Vraždy podľa predlohy

Mysteriózní thriller, to je něco, co teda hodně můžu. Jen je těžké najít nějaký stejně tak rovný film k legendě jako je kousek Sedm. Vraždy podle předlohy ale byly fajn. Bavily mě. Sigourney Weaver je tady sice trošku divná a nějak jsem jako tu její postavu úplně nepochopil, ale v celkovém kontextu detektivky mi to nevadilo a tři hvězdy si film naprosto v klidu vysloužil. (08.04.2021)

Copycat je až příliš okaktou variací na fenomenální Mlčení jehňátek, až na to že Hunterová není Fostrová, Connick Jr. není Hopkins a McNamara není Ted "jábychsevopíchal" Levine... Samotná Sigourney Weaver přehrává o stošest a do své role mi celkově vůbec nesedla (holt asi navždy už bude Ripleyovou, marná sláva :-)) (22.07.2009)

Psycholožka Helen Hudsonová (Sigourney Weaver) se tak dlouho zabývala analýzou sériových vrahů, až si na ni jeden z nich došlápl. To ji natolik vyděsí, že se sama začíná potýkat s psychickou poruchou, spočívající v chorobném strachu z opuštění svého bytu. I když se svojí prací dávno nezabývá, série podivných vražd ji donutí přispět svými znalostmi policistce M.J. Monahan (Holly Hunter) a jejímu parťákovi v pátrání. Navíc se zdá, že onen vrah neustále mění svůj styl - a že jen Helen Hudsonová je schopna předpovědět, kdy a jak znovu udeří... Pamatuji se, že když jsem film viděl před lety poprvé, tak mně docela děsil - z dnešního pohledu zjišťuji, že mne asi neděsil film jako takový, ale šílená ženská v podání Sigourney Weaver. Film jako takový je zbytečně dlouhý, zbytečně komplikovaný a některé částí "zápletky" jsem dvakrát nepobral (proč by se měl kolega policistky zabouchnout právě do této ženské, nevím). Samotný závěr už byl vůbec postavený na hlavu, a v té chvilce jsem začal fandit vrahovi, ať se jich konečně zbaví a můžu jít spát... (01.02.2004)

V roce 1995 přišly hned dvě odpovědi na MLČENÍ JEHŇÁTEK a sice neméně parádní instantní klasika SEDM a pak VRAŽDY PODLE PŘEDLOHY, slušný serial killer thriller, ale bez Fincherovy stylovosti. Tak si říkám, jestli Sigourney Weaver v roli traumatizované agorafobické specialistky na sériové vrahy taky nepokukovala po Oscarovi, každopádně film si svým suverénním výkonem krade pro sebe mrňavá a roztomilá fízlyně Holly Hunter, do které jsem se tu nevyhnutelně zamiloval stejně jako chudák Will Patton. (28.09.2011)

„Priemerný sériový vrah chodí slušne oblečený, je biely, má okolo 30 a susedia ho majú radi.“ Pokračovanie v 90. rokoch módnej serial killer vlny odpálenej Mlčaním jahniat a Sedem (ďalej napr. Zberateľ bozkov, Zberateľ kostí alebo Sleduje ťa vrah). VRAŽDY PODĽA PREDLOHY, napriek tomu, aké sú nudné, majú aj plusy. Scenár je kvalitný: jednak poľudšťuje titulného zlosyna (inteligentný a pekný mladý beloch, teda presný opak Buffala Billa) a tiež ústredný pár je parádne zmiešaný z ráznej policajtky Holly Hunter (Oscar za PIANO) a Sigourney Weaver (v prekvapivo neakčnej úlohe psychicky zničenej ženy, ktorá má panický strach vychádzať zo svojho špičkovo zabezpečeného/zariadeného bytu). Známky napínavých scén a mrazivo sa zakrádajúcej hororovej atmosféry podtrhuje solídne herecké obsadenie podporných rolí (Connick Jr., Patton, Freeman). (09.11.2004)