Klíč

Jak už letopočet vzniku napovídá, jde do značné míry o normalizační agitku, v jejímž rámci si můžeme poslechnout i přednášku o V.I.Leninovi. Tvůrci filmu v úvodních titulcích předesílají, že se nechtějí přísně držet historie - to se jim v mnoha ohledech povedlo. O autorskou licenci jde např. u poprav gilotinou bezprostředně po atentátu na Heidricha - sekera byla na Pankráci instalována až v roce 1943. Nicméně genius loci onoho hrozného místa, které jsem měl to pochybné štěstí před lety navštívit, se tvůrcům snímku podařilo zachytit velmi zdařile. Za zmínku stojí i vtipná scénka z německého bordelu. (07.07.2007)

"Sovětský raketoplán Sojuz ztroskotal. V jeho dřevěných troskách nalezli ze sedmi členů posádky smrt čtyři. Přežili pouze palubní topič, truhlář a nástěnkář..."   Komunistické Potěmkinovy vesnice, jejichž papundeklovou realitu jsme čtyřicet let nebyli schopni prohlédnout, ale dnes bychom rozhodně už žádnému Potěmkinovi neuvěřili. To vůbec...  Klíč je normalizační, a tady se nebojím říct kokotina, která zasévá rudé semínko do srdcí šedesátými lety narušeného národa: Milujeme Lenina a komunisté jsou andělé jeho. Na Západ od nás je to jen samý zrádce, arogant a zbabělec.  Tolik k poselství filmu, co do příběhu je to pak téměř nekoukatelné, anžto to vlastně nemá žádný pořádný scénář. Působivou je jen scéna s gilotinou, ale i tu formálně pohřbí závěrečná nesmyslná opakovačka, která měla její naléhavost zřejmě zvýšit. Inu nepovedlo se.  Do odpadu nehážu jen za poněkud symbolicky popletený závěr s padajícími stromy a stojícím křížem. Soudruzi, to máte naopak... (17.10.2022)

Komunisté, kteří dle tohoto filmu tvořili jediný funkční odboj, neustálá přítomnost velikánů revoluce a velkolepá soudržnost všech soudruhů. Kdyby tam toho nebylo tolik a ta velká nechuť spolupráce se Západem, tak se na to dá koukat, ale je tam toho hodně. Jediná pozitivní část jsou záběry z Prahy a stísněná atmosféra podobně jako v Atentátu a podobně. Zapomenutý film k 50. výročí založení KSČ nabídne svá pozitiva jen malému kruhu lidí. Nicméně ztráta času to není. (04.11.2023)

Založení KSČ bylo hodně velké téma třeba pro Rudou záři nad Kladnem a tam se jim nepodařilo ani vyjet kvůli exteriérům a tak Toník chodil takovými hezkými malovanými papírovými lesy na ta nádraží... Klíč už je takový kalibr k tomu 50. výročí založení KSČ, že přeci jenom už se štáb do té Mosky podíval. "A toto je Rudé náměstí, je krásné, protože je staré. A toto je Kreml. A tady Lenina milovali i západní žurnalisté." A ač je to dílo tuhé normalizace, nijak zvlášť s ním nemám problém. Jako drama to vcelku funguje (v intencích doby samozřejmě), nikde není ani stín krumbachovského tápání a casting je mezinárodní, tak ty scény s titulky mají i jakýs taký smysl. Samozřejmě dnes se to příliš vysílat nedá, ale pokud své obhájce má Vávrova normalizační série, Čechova realizace filmu na objednávku by také mohla a měla. (15.12.2012)

No, minimálně prvních 15 minut mělo velmi slušnou dávku napětí. Pak se film zvrtnul v rádoby historické cosi, které to však překvapivě s tou propagandou tolik nepřehánělo, min. ne tak moc, jak by divák čekal, i když třeba vložka s Leninem, zmínka o Gottwaldovi, „písnička“ před popravou apod. samozřejmě nemohly chybět. Dokonce se zde našly světlejší momenty, jako cynicky vyznívající hudba na pozadí poprav, padající stromy, němčina k navození větší autenticity…každopádně naivní představa o tom, že kvůli jednomu klíči povolá gestapo desítky mužů k nalezení těch správných dveří, stejně tak vězňovo vehementní udržování při životě. Celkově však Klíč nebyl tak špatným filmem, jak jsem původně čekal, já osobně mu dávám 2*. (27.12.2012)