Rejs

Tahle polská věcička zaslouží smeknutí klobouku, natočit povedenou parodii na celý socialistický systém v roce 1970 bylo odvážné, absurdita socíku v celé své „kráse“ a stačí k tomu jedna loď, kulturní referent (komunistický koordinátor, po pravdě černý pasažér) a organizovaná zábava, kde musí být vše veselé a optimistické, může začít.. No, nasmála jsem se dosyta, zaplať Pán Bůh, že je to za námi.. Poděkování Willymu za parádní tip, díky moc, stálo to za to vidět.. (14.01.2024)

Jasně, že je to zjevná alegorie na socialismus. Na to bezduché plácání a žvatlání na povinných stranických a odborářských schůzích, nuceně organizovanou společnou zábavu a podobně. Několikrát jsem se dobře pobavila, taky jsem se ale často nudila, stejně jako na těch tehdejších akcích, takže mi to vychází na 3* (04.01.2024)

Na parníku si sesednou dva výletnické páry a muž-skeptik si povzdechne nad stavem domácí kinematografie: "Polský film, to máte tak... Nuda... Nic se neděje... Dialogy špatné... A polští herci... Nic." (K této metakritice se film vrací ještě v samotném závěru "prázdným" koncem.) Byť duchem spíše klasicky absurdní, nežli přímo revoluční, film Marka Piwowského se přesto vydává jinou cestou, když při idylické plavbě pod letním sluncem staví k sobě různorodé člověčí typy, čímž vzniká série groteskních výstupů, trapných chvilek, nemotorného žvanění a celkově směšné komunikační neschopnosti. V závažnější rovině se pak v kolektivu, pokoušejícím se - podobně jako ve Formanově Hoří, má panenko - společně ustrojit slavnostní výstup, zrcadlí (ne)fungující komunistická společnost, za což byl snímek také napadán a díky čemuž se stal tolik populárním. (13.01.2012)

Na Rejs jsem se po objevení ve Willyho VRK hodně těšil. Podobné film se mi občas dokáží trefit do vkusu a skvěle mě pobaví. Zvlášť když se ve většině objevovaly pochvalné komentáře. Také občasná přirovnání k Formanovým filmům dál podnítily mou zvědavost. Navíc polská kinematografie mě poslední dobou baví velmi. Možná má očekávání byla moc velká, každopádně jsem byl nakonec spíše zklamán. Dokážu pochopit kultovnost snímku pro Poláky a jeho oblibu v roce 1970, nicméně pro mě nemá už tu sílu. Satirické navážení do socializmu chtělo rozhodně odvahu, ale kromě té odvahy nemám moc, co ocenit. Pár vtipných dialogů a umění si ze sebe dělat srandu (hodnocení polského filmu) jsou další body k dobru. Bohužel několikrát film sklouzl k nevtipnému a banálnímu plácaní o ničem. Nápodoba stranických schůzí mi přišla až moc přehnaná a místo pobavení se dostavila nuda. Například výstup básníka byl úplně zbytečnou scénou. Možná kdybych byl Polák a pochytal všechna drobná pomrknutí… Možná kdybych film viděl v roce 1970… na možná se nehraje. Díky za další rozšíření obzorů, tentokrát jsou to ale jen průměrné tři hvězdy. (23.02.2024)

Absurdní filmový úlet jdoucí proti konvencím a zároveň tak autentický ve své nedokonalé lidskosti. Vemte si vybrané scény-perly z filmů raného Formana, řiďte se heslem Věry Chytilové, že film přeci nemusí mít příběh, když nabízí pohled na problematiku a vše dosaďte do společnosti černého pasažéra v nečekaně přisouzené roli kulturního referenta, během jedné plavby polskou lodí... a možná dostanete něco jako Rejs. Překvapivě to na mě fungovalo před 5ti lety, kdy jsem si Rejs pustil nadšeně dvakrát za krátkou dobu... a fungovalo na mě i teď, byť již v pár pocitově slabších místech mé nadšení jemně utíchalo. V tomto filmu s typicky šedesátkovou atmosférou v nově vlnícím se stylu je toho mnoho, proč se poťouchle, byť chvílemi až stydlivě (to když si vybavím, jak bych se cítil v takové společnosti náhodou já, nebo i nějakou tu trapnější asociovanou příhodu z minulosti), bavím... Absurdně zábavné kecání pasažérů „nad věcí“, v jádru o ničem či o tom samém. Rádoby vědomostná soutež, s ještě úžasnější porotou s vybroušeným „úředním“ přístupem k přísně ukryté správné odpovědi v papírech, jakou je třeba... zvuk koně! :o) Až karikaturní podání „osvětové“ zábavy, evokující kurióznější socialistickou taneční estrádu (ve své době) či animátorský program na zábavách (v dnešní době), prokládáno notně zábavným zpěvem dvou kumpánů. To jen pár scén, v nichž sledujeme v jádru vlastně čirou trapnost a zdánlivou nudu, ale zároveň tak zábavně i autenticky podanou, že se směji nahlas... a monolog pasažéra s lidovou kritikou národní kinematografie o tom, že v těch "nudných" polských filmech se nic neděje, je prostě nezapomenutelný. :D Ať už si tvůrce skrze něj chtěli vystřelit ze soudobých polských filmů (byť mi z toho mála, co jsem viděl, takové vůbec nepřipadají) nebo tím poťouchle ironizovali samotný Rejs, vedle smíchu souzním – pocitem, jak jednotvárně nezajímavá je jistá část produkce i v té naší současné domácí kinematografii, či asociací mého dědy, který často nad programem televize zaúpí "zase nějaký blbý český film...!" :o) [85%] (04.01.2024)