých erotických tématech, jsou dokonce velmi půvabné. Celkový dojem: 80 %. ()
Nádherně, poctivě natočený historický film. Jen těžko člověk hledá nějaké chyby a pokud už nějaké jsou, sám režisér na ně prostě téměř instruktážní formou upozorní (například onen nesmírně půvabný Casanovův vstup, v něž divákům vysvětlí, jak to bylo ve skutečnosti s jeho proslulostí) takže případným kritikům dokonale vezme vítr z plachet. Napadá mě italské přísloví, které říká zhruba toto: "Sice to není pravda, ale je to výborně vymyšleno". To celé dokonce na druhou, neboť příběh rámuje "Mondo nuovo" s vysvětlením, že celý děj je vlastně jen "pimprlovým divadýlkem" předváděným pomocí onoho převratného optického přístroje, jehož použití vás bude stát pouhý jeden sum (mimochodem, roztomilá a evidentně vědomá analogie filmového řemesla). Přesto se Scolovi podařilo vystihnout atmosféru prvních měsíců revoluce nesmírně přesně, živě a autenticky. Film přitom není nějakou prvoplánovou oslavou revoluce či naopak její kritikou. Spíše prostě nabízí bohatou paletu lidských postojů a pohledů s obrovským potěšením a citem pro vyprávění příběhů. Víc než politika a proklamace nového řádu jej evidentně zajímá běžný život. na plátně se odehrává poctivý barvotiskový obrázek s kdákajícími kachnami, prašnou silnicí zvířenou dusotem koňských kopyt či prodavačkami květin nebo použitých klobouků. Pozornému a informovanému diváku ovšem neunikne mnoho zajímavého materiálu k přemýšlení, přičemž některé otázky patří k něm, jimiž se filosofie zabývá už celá staletí. Třeba jenom otázka řádu a společenského uspořádání. Jistě není náhodné, že z panovnického páru v davu zahlédneme pouze nohy jejich výsostí, stejně jako závěrečná adorace dřevěné figuríny v panovníkově oděvu. Feudální řád přece nepotřebuje konkrétního panovníka XY, právě jednoho člověka z masa a kostí, potřebuje někoho, kdo bude hrát jeho roli. "Nevím jestli to byl král, asi ne, neměl svůj červený plášť"... "Kdyby jeho výsost cestovala v tomto oděvu, určitě by ji nezadrželi"... Je to ovšem v naší době a společnosti jiné? Nejsme všichni ve svých společenských rolích jenom "herci", malá kolečka ve složitém celku života a světa? Pád starého řádu a postupná (krvavá) konstituce řádu nového sice znamená mnoho změn, ale v zásadě příliš nemění lidské postoje a motivy. I v převratné době jsou tu chudí lesní dělníci či zemědělci mořící se na polích, požitkáři hledající dobré jídlo a plný pohár vína, idealisté nevidící pro své ideály reálný svět, celoživotní revolucionáři, kteří stejně nejsou nikdy dost spokojení... Velké dějiny cítíme za všednodenními drobnostmi, ale neřekl bych, že je Scola přehlíží, naopak, probleskují na mnoha místech. Tu se na plátně objeví vypálený, polozřícený dům, jinde hostinec provozovaný v bývalém kostele. Rozmarný příběh v sobě skrývá pečlivě vybudované drama. S postupem času ostatně děj houstne a dramatická linka nabývá na intenzitě... Vedle režijního mistrovství lze mluvit i o citlivé a invenční kameře, přesném střihu, bezchybných kostýmech, příkladné práci s histrorickými reáliemi, výborně vybrané doprovodné hudbě a především, skvělých hereckých výkonech všech zúčastněných, jimž pochopitelně kraluje Marcello Mastrojani, ale ani ostatní se nenechají nikterak zahanbit... Na závěr je třeba zmínit jednu nepříjemnou "drobnost". České dvd vydané společností "North video" je žel počinem zcela fušérským. Film je na něm totiž k dispozici pouze v ořezu 4:3, a navíc zde zcela chybí původní francouzský zvuk, což je ztráta o to větší, že i s jazykovou složkou si režisér velmi vyhrál. Vedle libozvučné francouzštiny ve filmu zazní na mnoha místech také italština, němčina a angličtina, nemluvě o tom, že mnohé postavy hovoří francouzštinou zabarvenou přízvukem některého ze jmenovaných jazyků. V našich luzích a hájích žel to vše "zaplácne" neslaný nemastný dabing té stále stejné skupiny "dabérů"... Celkový dojem: 90% Zajímavé komentáře: gudaulin, Matty, Subjektiv, Mi Nü-Chai, liborek_, RAiken, Historik, tomtomtoma () (menej) (viac)