Vraždy podľa predlohy

Typický produkt, který se chtěl svést na vlně úspěchů podobně laděných filmů první poloviny devadesátých let (Mlčení jehňátek, Sedm). Což o to, je to napínavé, drží vás to v pozoru vlastně téměř po celou dobu, nicméně některé scény již dnes neobstojí (scéna zabití na policejní stanici, závěr). Nakonec tak myslím, že čistý průměr tomu sedí nejlépe. (12.11.2015)

Sigourney Weaver příliš neexceluje, přesto jsem se na film podívala několikrát. Podle mého názoru jde o neprávem poměrně nedoceněný snímek, zvlášť ve srovnání s dnešními thrillery. Výborná atmosféra, další plus dávám za informace o sériových vrazích. Bez postav, které zásadně nerozsvěcejí a vůbec páchají samé nelogičnosti, by to beztak nebylo ono. (22.11.2010)

Uznávaná soudní psycholožka Helen má za sebou traumatizující zážitek s psychopatickým vrahem a je už rok vyřazena z normálního života. Znamená to, že nevychází ze svého bytu. Ctižádostivé vyšetřovatelce Mary se žena zpočátku nejeví jako zrovna ideální spolupracovnice. Brzy se však ukáže, že její zkušenosti jsou neocenitelné. Na obzoru je další psychopatický vrah jehož zákeřnost a troufalost nezná mezí. Na jeden thriller se zde sešlo tolik nápadů až je k neuvěření jak je tvůrčí tým prohospodařil. Režisér Amiel se s výborně propracovaným scénářem popasoval spíše v průměrně rovině. Už několikrát ukázal jak nedobře umí zacházet se speciální látkou jakou měl k dispozici i tentokrát. S perfektními herečkami v hlavních rolích jakými jsou Holly Hunter a především Sigourney Weaver mohl roztočit psychologickou osu, která by na sebe postupně nabalila všechny základní znaky dobrého thrilleru. Psychologie postav je ve filmu potlačena a větší prostor je věnován nevěrohodné komunikaci mezi vrahem, vyšetřovatelkou a psycholožkou. Psychopata ztvárnil William McNamara, který nebyl nic extra a jen jsem litoval, že ho nehrál Harry Connick jež na nás a na psycholožku hrozil podřezáním krku v úvodu filmu a šel z něj mnohem větší strach. Vyšel z toho thriller, který volil různá zjednodušení a držel se zaběhaných standardů s několika dobrými a zajímavými momenty, ale rafinovaným a více originálnějším směrem se z neznámých příčin nechtěl vydat anebo se tak dělo jen vzácně. Jon Amiel rozhodně nebyl správným mužem na režisérském křesle. Jeho film smrděl rutinou. Film měl rozhodně navíc. Mé hodnocení: 60% (03.05.2013)

Copycat je bohužel nečekaně podprůměrný thriller o sériovém vrahovi. Chybí mu prakticky všechny podstatné ingredience pro úspěch v mém oblíbeném subžánru. Charisma serial killera neexistuje, naopak, podobné minely při obsazení této postavy se snad ještě nikdo nedopustil. Dva dny po zkouknutí nevím, že tam nějaký SK byl. Abych nezapomněl, můj dojem výrazně ovlivnila téměř nesnesitelná Holly Hunter, jejíž herecká snaha vyzní­vá úplně do prázdna. Tvrdou a precizní­ detektivku ji nevěří­m a totálně mě iritovala svým ultrapisklavým hláskem. Bohužel... Naví­c ani scénáristicky se není­ čeho chytit a Sigourney Weaver možná ještě teď lituje, že si v tomhle nedodělku zahrála. Dámy a pánové... takhle určitě ne!!! 35% (23.11.2011)

Videl som tento film asi pred desiatimi rokmi. Dnes som si ho pozrek znovu a ani po case nestratil nic zo svojej kvality. Jedna sa o inteligentni thriller z dobrym scenarom a zaujimavym nametom. Film mal vsak jednu velku smolu, pretoze v tom istom roku vysiel ovela lepsi thriller Sedem, z ktorym sa tento film aj ked je celkom putavy nemoze ani z daleka porovnavat. Priemerne vykony Holly Hunter a Dermota Mulroneya vysoko prevysuje vyborna Sigourny Weaver. (22.10.2009)