Vraždy podľa predlohy

Thrillerů a krimi filmů, kde nejen policisté ve dne v noci nahánějí nějakého vraždícího úchyla, se objevilo v devadesátých letech jako hub po dešti, prostě pro diváky i producenty atraktivní téma. Společným jmenovatelem většiny z nich bývá peripetie, kdy už i policistům je jasné, kdo je pachatelem, nicméně než je skutečně dopaden, stačí jim obvykle pozabíjet i několik dalších lidí. Vraždy podle předlohy patří k řadě těchto snímků, pro někoho atraktivních, ale pro mě tuctových, neboť jak se říká, opakovaný vtip přestává být vtipem. Předem odhadnutelný děj, vlastně sotva film začne, už alespoň v nárysech tušíme, jak dopadne, a tak se ze slibně vyhlížejícího thrilleru stává nuda... (27.01.2012)

Videl som tento film asi pred desiatimi rokmi. Dnes som si ho pozrek znovu a ani po case nestratil nic zo svojej kvality. Jedna sa o inteligentni thriller z dobrym scenarom a zaujimavym nametom. Film mal vsak jednu velku smolu, pretoze v tom istom roku vysiel ovela lepsi thriller Sedem, z ktorym sa tento film aj ked je celkom putavy nemoze ani z daleka porovnavat. Priemerne vykony Holly Hunter a Dermota Mulroneya vysoko prevysuje vyborna Sigourny Weaver. (22.10.2009)

Psycholožka Helen Hudsonová (Sigourney Weaver) se tak dlouho zabývala analýzou sériových vrahů, až si na ni jeden z nich došlápl. To ji natolik vyděsí, že se sama začíná potýkat s psychickou poruchou, spočívající v chorobném strachu z opuštění svého bytu. I když se svojí prací dávno nezabývá, série podivných vražd ji donutí přispět svými znalostmi policistce M.J. Monahan (Holly Hunter) a jejímu parťákovi v pátrání. Navíc se zdá, že onen vrah neustále mění svůj styl - a že jen Helen Hudsonová je schopna předpovědět, kdy a jak znovu udeří... Pamatuji se, že když jsem film viděl před lety poprvé, tak mně docela děsil - z dnešního pohledu zjišťuji, že mne asi neděsil film jako takový, ale šílená ženská v podání Sigourney Weaver. Film jako takový je zbytečně dlouhý, zbytečně komplikovaný a některé částí "zápletky" jsem dvakrát nepobral (proč by se měl kolega policistky zabouchnout právě do této ženské, nevím). Samotný závěr už byl vůbec postavený na hlavu, a v té chvilce jsem začal fandit vrahovi, ať se jich konečně zbaví a můžu jít spát... (01.02.2004)

Začátek vypadal docela nadějně, ale postupně z toho vyleze spíš Béčkovej thriller. Navíc je to i divně obsazený. Já mám třeba Holly Hunter docela rád, ale tu její drsňáckou pózu jí fakt nejde uvěřit. To samý ten její kolega. Ten taky moc nevypadá jako detektiv z oddělení vražd. Spíš vypadá, že si sem omylem odskočil z nějaký romantický telenovely. A od Sigourney Weaver je taky člověk zvyklej spíš na to, že likviduje mimozemšťany, ale tady se celou dobu jenom tak zoufale tváří a hysterčí. Možná si měla Sigourney Weaver a Holly Hunter prohodit role a dopadlo by to třeba líp. 50% (31.12.2022)

Copycat je až příliš okaktou variací na fenomenální Mlčení jehňátek, až na to že Hunterová není Fostrová, Connick Jr. není Hopkins a McNamara není Ted "jábychsevopíchal" Levine... Samotná Sigourney Weaver přehrává o stošest a do své role mi celkově vůbec nesedla (holt asi navždy už bude Ripleyovou, marná sláva :-)) (22.07.2009)