Červená planéta

Po dlouhé odmlce ve scifi žánru se setkali v jednom roce dva velmi nadějné snímky Rudá planeta Antony Hoffmana a De Palmova Mise na Mars. Ani jeden snímek nedokázal naplnit očekávání a na plné scéně zklamal. Avšak jak moc jsem kritizoval De Palmův snímek, Hoffmanova břečka je opravdu hodně velká slátanina, kterou nezachraňuje nic (Mise na Mars měla aspoň působivý závěr...). Celý film je podtržen nulovými hereckými výkony, které jsou nudné a obyčejné. Nedokážu pochopit, proč takovýhle snímek za takové peníze (75 milionů dolarů) vůbec někdo povolil, protože herecké obsazení je nehvězdné a scénář je nudný. Příběh nezvládá ani 106 minutovou stopáž. Velmi smutné dílo, které podtrhuje neschopnost dnešních hollywoodských tvůrců vymyslet zajímavý a originální sci-fi film odehrávající se převážně ve vesmíru. Snad se jednou dočkáme opravdu kvalitní vesmírné sci-fi, na kterou já čekám opravdu dlouho. (11.08.2007)

Opravdu bylo potřeba na Mars házet robota? To to prostě nemohli udělat s nějaký mimozemšťanem? A není to celé vlastně jen romance o dvojici, která se k sobě absolutně nehodí? Nebýt té sexy scény na začátku, tak mě tenhle film ani nechytne, ale Carrie-Anne na to rozhodně měla. Tenhle film ne. Srovnání s takovým "Marťanem" si ani nezaslouží. (13.11.2015)

Vesmírná jízda debutujícího režiséra, která trpí hlavně na častém srovnávání s Misí na Mars. Mars, Rudá planeta za to ale nemůže, když lidé zamoří svojí Zemi a co mají jiného dělat než navštívit zrovna jí. Akčních scén je relativně pomálu, stejnak ale jsou efekty překvapivě povedené. Přesto když na Marsu přistanou začíná pravé vyvražďování, což je jedna z věcí, která se mi nelíbila a chvílemi i připomínali další sci-fi, novější, Sunshine. Nejde o to zaujmout diváka tím jak kdo umře, komu se dřív rozbije sklíčko na svým obleku, kterému hrdinovi dřív jebne aby povraždil půlku posádky, jde o to diváka šokovat příběhem, a ve sci-fi takovéhoto charakteru minimálně to. Samotný průběh příběhu se příliš nepovedl, už jen fakt, že konec znáte během půl hodiny sledování nic nemění na tom, že má povedenou svízelnou atmosféru, které dopomáhá parádně nasnímaná krajina Marsu a řada slušných hereckých jmen. A ti ho drží nad vodou od čisté průměrnosti. --- A co víra? Opustíme i Boha? - Ale vědeckou dráhu jste neopustil, že ne? - Ted´ vím, že věda nezná odpověd´ na ty nejzajímavější otázky. Tak jsem se dal na filozofii a od tě doby hledám Boha. (12.08.2007)

Až lidstvo matičku Zemi úplně rozmrdá, přesune se i se svými destruktivními choutkami na Mars, takový je plán. Jenže na čtvrté planetě jaksi chybí vzduch... ale to nevadí! Pošle se tam sonda s řasami, co se rozmnoží a za pár let dýchatelnou atmosféru vyrobí, aby ji lidi zase mohli vesele likvidovat zplodinami. Něco se ovšem posralo - řasy zmizely! Co s tím? No lidstvo přece vyšle záchranný tým naprosto nevyrovnaných osobností v plechovce, co se rozpadne sotva na ni posvítí Slunce. Představme si jednotlivé protagonisty: kapitánka Carrie-Anne Moss splňuje ženskou kvótu a v týmu je proto, aby romantická linie nebyla teplá. Její namyšlený zástupce poručík Benjamin Bratt je arogantní fracek na pár facek. Terence Stamp je v příběhu na kecy o Bohu. Tom Sizemore reprezentuje užvaněného vědce-správňáka, Simon Baker zase hysterického vědce-padoucha. Pak tady je ještě inženýr supersprávňák Val Kilmer, co všechno ví, všechno vyřeší a divák by mu měl zřejmě držet palce... tahle nehodná divačka nedržela. Všichni jsou víceméně bílí, což je odpudivě, skandálně, rasisticky nemultikulturní, FUJ! Obsazení sice ucházející, ale v podstatě jsem si z té sbírky načrtnutých charakterů nedokázala vybrat jedince, pro kterého by stálo za to cítit napětí, prožívat ten film. Robot se splašeným mikroprocesorem (takhle ignorovat pana Asimova a jeho zákony robotiky, hanba!) působil proti staršímu bráchovi Terminátorovi jako neškodný japonský hračkopejsek Aibo. K oživení nepřispívala mdlá režie, ani kulhavý scénář plný Kokotin (ano, s velkým K). Jakž takž teda můžu pochválit audio-vizuální stránku, obsazení je navzdory Kilmerovi taky plus, ale co dál, co vyzdvihnout, aby si to zasloužilo tu moji třetí astru? Snad hudbu, pokud u toho nějaká byla... Kurňa, já nevím, prostě mi to přišlo jako snesitelný průměr, který by divák neměl sledovat v horizontální pozici, jinak vytuhne jak špalek. A nakonec - Gilmour93 má pravdu, proč si raději neschrupnout? O nic extra nepřijdete. 50% (24.07.2012)

Lepší SF (tentokrát ne speculative, ale spíše science), kromě odpornejch moralizujících kydů a žvástů na téma "Bůh a já" a "Amerika jako poslední svobodná výspa matičky Země ve všech dobách" na začátku se to dá. Triky nejsou nejdůležitější věcí na filmu (což je u SF fajn). Určitý věci mi ale osobně přijdou docela pitomý - SPOILER Třeba proč armádní stroj stonásobně silnější než všichni členové výsadku dohromady nezabije ale jen poraní? To mi přijde jako hovadina do nebes volající a ten lacinej srdcervoucí konec je taky zbytečnej. Osobně by mě zajímalo, kdy už zase konečně někdo přestane hlavní hrdiny na konci zachraňovat a opravdu je zabije. Ve srovnání s dalším snímkem o dobývání Marsu z toho roku, Mise na Mars, je tento mnohem akčnější a zábavnější. Přesto má podobně zmršený konec a mnohdy i lapsovitý scénář. Ale to se podá, namítl by někdo, když se na to kouknete víckrát. Ale to se nepodá. (30.01.2006)