Réžia:
J.A. BayonaKamera:
Pedro LuqueHudba:
Michael GiacchinoHrajú:
Enzo Vogrincic, Matías Recalt, Agustín Pardella, Rafael Federman, Esteban Bigliardi, Alfonsina Carrocio, Paula Baldini, Rogelio Gracia, Pablo Vierci (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Po havárii letadla v odlehlém srdci jihoamerických And musí pasažéři, kteří se štěstím přežili, spojit síly a spolehnout se jeden na druhého, aby se dostali zase domů. (Netflix)
Recenzie (282)
Neskutečně silný příběh... ()
Zaokrouhlím nahoru. Bylo by to přesně někde na pomezí 3 a 4. Bayona se toho nebojí a doslova bez začátku a úvodu hodí skupinu hráčů do ledového pekla, až jsem si po 30 minutách říkal co tam ještě 2 hodiny budou dělat. Bohužel filmu v polovině lehce dochází tempo, ale nemůžu zase říct, že by tomu vyloženě spadl řetěz. Příběh je silný, Bayona si umí pohlídat každou napínavou scénu a konec dokáže chytnout za srdíčko. ()
Nová verzia predchodcu amerického filmu Prežiť tentokrát v Španielskej produkcii, film je rovnako dobrodružný a dojímavý ako aj jeho americká verzia 3* ()
POLEDNÍ SLOVO: Velice autenticky se podařilo přenést z tv obrazovky na gauč atmosféru naprosto nehostinného místa, kde posádka letadla havarovala a následně žila. Body nahoru také za velice důsledné držení se skutečného příběhu. Trošku jsem se ztrácel v jednotlivých postavách, ale vlastně to ničemu nevadilo. 90 % ()
144min na takyto film je absolutny kopanec do rozkroku! Tento pribeh by sa dal totiž kludne zhrnut do 90-100 minút.... ()
Přesvědčivé herecky i režijně, ale příliš nataženo. ()
Když jsem si připomenul svoje dojmy mym komentářem k původnímu americkýmu filmu, tak jsem zjistil, že to i v tomhle španělsko-urugayskym podání vidim uplně stejně. Možná jen ta španělština dodávala víc na autenticitě daný události. ()
Drsné hory, drsné podmínky, drsní hoši a nakonec i dost drsný příběh based on true story. Moc dobře natočený, nutno dodat. Místy se mi zdálo, že hapruje logika, třeba když trosky letadla zavalil sníh, oni se z nich museli vyhrabat a o záběr dál je zase letadlo na povrchu. Ale celkově dost působivé. ()
Před 30 léty natočený film Přežít je mhohem lepší. I ten pád letadla tenkrát natočili líp. Toto nové zpracování je zaměřeno hlavně na vykecávačky ve sněhu možná i proto ten divný název a 2,5 hodiny je opravdu moc, to už místama dost nudilo. ()
V podstatě bezchybně natočený film. Osud letu 571 už jsme jednou na obrazovkách viděli, takže nic překvapivého se nestane, ale je hezké, tento příběh moci vidět v moderním kabátu, který mu setsakramentsky sekne. Protože ta kamera, ta je zde vážně úžasná. Herci skvělí. Co bych vytknul, tak za mě z toho nečpí dostatek utrpení. Chybí tam vyloženě scény o "zoufalství" a bolesti. Trochu mně to ubírá u filmu na autentičnosti. A pak samozřejmě přepálená stopáž. Pardon, ale tohle vážně šlo nacpat do dvou hodin. ()
Ja takéto filmy milujem. Proste surová zima, sme hladní, zjeme našich mŕtvych spolucestujúcich? ()
Asi takhle. Pustil jsem si to o půlnoci, jakože kouknu na začátek, pád letadla a že zbytek dám druhý den. Jak to dopadlo, je asi jasné. Šel jsem spát o půl třetí. Velmi intenzivní, zdrcující a současně velmi poučné. Měl by to vidět každý, kdo ve svém životě zveličuje ptákoviny. ()
Narozdíl od originálu jsem měl větší zmatek v jednotlivých postavách. Solidní remake, ty 2 a 1/2 hodiny svižně utekly. Příroda nádherná, ale obdivovat ji z vraku trupu bych docela nerad. Zima mi bylo i při pohledu ze zachumlané deky. Jíst vs nejíst mrtvé - toto dilema vůbec neřeším. Pud sebezáchovy je ten nejsilnější. Mladí kluci to dali luxusně. Vždy přemýšlím, jestli není "na vině" i to, že hrají kolektivní sport. Myslím, že tady ta týmovost byla ku prospěchu. ()
Původní film byl dobrej a i tahle adaptace má svou sílu..i když zkraje jsem si říkal herci nic moc..tak postupem času na pohodu..neskutečný příběh a neuvěřitelné že se podařilo v tak drsných podmínkách přežít...Jednoduchá volba nebudeš jist = zemřeš... Nando mě ale sral celou dobu :) 90% zajímavý zážitek se znovu dívat na to jak se hoši poprali s osudem v krutých Andach ()
Knihu jsem před lety četla (díky Tíťo!), ale už si skoro nic nepamatuju - jen ten pocit, jak šílené tohle všechno bylo a pořád nechápu, jak něco takového někdo může zvládnout. Film byl peckovní - ani vteřinu během 144 minut jsem se nepodívala na hodiny. A původní film Franka Marshalla Přežít! jsem neviděla, ale podle traileru to bude tak trochu Hollywoodský biják, takže myslím, že tohle bude s největší pravděpodobností mnohem lepší. Ovšem na film z devadesátek také dodatečně mrknu. ()
Španělé mi tímto překvapením udělali ohromnou radost. Od režiséra Bayony jsem zatím viděl pouze Jurský svět, takže mnoho příležitostí pro ocenění jeho možných kvalit se mi dosud nedostalo. Po dokoukání Sněžného bratrstva se to ovšem konečně nabízí. Už od samotné havárie, jenž slouží jako šokující, leč působivý vstup do sněžného pekla, si mě se svým týmem dokázal omotat kolem prstu a i když by se našlo pár hluchých míst, tak celkově film šlape. Vypíchl bych výbornou práci se zvukem, velkorysé i nápadité kamerové záběry, skvěle ladící hudbu a celkově parádní kompaktnost jednotlivých scén. Stejně tak stojí za pochvalu herecké výkony, mrazivá atmosféra a vysoce naturalistický pohled na boj o přežití. Pro mě osobně se ale celkový zážitek z filmu vytahuje takto vysoko proto, že jsem se dokázal, díky zmíněným aspektům a času stráveným s přeživšími, jednoduše a bez problémů emocionálně napojit na postavy a cítit se jako jeden z nich. Což se dokonale zúročilo v závěru, kde jsem cítil takový pocit zadostiučinění spojený s radostí, jako už dlouho ne. Možná že s odstupem času už to tak silně cítit nebudu, ale teď, čerstvě po shlédnutí, si pro mě Sněžné bratrstvo zasluhuje vysokou známku a po delší době můžu říct, že se Netflixu něco opravdu povedlo. ()
Ačkoliv se může zdát, že je minutáž poněkud přepálená, film odsýpá kupodivu velmi rychle. Úvodem se neztrácí čas a postavy pak o něco delší dobu působí vesměs zaměnitelně. Žádná z nich není dějově nucena chovat se otravně nebo nedej bože zle. Naopak je jejich počínání zcela pochopitelné. Snímek hlavně velice detailně zachycuje to, co se ve skutečnosti opravdu stalo. Od reálných událostí včetně přesně dodržené časové posloupnosti, totožného místa neštěstí s tím natáčecím, výběru postav, jež si jsou značně podobné, až po elementárnější prvky, které jsou však nakonec právě těmi, co výsledný zážitek vyobrazí do té nejintenzivnější formy. Mám tím na mysli třeba samotnou havárii letadla, neuvěřitelně přesvědčivý a absolutně nesnesitelný mráz, lavinu a její hmatatelně i morálně zdrcující následky, tu absolutní beznaděj napříč celým filmem, a v neposlední řadě naprosto nemilosrdný hlad. Přeživší byli nevyhnutelně donuceni uchýlit se ke kanibalismu, který je však znázorněný výhradně umírněně. V tomto ohledu tvůrci nemají potřebu šokovat a tedy to nepůsobí nijak lacině. Šokující je však příběh samotný, u kterého nevědět, že se opravdu odehrál, tak bych mu snad nikdy nevěřil. Schopnost člověka přežít někdy opravdu nezná hranice... Nepředstavitelně silný příběh ve zcela důstojné a dramatické formě. ()
My kind of jam. ()
Stejně jako přežít, tak i sněžné bratrstvo je skvělým filmem této smutné tragédie. Skvěle zahraná a natočená záležitost, takže těch 140 minut uteče poměrně rychle. Některé záběry a scény byly dost věrohodné a přenesly hutné emoce i na diváka. Škoda, že pochodu přes Andy nebylo věnováno více času. Jinak kvalitní podání této katastrofy a rekonstrukce opravdu perných chvil pro přeživší, kteří bojovali až na hranici života a smrti. ()
Po tragédiích jako druhý Jurský svět, anebo účasti na nepříliš povedeném úvodu kontroverzního seriálu Prsteny moci, se Juan Antonio Bayona vrací k tomu, co umí nejlépe.. A navazuje na svůj asi nejúspěšnější kousek Nic nás nerozdělí pojednávající o úderu tsunami v Thajsku v roce 2004, které i nadále zůstává jako nejničivější spoušť téhle vodní síly, jenž lze považovat za jeden z nejlepších katastrofických kousků minulé dekády.. Pro svoje druhé povídání o katastrofické události lidských dějin si vybral naprosto odlišné téma, které tu navíc není poprvé.. Netflix angažoval Bayonu i s jeho projektem Sněžné bratrstvo, aby se pokusil znovu předat divákům zprávu o havárii uruguayského ragbyového týmu v Andách, které svými zprávami a snímkem Přežít z roku 1993 i nadále zvládá šokovat.. Známe to všichni, ztroskotali v Andách a bez jídla se začali okusovat. Ano, je to hodně povrchní a přikreslené, ale přesně s tímhle jsem do Sněžného bratrstva šel.. Příběh, který zachycuje pád letu Uruguayan Air Force 571, převážející 45 cestujících včetně posádky, kvůli mlze kdesi do And.. Samotný Bayona byl touhle tragickou událostí ze 70. let naprosto fascinován a sám strávil několik desítek hodin rozhovory s přeživšími, stejně tak byl osobně prozkoumat místo pádu letadla a celkově si chtěl dát hodně záležet na samotném autentickém provedení, které by umožnilo divákovi sednou si společně s přeživšími do sněhu a pokusit se tak možná chápat některá jejich rozhodnutí... Sněžné bratrstvo ví přesně, co chce vyprávět a pro tvůrce je zcela nezbytné rychle se dostat za okamžik pádu letadla (i když ten možná i nadále vládne) a rozjet svůj survival.. Čímž nejen, že se obíráme o celý úvod snímku, který by nám řekl více o postavách, vhodil nás do souvislostí, aby šel film vnímat více jako reálný příběh, který vytrhl hrstku lidí z reality, ale současně následně doplácíme na extrémní povrchnost představených postav, ba dokonce na jejich nerozpoznatelnost.. Samotné počínání skupinky přeživších po havárii je sice poutavé a když mají řešit nějaké skutečné problémy, jako výprava do hor, příděly atd. je se na co koukat. Ovšem pořád si nemyslím, že jsme s nimi museli trávit tolik času. Ano, umocňuje to tíhu reálného zážitku, ale ten je pořád úplně směšný oproti skutečnosti.. Výtečné mi přišly hřejivé scény, jako povídaní a filozofování si o něčem naprosto běžném, nebo ona "básnická štafeta", tohle dokazuje, že i když jsou lidi úplně na dně, pořád v sobě dokáží něco najít. Jen se to pořád poněkud vleče a dost dlouho se drží jednoho tématu, kterému třeba divák nepřikládá takovou váhu.. Každý věděl, že to přijde a čím je tenhle příběh známý, že přeživší byli tak moc zoufalí, až se rozhodli okusovat ty, co už neměli sílu a svůj boj prohráli.. Byl jsem zvědavý, jak tohle do filmu tvůrci předají, jak moc budou explicitní, jak budou řešit etické otázky kanibalismu. No, bohužel se možná tomu nejzajímavějšímu na celém příběhu skoro vyhnuli a vůbec celé tohle téma ve filmu zrcadlí opravdu povrchně, jen aby diváka nevyhnali z už tak dost nevstřícného povídání.. A já bych si určitě přál intenzivnější, explicitnější přístup, který leč i tak nepříjemnou podívanou posune až za hranu, ano šlo určitě o ústupek, že jde o projekt na nejvíc mainstream streamovací službu, která přece nepotřebuje, aby diváci křičeli, jak to bylo nechutné, ale přeci... Sněžné bratrstvo trpí na statičnost, neumí dostatečně prodávat silnější momenty a naprosto nezvládá práci s postavami, které i vlivem svých etnických podobností splývají.. Současně ale dokáže paralyzovat svým stylem snímání a širokými záběry, které dokonale pozvedávají méněcenné postavení postav vůči prostoru.. Vstříc více dobrodružnějšímu finále a proměnou atmosféry vyprávění to sice baví víc a víc, ale stejně tomu nejsem schopný odpustit přehnanou stopáž, jaká dělá z druhé hodiny zbytečně rutinní film.. Neberu jakousi fascinaci tématem, ale než jít po takhle autentické zpovědi, která nakonec stejně není úplně drtivá, jak by mohla, se Sněžné bratrstvo snaží diváka vyždímat, dát mu ochutnat nepříznivé situace. tak se řeší trošku něco jiného a námět skutečně profiluje prvky fungování skupiny jako civilizace, leč teda na úrovni pravěku.. Fajn kdyby to bylo v kině (páni jak by asi vypadaly ty záběry na krajinu!), ale když si to můžete doma dle potřeby pozastavit, nikdy vás to tak nezničí.. Ale je mi jasné, že vzhledem k finále si nikdo z diváků nevzpomene, jak ho mučili hodinovými pohledy na mrazem rozpadající se těla.. Napínavé, napínavé nebo snad velkolepé? Jinak s jiným přístupem.. 60% () (menej) (viac)