Reklama

Reklama

Jak Golem na svět přišel

  • Nemecká ríša Der Golem, wie er in die Welt kam (viac)

Obsahy(1)

Praha, 16. století. Židovský rabín vyčetl z hvězd, že jeho národu hrozí nebezpečí. Rozhodl se proto vytvořit z hlíny obrovského člověka, kterého nazval Golemem a pomocí magie ho přivésti k životu, aby Židy před oním nebezpečenstvím ochraňoval. Z počátku je Golem svému pánovi oddaným služebníkem, který beze zbytku plní uložené úkoly. Jednou, když Golem zachrání život samotnému Císaři, který jako výraz díku zruší dekret o odsunu Židů z města, rozhodne se rabín Golema proměnit zpět v pouhou hlínu, neboť jeho úkol zde je již splněn. Navíc panuje jistá hrozba, že při nevhodném postavení planet se Golem může vzepřít svému pánovi. Než však rabín stihne Golema zničit, je tento opětovně probuzen k životu rabínovým asistentem pochybné povahy, který jej chce využít k odstranění svého soka v lásce. A právě v tu chvíli dojdou planety oné ďábelské konstelace a Golem začne rozsévat zkázu...

Film byl natočen jako prequel ke snímku Der Golem z roku 1915. (El Indio)

(viac)

Recenzie (44)

jojinecko 

všetky recenzie používateľa

Aj keď to nie je "klasika" ako Nosferatu, Der Golem je každopádne nesmierne zaujímavý artefakt nemeckého expresionizmu,so všetkým čo k tomu patrí...Scéna oživovania Golema je geniálna, tak ako aj jeho vizuálne spracovanie...Celkom by ma zaujímalo, aký bol osud tohto "židovského" filmu po roku 1933, keď sa k moci dostala NSDAP...asi sa jej veľmi nepáčil.. ()

Douglas 

všetky recenzie používateľa

Snímek Jak Golem na svět přišel (opět) z roku 1920 byl sice prvním expresionistickým, ale již třetím golemovským projektem významného herce i režiséra Paula Wegenera, v němž nechal postavit Prahu z židovských legend a ztělesnil monstrum z nočních můr. ___ Snímek Jak Golem na svět přišel hraje v dějinách kinematografie hned dvě významné role. První z nich představuje jeho pojetí expresionistické poetiky, kterým tvoří svého druhu alternativu k tomu malířskému a divadelnímu, jež známe z Kabinetu doktora Caligariho nebo Od jitra do půlnoci. Efekt zploštělého či pouze naznačeného prostoru totiž nahradil vytvořením prostoru coby labyrintu s bohatou texturou reprezentovaných (hliněných) povrchů. ___ V souladu s Jeanem Mitrym lze hovořit o grafickém expresionismu v prvním případě a plastickém expresionismu v druhém. Důraz se z okázale nerealistické stylizace přesunul na takovou, jež spíše rozrušuje zkušenost s realistickým. Pražské židovské ghetto má přitom fascinující podobu pokrouceného bludiště roztodivných úhlů, jež stojí v kontrastu k reprezentaci rudolfinského dvora – a to nejen tím, jak je vystavěno, ale i režií herců inscenovaných v těchto prostředích. ___ Hravost přitom nelítostně narušují vstupy náhlých naturalistických výjevů, jako je člověk shozený z věže, žena tažená za vlasy ulicemi a bezvládná těla u cest. Pozoruhodné je i to, jak málo film usiluje o komplexnější motivování postav, spíše nesympatických a jen v základních emocích načrtnutých. Do popředí tak lépe vystupuje soustavně budovaná postava hliněného Golema, o němž se dlouho mluví, nejopulentnější scénou je cesta k jeho oživení, a nakonec dlouze sledujeme, jak se vzpírá kontrole a stává se… kým vlastně? ___ A zde koření ona druhá linie kinematografických dějin, jíž je film významnou součástí. Právě Wegenerovou (třetí) interpretací Golema se totiž nechali otevřeně ovlivnit tvůrci hollywoodského Frankensteina (1931), a to ve vizualitě, vedení příběhu a hlavně v uchopení nelidského, a přece tak lidského monstra. Ano, Jak Golem na svět přišel dnes působí „všedněji“ než Caligari, leč není o nic méně zvláštní – jen se stal nedílnější a významnější součástí naší zkušenosti s (žánrovou) kinematografií. [Připraveno pro LFŠ 2021] ()

Reklama

DaviD3141 

všetky recenzie používateľa

Wegenerov Golem, realizovaný nedlho po Kabinete doktora Caligariho, je klasickou snímkou nemeckého filmového expresionizmu. Prvé Wegenerovo spracovanie tejto starej židovskej legendy sa datuje rokom 1915, druhé, štylizované ako komédia (Golem a tanečnica, 1917), je o dva roky mladšie. Do dejín kinematografie sa ale zapísala až (táto) tretia verzia, nazvaná Golem, ako prišiel na svet (1920). Hoci je Golem postavený na tradičnom židovskom rozprávaní, s aktuálnym judaizmom nemá mnoho spoločného; filmoví rabíni pripomínajúci čarodejných hviezdopravcov (na hlavách nosia skalpy, nie jarmulky), ktorí majú za cieľ privolávať zázraky na hlavu kráľa. Sám rabi Löwy vyzerá ako šialený vedec nie nepodobný doktorovi Caligarimu (Werner Krauss) alebo Rotwangovi (Rudolf Klein-Rogge) z Langovho snímku Metropolis (1927). Pre filmový expresionizmus sú typické výrazne štylizované kulisy: v Golemovi sú interiéry aj exteriéry židovského ghetta pokrútených a hrubých tvarov, navodzujúcich predstavu lona, zatiaľ čo svet nežidovského dvora je plný hýrenia a rozprávkovej atmosféry. V tridsiatom prvom roku Golem výrazne inšpiroval Whaleovho Frankensteina (1931); ten za svoju podobu vďačí viac Wegenerovi ako Mary Shelleyovej. 65% ()

PKD 

všetky recenzie používateľa

Vyčištěná verze dává díky růz. barevným scénám (já dávám přednost šeříkové, použité hl. na exteriéry) zcela nový rozměr. Hl. ta výrazná zelená. Der Golem se opravdu povedl (ale musíte si na něj počkati) a byl působivý, byť mi ze zač. trochu zvedalo koutky úst, ten jeho hrozivý, vytřeštěný pohled.;-) Ten náš je sice jako tank, ale i přes kultovní design, prostě není vůbec podle Židovské tradice. Tento ano. Stran pointy či závěru, kde holčička (ta už bude jistě mrtvá) vyřeší svou dětskou nevinnou zvědavostí, problém s panem der Golemem, tak za to bych dal i tu 4.hvězdici, ale díky šílené hudbě (občas připomínající Klezmer, což není výtka) kdy přesně v těch nejnevhodnějších scénách (holt to není Nosferatu) začnou pískati housle tak vysoko, že to byl slušný nápor na bubínek (o kovadlince a spol. nemluvě) prozatím...nemohu. A ne, neměl bych nic proti větší míry demolice a destrukce, páč jsem si jist, že i tak by se z toho nestal typický US akční film. I přes mé relativně nízké hodnocení doporučuji všem, co občas sbírají němé filmy. Tento je i přes mé výtky působivý II. a stojí za min. 1 shlédnutí, když už pro nic jiného, tak qulli doplnění vzdělání. ()

Marigold 

všetky recenzie používateľa

Stará židovská legenda v nadčasovém hávu německého expresionismu. Režisérské duo Wegener–Galeen uskutečnilo dráždivou tvarovou syntézu gotického klenutí a lomení s expresionisticky pokřivenou perspektivou a výsledkem je zvláštní vizuální svět na pomezí reality a snu, historie a mýtu. Klasický příběh Rabiho Löwa a jeho monstrózního výtvoru je tryskajícím zřídlem temné atmosféry, která kulminuje ve scéně vyvolávání Astarotha (nadčasově ztvárněné a neobyčejně sugestivní), stejně jako jímavou prefigurací příběhů o "nepochopených" monstrech. Sám Wegener ztvárnil Golema jako zdroj nekontrolovatelné síly, ale zároveň jako bytost pozvolna opouštějící své prvotní určení a procitající do svého lidství. Čímž jasně předznamenal celou větev významných horrorových snímků. V restaurované verzi oceňuji zejména systém barevných filtrů, který citlivě kopíruje atmosféru děje a pak výtečný soundtrack, který dokonale koresponduje s duchem snímku. Der Golem je výpravný historický kus (ovšemže v měřítku své doby), snímek s atmosférou mystiky a příběhem, který jednou pro vždy předurčil monstra v kinematografii. Je kdesi na pomezí výrazně stylizovaného Kabinetu dra. Caligariho a skutečnost poetizujícího Nosferata. Pro milovníky černobílých snů s pečetí IFA vtělená rozkoš! ()

Galéria (22)

Zaujímavosti (7)

  • Fritz Feld v tomto filmu debutoval. (Pumiiix)
  • Paul Weger zpracoval téma golema celkem třikrát. V roce 1915, jako komedii v roce 1917 a roku 1920. Dochovala se pouze tato verze. (Oktavianus)
  • Představitelka rabínovy dcery Miriam Lyda Salmonová byla v době natáčení Wegenerovou manželkou. (Oktavianus)

Reklama

Reklama